Focení Brna. Noblesní Petrov, tajemný Špilas, rušný štatl, a tak nějak podobně.

Katedrála svatého Petra a Pavla, nebo-li Petrov. Hrad Špilberk nebo-li Špilas. Národní památky a dominanty města. Katedrála má  základy položené ve 12. století, hrad byl založen moravským markrabětem Přemyslem Otakarem II.

VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ

Pokud tady vystoupíte z vlaku a nebudete si úplně jisti kde se nacházíte, stačí vyjít před nádraží a máte nápovědu jako Brno.

Cestu na Petrov lze nafázovat podle orientačních bodů. Ne všechny jsou veselé. Zde stála úžasná Černohorská pivnice. Už jenom to navázání na původní architekturu je šílené a nijak nezlepšuje můj pocit ani skutečnost, že zde kdekdo hulí Šišu.

To už lépe snesu pohled hned vedle u Kapucínů v podzemí.

Na Petrov vede několik cest. Všechny jsou betelný, zvláště pak tato,

přes Moravské zemské muzeum, kde věčně odpočívá praotec Moravák.

Ale lze to i paralelně od Zelňáku uličkou mezi Lichtenštejnským palácem a divadlem Husa na provázku

nebo od Šilingrova náměstí,

případně po hradbách proti plovoucím schodům,

samozřejmě i tudy,

a nebo nelozit vůbec nikam, hodit sicnu na terase a valit lahvátory.

Samozřejmě v kostele se nesmí fotit,

ale i kdyby, nechtěl jsem se moc zdržovat, co kdybych se náhodou rozkecal.

Bylo smysluplnější katedrálu jen obejít.

Je pozoruhodné, že už tehdy stavitelé počítali s parkovacím místem.

Obejít je jedna věc a vyšlapat druhá.

Tak to vezmu zprava...

No nic moc, tohle je lepší. věže jsou zprava na monitoru...Stará radnice, uprostřed kostel svatého Jakuba a vlevo svatého Michala.

Stará radnice a její děti. Kolem sebe má odrostlejší, vzadu jsou batolata v jeslích

A taky trošku pohled Špilas

Sice nevím, kolik bylo nahoru schodů, ale na vyhládnutí to stačilo. Pod Petrovem je Francouzská restaurace, Tak jsem jenom proběhl uličku

a nechal se zlákat na Gratin de patate aux oeufs. Za vznosný název se ukryly brambory s vejcem, čímsi polité.

Nic moc, navíc Francouzi jsou divní a pivo nepijí, a tak se dostavila krize. Naštěstí o kousek dál u Tří čertů točili nefiltrovaný oslavanský.

Sem se vždy těším hned z několika důvodů. Jednak dobrý pivo a pak excelentně vybavené toalety. Zvláště pro unavené turisty. Spočnout před mušlí, to si nikdy nenechám ujít.

To jinde si potřebný o pohodlí může nechat jen zdát a než to všechno nastuduje, může se stát cokoliv.

Využil jsem místních služeb

a zbývající čas věnoval návštěvě Špilasu.

Hrad, taky vojenská pevnost i obávané kasematy, sloužící jako vězení.

Představte si...na doživotí odsouzený vězeň je přikován v tmavé kobce k židli a dostane jednou za den chleba s vodou. Vydržet se to prý dalo max tři měsíce. Spíš bych to tipnul na tři týdny.

Brrr, ještě teď jde z toho hrůza.

Ale dobře se odtud fotí štatl,

zvláště pak Petrov.

Teda dá se fotit i odjinud, ale furt tam něco vadí. Třeba dráty.

Ještě jsem proběhnul tudy,

pod Drečmenem

na Svoboďák kolem hůlky

a pak Čárou...tedy po České ulici

před Místodržitelský palác ke koňovi a

Napoleonovi. Jako prémii pro fotografa beru, že se s nimi zrovna nikdo nepoměřoval.

A po čtvrté už rychle na šalinu,

Z výletu jsem si odvezl příjemně strávený čas, nová poznání a za ty prachy i troje rukavice.

určitě mrkněte také na to JAK JSEM NA ŠTATLU HÁZEL ŠKOPKY ZA LÍMEC