Právě jsem vyhrál Wimbledon a čtu reakce blogérů.

Stejně nesmyslné, jako by Petra četla blogy na Idnesu. To jen my blogéři si myslíme, že podle našeho psaní se zařídí svět. Když se na to podívám tak nějak lidsky, vychází mi to naprosto srozumitelně. Na začátku byl famózní výkon Petry. Možná by porazila i Djokoviče s Federerem dohromady.

Potom zvedla trofej a celý tenisový svět smeknul před dámou z nějakého Česka. Určitě nikoho netrápilo, kam odvede daně...kromě šťouralů v její rodné zemi, kteří sledují její výsledky jenom proto, aby je naštvala zvýšením konta. Být na jejím místě, dost by mě to zamrzelo. Na konci své dokonale odvedené práce...ostatně jak je u nás všeobecně zvykem...dostala odměnu, s kterou naložila jak uznala za vhodné. Určitě normální.

Vztah k rodině dokonale demonstrovala přímo na dvorci a těžko si představit, že stejný nemá k rodné hroudě. Rozhodně si je vědoma kde se narodila, jakým jazykem mluví, kde má domov a kořeny. To s trvalým bydlištěm má jen pramálo společného a už vůbec ne se státní příslušností, natož s tím, co nosí v sobě. Jo kdyby příště ve Fed cupu reprezentovala Monako, pak mě to zamrzí, ale i tak...její rozhodnutí.

Ušetřit na daních neni trestné a dovedu si dobře představit, že ušetřené peníze, které by jinak u nás propadly do černé díry, použije cíleně na podporu sportu a charitu, což ne každý z nás dělá.

Nedávno jsem na hranici svých možností jezdil po Beskydech, (což mohu doložit fotoreportáží zde), ale stejně jsem nedostal ani kačku. Pak mi to došlo. Abych se mohl stát předmětem zájmu krátkozrakého kolegy Humla, musel bych vyhrát Tour de France, a na to výkonnost fakt nemám.

Tak nechme báječnou Petru na pokoji a smiřme se s tím, že hrála za Česko a reprezentovala Česko milionkrát víc, než všichni šťouralové dohromady. Vlastně v přeneseném významu reprezentovala každého nás. Fandil jsem ji jako hrom a možná ještě víc.