... prášky na bolehlav sobě vyhledati. Anebo ještě lépe: americký film s vlaky neviděti – duševní zdraví sobě zachovati. Co by to bylo za americký vlakový film, kdyby se neřídil následujícími pravidly:
- vlak jede vždy do New Yorku nebo San Franciska;
- jede-li vlak jakkoli rychle, nedrncá to a vagón se ani nepohne;
- interiéry vozů jsou dokonale izolovanané a není slyšet sebemenší zvuk jízdy. Výjimkou je Dopplerův efekt vyzvánějícího přejezdu, jímž vlak zhruba každou půlminutu projede.
- je-li vlak osobní dopravy, nesmí v něm chybět senátor, mafián a drogový dealer. Senátor musí být oduševnělý rozhodný černoch středních let, mafián musí být běloch v kvádru a jeho bodyguard musí mít jizvu na tváři a psí dečky. Drogový dealer musí být latinsko-amerického vzezření a musí mít v kaťatech mačetu. Senátor může být výjimečně starším bělochem, avšak pokřiveného charakteru;
- je-li ve vlaku prezident, jeho dlouholetá tajemnice musí být odhalena jako agentka KGB.
- je-li ve vlaku mladá žena která není agentkou KGB, na konci filmu zachrání vlak, jelikož její manžel je neschopný ťulpas a místo aby vlak zachránil on, skutálí se z něj na pešuňk. Žena zachránkyně musí být běloška s poprsím nejméně č. 4;
- je-li vlak unesen, osvobodí ho kulometná četa s deseti samopaly a nekonečnými zásobníky. Nejméně dva zachránci musí být urostlí černoši, z nichž jeden akci nepřežije a než zavře oči, oznámí svému veliteli, že umírá šťasten, neb ta holčička, co se ukrývala pod sedadlem v sousedním voze, mu slíbila, že mu na hrob položí svého medvídka.
- padouch vypadává z jedoucího vlaku zásadně uprostřed vysokého mostu, kdežto kladný hrdina vypadává do náhodné hromady písku pro opravu tratě;
- je-li vlak nákladní, tajně převáží jadernou bombu. Bomba vybuchuje zásadně v horách, kde je právě na dovolené president. Prezident musí být černoch.
- nastane-li jakákoli závada na lokomotivě, strojvedoucí nikdy nezastaví a nehledá příčinu, nýbrž zrychlí, vycení chrup a výhružně procedí „já ti dám, ty bastarde“ (míněna lokomotiva);
- nelze-li z nějakého důvodu jedoucí vlak rozpojit, hlavní hrdina rozkročen mezi vozidly opakovaně kope do všeho spojovacího a křičí „dostanu tě, mrcho!“ tak dlouho, až se vlak rozpojí. Na oddělené a vzdalující se části vlaku musí zůstat: a) padouch, nebo b) hrdinova snoubenka, nebo c) padouch a hrdinova snoubenka;
- dostane-li se vlak do potíží, v dispečerské centrále je obrovská světelná tabule s oblouky tratě a žárovičkami vyznačujími polohu vlaku. Jeden dispečer si vzpomene, že u ostrého oblouku, kam vlak dojede za dvacet minut, je nemocnice pro osiřelá dítka, vedle níž bydlí někdejší spolužák, který mu před dvaceti lety přebral dívku, a ten by mohl svým pick-upem dojet k odvratné výhybce u opuštěného lomu asi kilometr před kritickým obloukem a poslat vlak na kusou kolej. Akorát není jisté, zda je stará výhybka promazaná;
- mezi dispečery musí dojít k rozmíšce, během níž vyjde najevo, že jejich šéf za války ve Vietnamu páchal zvěrstva na nezletilých kočičkách;
- vyletí-li vlak z tratě, musí jeho lokomotiva explodovat, přičemž hlavní hrdina ze šlamastiky vyvázne v rozervané kostkované košili, s řezným šrámem na pravé paži a zkrvavenou ranou nad levým okem, k čemuž poznamená „dobrej džob, Frenku!“;
- je-li ve filmu parní lokomotiva, strojvůdce ustavičně tahá za píšťalu;
- alespoň jeden člen lokomotivní čety, pokud možno topič, musí být černoch;
- je-li ve filmu parní lokomotiva, musí se alespoň čtyřikrát objevit detailní záběr na šíleně kmitající „klacky“ rozvodu parního stroje, k čemuž je opatřen zvuk zcela jiné lokomotivy a při úplně jiné rychlosti;
- je-li ve filmu motorová lokomotiva, mašinfíra na stanovišti převrhne kelímek s kokakolou, ta se vyleje do řídícího systému, tomu rupne v bedně, diesel lokomotivy přejde do jmenovitých otáček a nelze ho stopnout. Zatímco vlak na horské trati rychlostí 140 mil/h dramaticky krouhá oblouky s poloměrem 150 metrů, pikolíkovi z jídelního vozu, který se obětavě vyškrábal na lokomotivu pomoci, se fíra v idylickém poklidu a bohorovné nečinnosti přiznává, že je homosexuál a že ho tíží svědomí, neb to neřekl synovi;
- motorové lokomotivě musí aspoň třikrát zaprskat v elektrice;
- parní lokomotivy mají nekonečně velké tendry na uhlí a vodu, motorové lokomotivy mají nekonečně velké nádrže na naftu. Dochází-li přesto nafta, ukazatel na stanovišti strojvedoucího dramaticky odpočítává 3, 2 a 1 gallon, přičemž u toho posledního červený nápis „fuel tank empty“ bliká pět minut. Zastaví-li se motor, vlak jede dál, neboť právě trať začala klesat;
- musí-li lokomotiva výjimečně zbrojit naftu, padouch do ní přimíchá nějaké svinstvo;
- chybí-li někde kus tratě, hlídači tratě v důchodu Jimy a Bill tam doletí Billovou helikoptérou, chybějící kus koleje položí a půl vteřiny před nezastavitelným vlakem dotáhnou poslední šroub;
- dojede-li vlak šťastně do cíle, ofáčovanému hlavnímu hrdinovi snoubenka zašeptá do ouška, že je v očekávání a je happy-end.
Pravda, film má vydělávat milióny dolarů a divák má z biografu odcházet obohacen zážitky a ne se zkouškou z obsluhy motorových lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu.
Nicméně, já se mám rád a duševní zdraví mám jen jedno. A prášky mají plno vedlejších účinků. Zlatý český „Železný dědek“!
A Američanům na usmířenou jeden vlastnoruční americký obrázek:
