Múzy, holky jedny nestandardizovaný

Inu, nemají to múzy se mnou lehké. Tak třeba si dám závazek, že pro nedělní ráno napíšu hezký blog, pročež v sobotu ke klávesnici přinesu kafe a napjatě čekám na nějakou múzu. Myslíte, že mě omámí hned ta první, co si to přihasí?

Ale kde že! Obyčejně trvá tak tři až čtyři uherské roky, než se taková objeví. Mezitím jsem vděčným cílem početných bomardovacích svazků múz otravných, ošklivých, praštěných, lísavých, protivných, deprimujících, politováníhodně naivních, ba i vysloveně blbých nebo ideově zcela rozkolísaných.

Například múza žbrblavě otravná mě ustavičně pošťuchuje, abych už konečně taky napsal, že všechno stojí za pendrek, a vůbec, všechno je v loji. A já, bídák optimistický, to nejen nenapíšu, ale dotyčnou múzu navíc od klávesnice ženu svinským krokem.

Múza politicky uvědomělá pronikavě vříská, když ji vyprovázím plácačkou na mouchy a do rytmu hřmím, že můj čas je příliš vzácný, než abych ho ztrácel popisováním chléva. Ostatně, nejsem zrovna zemědělský typ.

Múze eurounijně lísavé jsem mnohokrát a trpělivě vysvětlil, že jí propagovanou problematiku už před sto lety dokonale vystihl Jaroslav Hašek, napsav Toť jen malá ukázka toho, jaká hovada rodí se pod sluncem.

Múza menšinově tolerantní zase doráží, že musím čtenářstvu vylíčit, jak tuhle moje drahá polovička nedodržela technologickou kázeň při praní a od té doby mám všechny slipy růžové. To tak – já to napíšu a po volejbalu v šatně mi zase ten hezoun bude líčit, že nejlúžasnější žihadlo je béžový pežot.

Múza kaloricky deprimující mě pro změnu přesvědčuje, že datlovat do klávesnice je mého ducha nedůstojné a že by bylo lépe mdlého ducha tříbit kontrolou ledničky.

No řekněte sami - cožpak mohu za takto chaotického sletu múz napsat něco inteligentního? Ale na druhou stranu – umíte si představit, že by nějaký inteligent ty holky múzovitý roztřídil, zaškatulkoval, zglajchšaltoval, anebo - jak říkáme my technici – standardizoval? Já bych pak v sobotu večer zadřepl ke klávesnici, zavelel ku psaní třeba o klobásách, na internetu nápaditě zadal „múzy klobásy“ a disciplinovaně by se k letu seřadily standardizované múzy odborně proškolené z klobás ...

Hrome, neproletěla teď zrovna jedna taková předčasně kolem? Jde to rychleji, než jsem myslel! A dokonce múza něco pokřikuje. Cože? Že mám z ledničky vyndat lahváče?

Jo, aha – to není múza, to je soused a huláká přes plot „Vezmi dva a přijď na klobásku! Pěknou, voňavou, právě vyuzenou! To není jako ty standardizovaný!“