Fotosestřih nejzajímavějších událostí z jarní vyjížďky do hor.

Už se to nedalo vydržet. Motorka byla naleštěná, odpovídající oblečení na viditelném místě, trasa do Orlických hor vymyšlená a optika nastavena. Už roky používám obyčejný kompakt Fuji. Je velice operativní, nic k němu nepřidávám a vím, jak na něj. Na první pohled by se mohlo zdát, že podmínky byly ideální, ale kdo zná hory ví, že počasí se tam mění rychleji než nálada některých žen.

Jaro už je tady. Jen usednout

a řádně se nadýchat.

 Jen kočky to nějak nevzaly na vědomí.

Cestu jsem zvolil trošku oklikou po okreskách a jak to tak bývá, často nevíme, co máme za humny. Stačilo 25 km a v nenápadné obci se zjevil zcela nápadný kostelík.

Další zastávka byla na zámku v Potštejně.

Ve vstupním prostoru zaparkovali kočár. Buď do něho byl zapřažen jelen nebo s ním jezdili paroháči.

Ve Vamberku stojí muzeum krajky. Popravdě řečeno, budova krajkově moc nevypadá, ale je třeba říci, že muzeum je právě v rekonstrukci.

Opět stačilo jen popojet a zastavit. Zámek v Doudlebech neni velký, ale velice zajímavý.

Vlakovou zastávku v Častolovicích nepřehlédnete, značení je víc než názorné.

Samozřejmě to platí zrovna tak o častolovickém zámku. K zámeckému areálu patří zahrada a pro děti zvěřinec. I když, nejen pro děti. Na koncentraci zámků se tato oblast povedla.

Zámek v Rychnově nad Kněžnou nepřehlédnete zrovna tak, ale na retro podhradí se už musíte malinko zatoulat. Tady jsem to vzal najednou.

Chcete-li na hrad Litice, musíte z hlavní silníce. Odbočka je v Rybné nad Zdobnicí a cesta vede podél funkční zvonice.

Na nádvoří hradů mohou jen nespoutaní koně. Nezbývalo než sesednout a pokračovat do kopce po svých. Moc se mi nechtělo, ale ještěže jsem se přemluvil. Nikdo nikde, tak šup pro fotku na hradby. V sezóně by mi to těžko povolili.

ale nejen to, přišel bych o tento zvláštní domeček, který má dvoje dveře,

ale co hlavně...o toto lidské sídlo.

i s domorodkyní na verandě. Právě dokončila činnost, která je nám již velice vzdálená.

Hned vedle stojí zvonice. Také funkční. To je romantika.

A to neni ještě vše. Jen kousek pod hradem lámou kámen, pohled na nakládací rampu neni kdovíjaký,

tak jsem k tomu vyfotil ještě zodpovědného pracovníka, co právě natočil stále sloužící stroj.

Nejenom v Liticích jsem však domorodce zastihnul před domem. I když v tomto případě domeček postavili nedávno. Čekáním na revizi elektriky už jim trošku zkameněly úsměvy a zdřevěněly nohy.

V Jablonném nad Orlicí mají moc hezky upravené náměstí. Je z kopce do S, s dominantou hotelu U černého medvěda. Patrně tu někdy žili.

S dlouhými zimními večery si dnes i v Orlických horách poradí už každý

a když se jen trošku vyčasí, stačí vyjít na verandu.

Tentokrát však vládlo krásné počasí a ven vyrazili všichni.

Cyklisté,

sladění motocyklisté,

noblesní automobilisté

i trojkolkolisté...Pro mužskou část uvedu, že hnací jednotkou u trojkolek většinou bývá motor Volkswagen minimálně s obsahem 1600, ale většinou více a skutečná nádrž je zpravidla v rámu nebo pod sedadlem. Ta na obvyklém místě bývá jen zdánlivá, s elektronikou uvnitř.

Pak cesta začala stoupat a žádné troškaření.

Každým metrem se zhoršovalo počasí a místy by si na svoje přišli ještě lyžaři.

Ani viditelnost nebyla kdovíjaká.

S opatrností svoji vlastní jsem však na Šerlich vystoupal. Ale přitáhnout si zoomem Masarykovu chatu bylo zcela nemožné. Tak jsem musel přitáhnout sám. Až sem vás z Ústí nad Orlicí nebo České Třebové doveze cyklobus. Pak si můžete vybrat, buď náročnou hřebenovku nebo pohodový dlouhý sjezd, vyšperkovaný cyklostezkou Letohrad-Ústí nad Orlicí.

Celá cesta zpět už nebyla kdovíjaká. V Neratově mám však za každého počasí povinnou zastávku.

 Orlické hory jsem opustil Zemskou bránou. Neni to obyčejný most. Za ním už je Polsko.

Orlické hory jsou plné zajímavostí. Některé postavili lidé, kromě smysluplných sídel například pás pevnostní, známou pevnost Hanička nebo vojenské museum v Králíkách,

většinu však vytvořila sama příroda. Lesy jsou většinou jehličnaté, přesto jsem našel krásného listnáče.

Hory mám v oblibě, a tak napovím, na kterou jsem se vypravil po výletě.