Lázně ducha, skvělá sprcha.

Když se řekne lázně, každý si hned představí ozdravný pramen na máchání nebo cucání. Existuje však ústav, který nic takovýho nepotřebuje, kdo by také v Litomyšli hledal vřídlo. Lázně pečující o ducha žádný ani nepotřebujou.

Obrázky označené KLIKNI se po odkliknutí zobrazí ve vyšším rozlišení.

Původní plán byl Jeseníky, ale trasu jsem operativně změnil. Bylo totiž jasný, že se někde něco děje. Zásobování odněkud odjíždělo a jiní kamsi přijížděli. To jsem ještě nevěděl, že se jedná o lázeňský hosty. V hlavním podezření byla Litomyšl.

A taky že jo. Tolik aut v sobotu odpoledne nebývá ani před Kauflandem.

K tomu všude plno lidí

a kolony aut v ulicích.

Sem tak projížděly dobové postavičky

na dobových strojích.

Když si člověk neni jist co se děje, je nejlepší se zeptat v informacích. Nebyl jsem sám, kdo tam mířil, ale

ještě jsem je stačil předběhnout.

Kdo měl jen trochu času, makal aby přijel včas. Ať už s pohonem koňské síly

nebo koňských sil.

Že u toho někteří čudili, nevadilo v tu chvíli snad ani fundamentálním ekologům.

Na věškeré dění dohlížela jízdní policie.

Dobrou náladu a skvělou hudbu rozdával Uliční dixieland...právě má sólo benžo a heligon.

Lidský hemžení a rojení sledoval z pohodlí křesla i Alois Jirásek,

...který nakonec z křesla vstal...

a ve stoje Bedřich Smetana.

...socha v tomto úhlu zakrývá vchod, případně východ z náměstí, kde jen o kousíček dál stojí Smetanův dům, familiárně nazývaný Smeták

a zase o kousek dál je další noblesní budova,

Pedagogická škola zvaná Pajdák. Odtud je cesta na náměstí

zase jen pár kroků. Vrátil jsem se z obchůzky právě včas.

Zde se do fotky vešli...neznámý turista, dáma v červeném, dáma v bílém, Alois Jirásek, pán v klobouku, dáma ve fialovém a dáma s částí slunečníku.

...Taky jedna dáma v bílém...

Ono dostat do snímku madam se slunečníkem nebylo jen tak,

...zde se to podařilo...i se slunečníkem přilehlé restaurace.

Korzo má svoje společenský pravidla, rozhodně se nejedná o chaotickou záležitost a nikdo se jen tak nepoflakuje,

už samotný úchop je věda a společenská disciplína.

Někteří nechali děti doma

jiní je přivedli

nebo přivezli.

Některé nechaly doma zase taťku

nebo měly zaracha mamky.

Snad jedinou kaňkou bylo, když rozpustilé dámy hulily před uměleckou školou.

Samostatnou disciplínou byly pokrývky hlavy

Korzo nemohla vynechat ani chasa,

a tak všichni kdo jeli kolem se alespoň zastavili...Klik na Fotoreportáž o cyklistech

Někteří i odstavili...klik na  Fotoreportáž o motokářích

Někteří fotografové fotili uši, mě mnohem více zaujal profil.

Když se potkali známí, bylo o čem povídat.

..fascinovala mě preciznost renovace a upletená ozdoba zadního kola...ještě si to pamatuju.

Kulisu veškerému dění báječně dodal litomyšlský zámek.

Když už jsme u noblesních šatů, hned naproti zámku je muzeum hraček.

Zde je naživo..výhružný postoj nevěsty už v tento den nevěstí zrovna pohodové manželství. Něco ve smyslu...s manželkou si vyměňujeme názory, přicházím se svým a odcházím s jejím.

Pohled z nádvoří zámku Chrám nalezení svatého Kříže,

zvláštností je vyhlídková terasa mezi věžemi

...a třeba i z druhé strany.

Zvědavých pohledů bylo kolem spoustu

a úsměvů ještě víc. Ať už místních

Nebo ze Slovenska.

nakonec hlavní motto zahájení lázeňské sezony dávalo k úsměvům mnoho důvodů, zvlášť když procedury byly velice příjemný.

...no tak to už vůbec.

Na závěr snad ještě společná fotka

Byla to podařená akce, takový spojení časů minulých a současných.

Další fotoreportáže Z MORAVY NA ZÁPAD DO STŘEDOJIŽNÍCH ČECH

O MAŠINKÁCH které kouří.