Albánie, Berat, město tisíce oken, památka UNESCO.

Žijí tu vedle sebe v míru katolíci a muslimové. Když kámošila komunistická Albánie pouze s Čínou, byla všechna náboženství zakázána. Zvláštností je, že pokud dnes mají muslimové potřebu modlit se v pracovní době, musí to nadělat.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ

 Město je rozděleno řekou Osum

a spojeno kamenným mostem Gorlica.

Takhle to bude jasnější,

a takto nejjasnější, včetně nového mostu na druhém konci města. Řeka prý má běžně tuto barvu.

Menší část s názvem Gorlica je katolická,

větší s názvem Mangalem je muslimská.

Tak a teď už víte, proč se říká město tisíce oken a jdeme do uliček Gorlice.

 Žádné prefabrikované dlaždice, natož asfalt

a když je třeba něco opravit, použije se klasická ruční hromádková metoda.

V přilehlých sídlech žijí s lidmi také predátoři s tváří IT mimozemšťana.

Z Gorlice je vzorně vidět muslimská čtvrť a citadela.  Zde křesťané odolávali nadvládě Turků a udrželi si svoji víru i kulturu. Povšimněte si zhruba uprostřed pravoslavného kostelíka.  Původně jich tam bylo 42, ale zachovalo se jen 8.

I když i v dnešní době se staví sídla s dokonalým výhledem a špatnou dostupností.

Středem moderního města vede pěší zóna s báječným výhledem na muslimskou čtvrť Mangalem.

 Je plná kaváren a restaurací,

obchůdků

i s orientálním zbožím

a nových mezinárodních přátelství...nezlobte se, ale mohla bych vidět ještě sklep?

Promenáda je zakončena soukromou univerzitou.

Albánci o sobě říkají, že jsou nábožensky tolerantní. Něco na tom bude, jinak by katedrála svatého Dimitrije

nestála hned vedle mešity.

Ta musela být mimo provoz, jinak si nedovedu vysvětlit, že nás tam pustili v bermudách. Místo v rohu je trvalá rezervačka pro případnou kontrolu z vyšších míst.

Hned za mešitou začínají ještě působivější uličky muslimské čtvrti.

Jsou vymazlené,

 úzké,

nebezpečné

a ostře hlídané.

Po nich vede cesta až na citadelu. V době naši návštěvy byla zrovna dokončována.

Z výše uvedených důvodů neni citadela jen tak k nakouknutí a pryč, ale malé sídlIště s pěší zónou. Vždyť byla křesťanům sídlem.

To se nesuší velké prádlo, ale kočka kontroluje, zda je zboží řádně upevněno.

O lidovou ruční tvořivost pro turisty neni v pevnosti nouze.

Hned tady za rohem

se naskytl pohled na Korcu. No jo no, absence točeného je celoalbánský problém.

Když turista popojde o kousek dál,

a ještě o kousek výš,

pohled se zvýrazní.

Ještě jeden z jiného místa. Novodobá architektura mě nijak nenadchla.

Zpáteční cestu je nejlepší zvolit kolem pravoslavného kostelíku svaté Trojice, který pochází z přelomu 13. a 14. století

 Tím byl okruh uzavřen, a tak zbyl ještě dostatek volného času na posezení ve skromné restauraci

 nad skromnou albánskou kuchyní a

když čas vypršel, zbyla už jen cesta k autobusu a odjezd na ubytování. Málo platný, organizované zájezdy mají svoje pravidla a disciplína musí bejt, to říkal už Švejk.

předešlá fotoreportáž TIRANA HLAVNÍ MĚSTO ALBÁNIE

Autor: Jaromír Šiša | úterý 16.10.2018 9:05 | karma článku: 38,40 | přečteno: 1853x