Cesta a zastavení útrpného a hrdelního práva. Hříchy ani staletí nezměnila.

K tomu se třeba přenést se do středověku a Tišnova. Nad městem tu našli základy šibenice a s nápadem byla cesta na světě. Mučení nemohl vydržet nikdo a když ano, pak jen čarodějnice a čaroděj, takže to vyšlo nastejno.

PO ODKLIKNUTÍ SE OBRÁZKY ZVĚTŠÍ

Do Tišnova se dostanete snadno a nejlépe přes kopečky s panoramaty Žďárských vrchů

a po hrázi Vírské přehrady dolu ke Svratce.

V tomto případě bych doporučil v Nedvědici alespoň otočit hlavu k hradu Pernštejn,

ale úplně nejlépe dát si pod hradem v penzionu Barborka malé občerstvení, zvané pyramida.

O kousek dál v Černvíru už možná postačí jen pootočení hlavy k dřevěnému mostu přes Svratku,

ale rozhodně bych dal aspoň kouřovou v Předklášteří těsně před městem v komplexu cisterciánského kláštera Porta coeli.

 Tomu říkám vchod.

Město je zajímavý i tím, že má náměstí úplně z kopce.

Což z protilehlé strany logicky znamená do kopce.

Nejdřív nic nenapovídalo, že se bude mučit. Stánky a podium jako u běžných městských slavností, i když program byl naladěn na středověk, a tak muži byli galantní a bránili ženu,

případně se kvůli ní pozabíjeli,

aby si na závěr společně zatančili.

K tomu jim zahrál středověký bigboš. Muži hráli na různé nástroje,

ženy měly zase dudy.

Při korzu se člověk lecčemu přiučil od prosté ženy

nebo manažéra.

I kolotoč byl středověký na ruční pohon.

U jednoho ze stánků však pozorný návštěvník vypozoroval, že půjde do tuhého.

Stačilo prohlídnou si osazení

a služby které nabízeli.

Vyzkoušel jsem si palečnici, tím se prý začínalo, no hned na začátek bych prozradil kde mám platební kartu a po jednom otočení přidal PIN.

Ale na druhou stranu, každé mučení mělo svoje časová pravidla, Jen se neví, po kolika otočení muselo být mučení ukončeno nebo spíš jen přerušeno.

Ale lidi jsou bezstarostní, když se jich to osobně netýká,

i když mají důsledky přímo před očima.

Samotná cesta vede na popraviště a má osm hříšných zastavení. Prvním je z neznámých důvodů hned pod radnicí hřích hříchů, pýcha.

Dalším je obžerství

s protikladem střídmosti.

Kráčíme dál. Smilstvo bojující s cudností.

Lakomství

s protipólem štědrosti.

Závist

a přejícnost

Lenost

v protikladu s činorodostí.

Hněv,

 věčně bojující s mírumilovností.

 A jsme nahoře v místech, kde hrdelní putování končí. Stála tu kdysi šibenice a bude stát kaple smíření.

i když přecejenom...po návratu jsem si přidal ještě zastavení deváté.

předešlá fotoreportáž OBŽÉRSTVÍ A VETERÁNI