Famózní sraz Velorexů aneb fotoreportáž na jedno báječné brdo.

Které vozidlo dostalo tolik přezdívek. Jen považte, prchající stan, hadrák, hadraplán, splašené trubky, montgomerák na kolech, motorka v pytli...a tyto stroje, různě vymazlené a vytuněné, se sjely k velké slávě do Boskovic. Bylo

 jich více než 150. Svým majitelům přináší nekonečné rozptýlení při údržbě, uspokojení z pohodlné jízdy, obdiv okolí a zážitky z cestování, s jiným vozidlem nemožné. Třeba v autokempech mi stačilo přejet prašnou cestu, aby se spočítalo a následně zjistilo, že trojstopá vozidla v ceníku nejsou, což mi dávalo dokonalý prostor ke smlouvání. A povalení na bok? To vyřešilo pár stehů nebo podlepení. Ve čtyřech ze zábav? Žádný problém. A vůbec, to by bylo na dlouhé vyprávění a dnes to je o fotkách.

VŠECHNY JSOU MOJE A KLIKACÍ

Šejkové sice létají vlastními tryskáči a garáže mají přecpaný nejluxusnějšími auty, ale na háčkovanou karoserii budou muset vytěžit ještě hezkých pár barelů ropy.

Ale začněme od začátku. Mekkou Velorexů jsou Boskovice. Možná proto, že mají náměstí z kopce.  Pak stačí pootevřít dveře, dvakrát se odstrčit nohou a motor po chvilce naskočí. Scená z filmu Vrchní prchni je všeobecně známa.

Ale především zde sídlí Velorex teamu Zlatá růže, která celosvětové srazy Velorexů organizuje. Je to parta, pro kterou je Velorex životní láska. K založení došlo v jediné skutečné Velorex-restauraci Zlatá růže v Boskovicích v roce 1997.

Město se může pochlubit hradem, skleníkem, zámkem, ale cestovatelskou fotoreportáž nechám na jindy. Nosným tématem je 24.sraz Velorexů. Vozidlo bylo původně vymyšlené jako invalidní vozidlo.

U nás byl Velorex rodinný vůz a pojezdili jsme s ním opravdu neúrekom.  Na hodně hisrorické fotce, rodiče, švagrová a neteř.

Jedna, dvě vlaštovky jaro nedělají. Zde vlajky na dveřích napovídají, že létala po celé Evropě, ale

když mají někdo hnízdo, je to jaro několikanásobné.

Je všeobecně známo, že díky své mrštnosti, akceleraci a rychlosti si klidně povodí motorky i auta. Také proto bývá často v čele kolon. No prostě jak se od vozidla pro invalidy předpokládá.

V tento slavný den se stroje sjížděly ze všech stran,

jak říkají elektrikáři, ze všech stran možného napájení.

A rozhodně se nejednalo výhradně o naši záležitost. Tak třeba přijeli Maďaři, kteří mají velice aktivní Velorex skupinu.

Vedle řidiče polského stroje bych sedět nechtěl anebo se jedná o jezdce samotáře, pak tam ještě místo na skle pro nálepky má.

Švýcaři přijeli

s celou rodinou. Řešení přepravy zavazadel má Velorex nekonečné množství.

Tak třeba Němci. Při jejich precizní dokonalosti jsem ale nenašel rezervu kola zadního.

Úložný prostor má Velorex vlastně všude.

Komu přísluší tato SPZ, nemám ani tušení. Možná Albánie.

Mrkněme na barvy. Modrá je dobrá, zmijovka stylová.

zelená decentní

a ve stylu škaredých amerických aut z padesátých let.

Řekl bych nenápadná elegance.

Dokonalá, vytuněná, zaplachtovaná maska.

Patrně zásahové nehořlavé vozidlo hasičů.

a pak máme provedení vícebarevné se shrnovací střechou, vlastně odpínací.

Nebo s jemným letním košilovým vzorkem.

Mnohé stroje měly různé doplňky, třeba Velorex.

Vánoční výzdoba není nesmyslná, Jednalo se o 24. ročník a při této číslovce mnohé napadne prosinec a Vánoce.

Nutno dodat, že na karoserii se ozdoby snadno přišpendlí a

ale nejen na Vánoce, ale i na svatby.

Také mnohá výbava byla pozoruhodná, tady se zdá, že hudba přehluší i chod motoru, a to je co říct. Ale možná je to i účel.

Zde zase dává sestava klaksonů tušit, že přehluší všechno v okruhu několika metrů a rozhodně se nedá nejen přehlédnout, ale také přeslechnout.

Vozidlo samozřejmě umožňuje také klasické venčení za jízdy

a vyhlídkové jízdy.

Kolik se do něj vejde lidí? Vyrazit na rodinnou dovolenou, žádný problém.

Důležité není jen být viděn ale také vidět, zvláště v noci. Ty zpětný zrcátka jsou fajn, jen se nesmí zatáčet.

Takhle se nakonec pak všichni seřadili k obdivu všech přítomných.

Ještě než se vydáme na spanilou jízdu, mrkněme do kokpitu

na řídící stanoviště.

Spanilá jízda je vždy závěrečnou třešničkou vynikajícího dortu. Růžový je samozřejmě určen jen pro ženy.

Tato série fotek by se dala nazvat Velorex sem Velorex tam.

 Zastavit, zapózovat, žádný problém.

Zapomenout by se nemělo na přívěsné sajdy, také nesly značku Velorex. No prostě paráda od začátku do konce a

jak se říká, konec dobrý,

všechno dobré.

Předešlá fotoreportáž DO PLZNĚ VÁVRO