Jízda parním vláčkem s Mikulášem, andělem, čerty a vzpomínkou.

Pro děti to byla dvojnásobná atrakce. Kam se hrabe pendolíno, třeba s deseti Mikuláši. To přece nečudí, nesyčí, nevoní, necuká, nešpiní, nedrncá, má polstrované sedačky a nelze otevřít okna.

VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ

Před desátou Velkej bejček zahoukal,

zastavil a hned se zamaskoval.

Ovšem jen na dobu nezbytně nutnou, pak hned začalo focení,

o které byl velký zájem.

Mikuláš byl na roztrhání

a čerti hodní. Zlobivcům jen trochu pohrozili.

 Povel prstem je jasný, občerstvení předejte strojvedoucím a topičům.

Nových adeptů na strojvedoucí bylo dost.

 Ač by se mohlo zdát, že na stanovišti strojvedoucího je teplo, tak  zmijovka se hodí.

Prohlédnout soukolí a různá hejblata stojí také za to.

Kdo maže, ten jede. Kde by to platilo víc.

Sláva to byla velká, ale dráha se kvůli tomu samozřejmě nezastavila.

Tak ještě odborný pohled,

poslední zvonění a

nasedat, jede se dál.

A že to byl relativně nepohodlný dřevák?

To vadilo ze všeho nejmíň.

V Březové nad Svitavou parní výpravu minul žluťas.

V jídeláku bylo tak těsno,

že ani pivo nepropadlo.

Mikuláše, čertů a anděla bylo všude plno a vše probíhalo v pohodě.

Jen Mikuláš měl občas problém.

Průběžné porady byly na místě,

někdy i separátní, ale

jinak drželi při sobě.

Ale všechna čest, přecházet z vozu do vozu nebylo jen tak,

zvláště pak za jízdy.

No to by bylo fakt neštěstí. EU se umí vloudit všude.

Letovice a opět nebývalý zájem. Koho by zajímal běžný provoz.

Tak valíme dál.

Boskovice. Se zájmem už bych se jen opakoval.

A zase, nasedat a letí se dál.

Ve fotoreportážích používám výhradně svoje fotky, ale protože nemohu být za jízdy ve vlaku a zároveň venku, udělám pro tentokrát vzácnou vyjimku a přidávám čtyři  fotky mého kamaráda  a velkého znalce železnice, Pavla Stejskala.

Podívejme se jeho prostřednictvím do prostoru.

Jeho fotky přidávám samozřejmě s jeho laskavým souhlasem.

Výlet to byl parádní, i když se někdy čekalo.

Tudy vedla trasa, u nás známá pod pojmem okružák, protože takto osobní vlaky skutečně ještě nedávno jezdily.

No co, taky si na závěr přihřeju polívčičku. Co jsme se spolu najezdili. Jeřáb byl už velký pokrok, dříve se do výšek tahal a zvedal jen žebřík.

No a dnes? Už je vše zase jinak.

PŘEDEŠLÁ FOTOREPOTÁŽ PŘÍBRAM, BRDY A OKOLÍ NA KOLE.