Od Moravy přes Valašsko do Slezska a zase zpět na Moravu.

Putující turista hlavně nesmí spěchat a nebo se upnout k jedinému cíli. Tedy pokud nemá vyhlídnutou vodní plochu. Tím se ale z poznávacího turisty, stává pobytový.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ

Zdá se mi příhodné popojet od Baťova kanálu do baťova města. Komančové Zlín přejmenovali na Gottwaldov. Asi proto, že pro dělníky dělal víc než oni, tak chtěli  vykořisťovatele úplně vymazat. Nepovedlo se.

K další zastávce vedla z hlavní silnice vedlejší dálnice. Moje očekávání však poněkud neurovnané náměstí ve Slušovicích nenaplnilo. Ale cukrárnu měli skvělou.

Z bývalé slávy zbyl jen hotel u dostihové dráhy. Ač se zdá udržovaný, hosty už nepřijímá.

 Vizovický zámek  je veselejší podívání.

Jen o kousek dál. Jasenná, Mikuláštíkovo fojtství, což byla z dnešního pohledu radnice se starostou Mikuláštíkem.

Expozice na vsetínském zámku jasně prokázala dávné motorkářské pravidlo. Když batůžek neni možný, kupte si každý svoji motorku.

Už je na čase sjet z hlavní silnice na míň hlavní silnici. Vrtal mi z mapy hlavou název obce Huslenky, což jsem záhy okamžitě pochopil ze znaku obce.

 Konec pohodovky, teď malinko adrenalinu a z Nového Hrozenkova trochu silničního dobrodružství stoupáním na Kohútku, nejvyšší bod výpravy.

V zimě se tu lyžuje a v létě čučí dolu.

Tak ještě jeden vrchol nebo přesněji přejezd Hostýnsko vsetínské hornatiny přes Soláň.

 ale sem už pěšky.

Vodní nádrž Bystřička se dá objet pouze jednosměrně, a tak se mi podařilo zabloudit hned dvakrát,

A ještěže tak, jinak bych ve Velké Lhotě nedojel k tolerančnímu kostelu.

Zde katolíci dovolili evangelíkům kázat slovo Boží tak nějak podle svýho.

Na podloubí jsem jako dělanej a nutno přiznat, že v Novém Jičíně mají noblesní.

a zámek taky.

K určení dalšího místa se snadno propracujeme,

..až k finálnímu výrobku.

Pokud někdo ještě nezabral, tak poslední nápověda. Je tu muzeum loutek.

a kdyby ani to nepomohlo, tak dodám, že Štramberský uši jsou první potravinou u nás, která dostala exkluzivitu od EU. Pokud u nás nemůžeme používat název rum...tak nikde v EU zase Štramberské uši. Jedeme dál.

každý poznal, že do Kopřivnice.

Ostrava se dělí na Moravskou a Slezskou. Podle mého průzkumu by hranicí mohla být řeka Ostravice.

V době mé návštěvy tu zrovna vrcholily konečné práce na opravě tramvajových kolejí.

Velkou a nezvyklou nádherou je kazetový strop katedrály Božského Spasitele.

Naopak zde se současní architekti nevyznamenali, patrně rychlokurz v Plzni.

Původně jsem zašel na Stodolní ulici posedět a sledovat cvrkot města. Ovšem místní synci přeskočili EU a jsou světoví. Samý kebab, pub, ale normální knajpa žádná.

¨Na pořádného místního koně jsem narazil až v přílehlé uličce.

K Ostravě patří železárny.

Dnes je z nich velice navštěvovaná lokalita. V areálu se konají kulturní akce a dá se organizovaně vyjet až na vrchol vysoké pece. Viz fotoreportáž zde.

Orlová byla vyhlídnuta jako místo přestávky, aniž bych tento komplex tušil.

A je tu Karviná, bod návratu

a přes park a most lázně Darkov, málem jsem na ně úplně zapomněl.

Kdo by myslel, že v regionu nejsou rybníky, tak se katastrofálně mýlí. Například kolem Karviné si rybníkář užije a třeba do Jistebníku vede silnici po dlouhé hrázi ukrytá vrbami.

Ale Morava nejsou jen klidné hladiny a toky, ale také vodopády, třeba Rešovský.

Dobře,. dobře, toto je věrohodnější.

...nějak mi u té vody vyhládlo...

Nad Hrabyní stojí národní památník II.světové války

a často slouží k výcviku bruslařů. Ale jako učitel bych nechtěl selhat.

Vymazlený zámek Raduň je nedaleko a

je obklopen rozsáhlou zahradou, rybníkem a v něm rybičkami a žabami.

Další pohádkový hrad, Hradec nad Moravicí.

a sýpka za ním k tomu.

Opava ke krásné město květin, to se ví, ale kostel sv.Hedviky až tak známý neni.

V Krnově spojili radnici se spořitelnou. Patrně se předpokládalo, že platy na spoření budou mít především radní. Ale pohled je to famózní. Krnov a okolí zde

Osoblažský výběžek je stále trochu zapomenutý kraj. Přesto má úzkorozchodnou atrakci, kdy si na něj mnozí vzpomenou. Povolená traťová rychlost neni kdovíjaká, ale právě o to jde.

Jeseníky přejíždím rád. Jedna z cest vede přes Slezskou Hartu. Omezení rychlosti, při stavu a profilu silnice, dodrží motorkář jen z vypětím všech sil.

Karlovou Studánkou se naopak projíždí krokem nebo spíše zastaví na kafe.

  ¨Nejsevernější bod výpravy, Rejvíz

místní atrakci neni třeba ani představovat...a nebo...seznamte se.

Aniž bych se chtěl dotknout hlavní budovy, vybral bych si v lázních Jeseník nejspíš tuto vilu, když už bych se měl léčit vodou.

Nejrychlejší je přejezd přes Červenohorský sedlo, od Jeseníku navíc bezva svezení, ale je lepší se zatoulat.

Třeba do Maršíkova

a nebo do Rapotína. Toto retromuseum se asi časem prorezatí do zapomnění.

Ale stejně...nejkrásnější svezení je na podzim.

 Olomouc jsem už fotil samostatně, viz zde, tak aspoň zastavení u Hradiska.

Plumlovský zámek u Prostějova, jakoby položená krabička sirek nad vodní hladinou.

Přestože je to obdivuhodné dílo na takové svezení nikdo nespěchá. Prohlídka muzea kočárů v Čechách pod Košířem však stojí za to..

Bouzov a třetí skok do pohádky.

A na závěr ještě zámek v Moravské Třebové, byla by ostuda se nezastavit. Tím výprava končí. Ještě projet tunelem a jsem

doma...Zapůjčeno archivem muzea města Svitavy.

SOUVISEJÍCÍ FOTOREPORTÁŽ SVITAVY, MORAVSKÉ MĚSTO V ČESKÉM KRAJI