Alespoň tak hovoří moje skromné kontakty. Více si netroufám sdělit. Komentovat od stolu ukrajinské události na základě agenturních zpráv je snadné, zvláště když nepřítel je daný, máme jasno a chybí nám elementární základy objektivity. Je bohužel smutnou skutečností, že ostrým hraním na vojáky trpí především civilní obyvatelstvo, ať už je vojákování sebespravedlivější.
Letos si na západní Ukrajinu netroufneme, ale při našich předešlých cestách Podkarpatskou Rusí jsme se setkávali jen s normálními lidmi...kteří ale nemají nikde na světě vliv na politickou situaci a mocenské boje. Pokud se nejedná o magory na jakékoliv straně. Když nad válkou zvítězí veřejné mínění, jako ve Vietnamu, je to jen důsledek neudržitelné situace.
Jezdit na Ukrajině a poznávat obyčejné lidi je fajn. Cyklista zastaví, pokecá, popije a něco se dozví. Jakoby se chtěli vykecat. Však to známe, když se už může...a že tam se nemohlo ještě víc.
V malém městě Berehovo jsme se vnutili na svatbu. Kdo nevěří, mohu snadno dokumentovat kliknutím zde. V místním pojetí byla noblesní, nad naše chápání, zvyklosti a možná i možnosti. U vodky nebyl problém spřátelit se s mladým párem. Manžel byl Rus a jeho žena Ukrajinka. Nebyl to na slávě jistě jediný smíšený pár. Národnostní problém ale evidentně neměli, přestože Rusové se v těchto krajích netěší vždy oblibě...Jak z rozhovorů praví osobní zkušenost. Zvítězila však realita a hlavně touha po normálním žití.
Svatebčané se bavili dobře a určitě ne politikou. Při krátké zdravice byla moje lámaná ruština směšná a poznámka o svobodné Ukrajině trapná. Aplaus se nekonal, což jen svědčí o tom, že lidé spolu umí žít bez předsudků a nařízení. Je ale snadné je rozeštvat.
Ve světle současných událostí osud manželů neznám, přerušili komunikaci, možná i mezi sebou. Přitom k normálnímu životu stačí málo, nechat lidi uspořádat si život a svoje záležitosti podle vlastních představ. Však oni se už mezi sebou vždycky nějak domluví.
Související fotoreportáže: Zvláštnosti Podkarpatské Rusi Malý průvodce Podkarpatskou Rusí.
