Abcházie a Jižní Osetie aneb uznávání států jako výnosný obchod

Při nedávném průzkumu mocenské rovnováhy v Kavkazském regionu jsem se podivila nad zajímavým dělením Gruzie.

Jde především o dvě gruzínské provincie Abcházie a Jižní Osetie. Gruzie je sice považuje za součást svého svrchovaného území, ale od rozpadu sovětského svazu nad nimi nikdy neměla kontrolu. V roce 1990 oba regiony vyhlásily na Gruzii jednostrannou nezávislost. Jižní Osetie inklinuje k etnicky a kulturně příbuzné Severní Osetii. Ta je součástí Ruska. Rusko má tedy pádný důvod, proč jako jediná ze světových mocností nezávislost obou území uznalo. V srpnu 2008 vyjádřil ruský prezident Medvěděv podporu novým republikám a podepsal jejich uznání.

Většina států světa však respektuje integritu Gruzínských hranic. Ke skromnému klubu států, které samostatnost provincií uznaly, patří jen Venezuela, Nauru a Nikaragua. Je zajímavé podívat se, jakým způsobem Rusko - velký mocenský hráč v oblasti Kavkazu, tak i na celém světě - uplatňuje svůj vliv.

Malý ostrovní stát Nauru, který by se svou rozlohou vešel do Prahy třiadvacetkrát, uznal separatistické území Abcházie na návrh Ruska. Stejně tak to bylo s Venezuelou a Nikaraguou.

Je zvláštní, když od někoho potřebujete podporu, musíte mu za to něco nabídnout. Zdá se, že tak to chodí všude na světě ve všech oblastech. S Caracasem (Venezuela) a Managuou (hlavní město Nikaraguy) uzavřelo Rusko lukrativní smlouvy o dodávkách zbraní.  Ale co nabídla velmoc malému ostrůvku v Tichém oceánu? A čím to, že i tento malý státeček, který je od Gruzie vzdálen více, než 14 000 km se zaobírá tím, jestli jedna z jejích provincií bude samostatná, či nikoliv?

Nauru leží 3000 km severovýchodně od Austrálie. Nezávislost stát získal v roce 1968 a od roku 1999 je členem OSN. Ha! Tady je to. Nezáleží na tom, kolik v Nauru žije obyvatel (je to necelých 13 000), ani jakou má rozlohu (asi 21 km čtverečních), ale je členem OSN. A to už má váhu.

Abcházané se můžou těšit ze zajímavé rarity. Uznal je největší a zároveň nejmenší stát světa. To ještě sice Jižní Osetie říct nemůže, ale údajně i uznání druhé vzpurné provincie Nauru zvažuje. (Zdroj: ČTK)

Proč Rusko podporuje separatisty? Posiluje tím svůj vliv v regionu. A proč Abcházii a Jižní Osetii tak záleží na podpoře malých států v tichomoří? Každý stát, který podepíše své ano, se počítá. Zvlášť, pokud je to stát OSN. A navíc velké státy a mocnosti západu by se podařilo přesvědčit jen stěží.  Je to celé spíše obchod, než diplomacie. Ruský plátek Kommersant uvedl, že odměna za tuto podporu činí 50 tisíc dolarů. To je skoro 900 tisíc korun pro malý stát Nauru.

Nauru takto obchodovala už s Čínou, když šlo o samostatnost Tchaj-wanu. Nauru nejprve jeho samostatnost uznala, ale když mu v roce 2002 nabídl Peking 130 milionů dolarů za přehodnocení svého stanoviska, uznání zase zrušila. Vtipné je, že v roce 2005 Nauru samostatnost Tchaj-wanu stejně znovu uznala.

V kauze Abcházie a Jižní Osetie získává Nauru ještě jednu cennou odměnu. Obrovská reklama v médiích. To podporuje turistický ruch, který je hlavním odvětvím nauruského hospodářství. Obrovské titulky ve světových médiích upozorňují na existenci Nauru a tím také lákají do země více návštěvníků.

Ruská diplomacie a Abcházané vědí o tomto háčku, na nějž lze utáhnout malé tichomořské republiky a hodlají rozšířit svou politiku v otázce uznávání i na další z nich.

Česká republika je taky členem OSN, taky členem NATO a taky členem EU. Myslíte, že by Rusko a separatisté v Gruzii měli zájem o naše uznání?

Pojďme někoho uznat! Necháme si to řádně zaplatit a třeba se nám podaří zmenšit ten šílený dluh, co všichni máme!