Adršpach a okolí na kole a malinko i pěšky.

V novém roce se hodí začít od začátku, tedy od A. Adršpach je vyhledávaná turistická atrakce. Skály i celá oblast se dá procourat, ale i objet a v okolí najít spoustu zajímavých míst.  

VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ

Adršpachské skály formovala po miliony let příroda. Když hommo sapiens do procesu začal zasahovat, musel pro turist sapiens učinit bezpečnostní opatření,

a tak vytvořil sám pro sebe cyklostezky, aby mohl zformovaná panoramata obdivovat.

Ke komplexnějšímu pohledu je třeba vyšlapat na horizont, což je zvláště za mokra kolokros.

Pokud se vám skalní panoramato zdá poněkud zaříznuté, patří to ke kraji.

Ovšem dostat se nad skály, k tomu je třeba fyzička, kterou jsme každé ráno udržovali v parku nedaleko ubytování.

Úbytek energie se potom doplní cukry z lesních plodin.

V dolní části skalní objížďky je cyklostezka dobře upravená a sjízdná, ale za deště se do písku úspěšně zaříznete.

Ve skalách už je to jiná kategorie.

Pěšáci cyklisty počtem jasně převyšují a mezi skalami nevedou zrovna bulváry. Naučná šutr trasa vede často nahoru a dolu,

kolem nebezpečných míst, ale

také kolem děsně romantických zákoutí,

často velice tajemných a

někdy ani nevíte, kam jdete a co vás čeká.

Nejznámější vyformované souskalí je starosta s pani starostovou.

Pojeďme dál, třeba ke kapli Panny Marie,

na chatu Hvězda.

Odkud je báječný výhled do krajiny,

a když tu přečkáte bouřku, odměna se dostaví.

Cyklostezka Boženy Němcové může vest pouze do Babiččina údolí. To dá rozum. Výchozí bod je Červený Kostelec, energii na cestu dodala místní specialita.

Babiččina cyklostezka vede převážně lesem a podél řeky.

Však už nás očekávali.

Jenže cestou na Staré bělidlo

jsme zvolili špatný břeh,

což potěšilo na známém splavu zvláště Viktorky.

Očekáváni jsme byli i ve mlýně.

Zrovna tu byl candrbál,

a tak příkladně napekli.

Stoly byly tak zarovnané, že se těžko hledalo místo na odkládání nápoj.

V nedalekém ratibořickém zámku se svého času kuly protinapoleonské pikle.

Ještě před pár lety bychom jistě zajeli do České Skalice na rozkvetlý strom, ale to už je historie.

To už je lepší malinko si zajet do Kuksu.

Do Broumova se z Adršpachu nejlépe jede kolem lesní křížové cesty

a statku u kterého bych nechtěl platit fasádu ani střechu.

Etapa byla správně načasovaná, jinam bychom minuli bohovskou svatbu.

Hned na kraji města byla první zastávka, hřbitovní dřevěný kostel Panny Marie.

druhá broumovský klášter

a třetí u informační tabule.

Cestou na vzorně opravené nádraží v Meziměstí

oko nádražáka potěšilo kolejiště, které si jen tak nadšenec postavil u domu železnici ve skutečné velikosti.

Mrknout do Polska, kde mají úžasný hydranty, nebyla žádná zajížďka.

Konkrétně lázně Kudova zdroj

jsou jen o kousek méně upravené

než na české straně nedaleké lázně Běloves. Někde tady si lze načepovat minerální vodu IDA. Jistě vám to něco řekne.

V nedalekém Náchodě to mají obráceně. Nedávno sundali lešení a zámek jen září.

Jen ignorant by na trase a nenavštívil v Hronově rodný dům Aloise Jiráska a

 v Polici nad Metují muzeum Merkuru.

Lidé tu žijí skromně. Neni vyjimkou, když tančí v silážní jámě,

ale snad právě proto se tu člověk cítí jako v ráji.

předešlá fotoreportáž   PROCHÁZKA BRNEM