Myslel jsem, že je to nějaká úchylka, počítat schody, po nichž supím nahoru – ale tuhle jsem zjistil, že netrpím sám. „Já to nejen počítám,“ přiznal se kamarád, „ale představuju si, že eště na každým tom schodu stojí pěkná baba! Vono se mi pak jde líp nahoru.“
Tudíž jsme kolektivně usoudili, že takhle to ještě docela ujde a že horší by určitě bylo, kdybychom si na každým schodu představovali pěknýho chlapa. Ačkoli – když jsem se optal manželky, zda ona počítá schody a na každým si představuje hezkýho chlapa, tak pravila, že jsem nějakej divnej, ale že to můžu vyléčit o víkendu, kdy mám službu na schodech v domě. No jo, tam už jsem se léčil nespočetněkrát, ale asi ne moc úspěšně, neb hovadiny mně napadají neustále.
Tudíž vím, že třeba nahoru na Petřínskou rozhlednu je to 299 schodů, ke mně do práce 34 schodů, a když se vracím domů, počítám čtvrté tlačítko zdola v pravém sloupečku. Ostatní schodišťové počty vždy záhy zapomenu, neb mozek obvykle sám rozumně rozhodne, že inteligentní občan se takovými volovinami nepotřebuje zatěžovat (ovšem tentýž mozek pečlivě již eviduje ono výše řečené tlačítko, abych se opakovaně a trapně nedobýval k sousedům nad a pod námi).
A s těmi pěknými holkami na každém schodu to taky nebude zase taková sláva. Tuhle jsem, v blažených představách mumlavě počítaje, stoupal schodištěm v práci, načež nahoře jsem nejprve zapomněl, kolik jsem napočítal, poté se mě paní uklízečka optala, jestli jsem oukej, a nakonec jsem zjistil, že jsem provedl junácký výstup o dvě patra výš a o vchod vedle, než jsem potřeboval.
Ani to ovšem netřeba považovati za nějakou nebezpečnou úchylku. Rozhodně hůř dopadl jeden mladý muž, který, byv vyprovokován trylkováním jarního ptactva na Petříně, jal se vyvenčiti svou squaw nahoru na rozhlednu, načež nahoře se ulekl, že zapomněl počítat schody a obratem seběhl dolů, aby to spočítal při opakovaném výstupu. Sice se ujistil, že je to opravdu 299 schodů, ale zato přišel o squaw, která, zatímco on soustředěně počítal, dala se nahoře do řeči s nějakým hejskem, jenž jí během obhlížení matičky stověžaté namluvil, že schody počítají tak akorát blbci, kdežto skuteční gentlemani se věnují například sbírání motýlů.
A co vy? Počítáte schody? Víte třeba, kolik schodů je to z Petřínské rozhledny dolů?
Až to budete počítat, dejde pozor, poněvadž tam pořád běhá ten blbec, co počítá schody a na každém si představuje jednoho gentlemana se sbírkou motýlů.
