Islám a křesťané aneb z Libanonu raději do Česka.

Cestování nás baví, ale místa konfliktů nevyhledáváme, a tak jsme s informacemi odkázáni na světová, případně naše média. Mohou nám lhát, říkat pravdu nebo jen část pravdy. Pak může mít "lidské" psaní větší vypovídající hodnotu, i když je zprostředkované.

Napsala mi kamarádka rodinný příběh z Libanonu. Sice to neni přímo osobní poznání, natož prohlášení populistického politika, ale výpověď člověka, který má "přes rodinu" možnost nahlédnout dál, než většina z nás. Psaní neřadím do oddělení jedna paní povídala ani nemám důvod pochybovat o pravdivosti, a protože mám souhlas ke zveřejnění, tak cituji...

Můj strýc je Libanonec, který tu žije už od komunistů, má 5 bratrů, dva žijí v Čechách, další dva ve světě a nejstarší zůstal v Libanonu. Všichni jsou víry křesťanské. Strýc tvrdí, že se jihu Libanonu vyhýbali, protože tam žijí muslimské komunity a díky nim jsou na jihu neustálé konflikty. Ta nemuslimská část obyvatel buď utekla do světa nebo se snaží žít někde v ústraní. Možná by Tě překvapilo, jak moc se tihle ,,vystěhovaní,, Libanonci brání rozšíření muslimské komunity do Čech, do Evropy a celkově do světa, protože prožili válku, ví co dokáží a oni už chtějí žít v klidu a míru. Poslala bych do té válečné zóny tyhle lidi, kteří pořád říkají, že máme všichni stejná práva. Já jim je neberu, ale ať si ta práva užívají na svém území, protože já se nechci bát, že se mi děti nevrátí domů, protože se někde odpálil nějaký další magor, který stejně nemá vlastní názor proč to udělal. 

Tento příběh může vypovídat víc než agenturní zprávy, jak asi obě komunity spolu vychází v Libanonu a naznačuje, do jaké míry je soužití možné i jinde.

Stále se hovoří o nebezpečí terorismu a solidaritě, no myslím, že Česko a Slovensko už přispělo nemálo, a to změnou režimu. Neni tajemstvím, že jsme dříve přinejmenším sympatizovali s hanebnými režimy. Většina dokumentů byla zničena a z dochovaných dokumentů nelze vyčíst, zda se u nás cvičili přímo teroristé, ale na druhou stranu, tehdejší mocipáni měli prachmizerný přehled kdo, a za jakým účelem do výcvikového střediska v Zastávce u Brna jezdí ani nemohli vědět, jestli se třeba parta delegovaná na výcvik ochranky Jasira Arafata časem teroristy nestane. Zrovna tak nelze vyloučit, že u nás měli docela dobrou schovku.

Trochu související článek Francie na nohou