Momentálně jsem krtkovrahem

A vy se jím můžete stát taky, aniž byste o chudáka krtka jen prstíčkem zavadili. Zadejte do gúglu „zničit krtka!“ a uvidíte ten mazec. Reklamy vám zahltí monitor sliby o konečném řešení krtčí otázky na vaší ctihodné latifundii.

Krtek nekrtek – já jen, jak prostinké až naivní jsou ty softvéry, které z toho co vyhledávám na internetu generují, jakou reklamu na mne poslat. Vždyť vnucovat jakýsi krtčí semtex plašanovi, který se v dobrém rozpoložení chce zasmát nad kultovní scénou z Milerova „krtečka“ – no to může udělat jedině blbec. 

Ostatně, nedávno tomu jsem po krtkovraždě ani nevzdychl, zato mě málem na placku zválcovala armáda daňových poradců. A přitom jsem jenom občansky ukázněně hledal, kde je ten jednolistový formulář na přiznání daně, jak před volbami sliboval jeden kandidující kravaťák.

Dle nabídek na monitoru jsem už také byl hypochondrem (pátral jsem po otevírací době naší lékárny), cimrmanologem (potřeboval jsem pro dílnu vybrat svěrák), čuňákem (s ješitností sobě vlastní jsem kontroloval, zda všichni dobří knihkupci mají „Prasákův deník“), přítelem města Sobotky (hledal jsem, co dělá pan expremiér), psem a šičem současně (zajímal mne původ termínu „psí dečky“), a jedna neziskovka mě poučila, že jsem xenofobním fašistou (pátral jsem po projevu, jak Milouš v Hrádku hřímá „milión, dva milióny berou, Jandové a jiní“).

Ale zároveň se dmu pýchou, že zrovna mne jakási modelářská prodejna tipuje za milionáře, jenž řiče nadšením přes internet si objedná mašinku s šesti vagónky za cenu mírně ojeté fábie. Anebo že z lidu jsem byl vybrán právě já, abych manželce koupil značkový svetr za dumpingových 4990,- Kč. Byť v tomto případě jsem zjevně nebyl tou nejlepší volbou, neboť místo psaní objednávky jsem brejlil, co to má slečna modelka pod tím svetrem a o platbě 4990,- Kč nemohlo být řeči, neboť moje nebožka matinka takovýto svetr upletla doma v křesle během dvou dílů Nemocnice na kraji města sice bez značky, ale zato zdarma.

Abych nekřivdil – páni softvéráři, já si vaší práce vážím, byť ještě vykazuje jisté nedostatky. Ale jak říkával náš pan sbormistr - „to nic; prvních deset (dvacet, třicet, ... dle potřeby) let a pak to půjde!“ A mimoto jsou ony „jisté nedostatky“ bohatě kompenzovány srandou. Což věru není špatný výsledek.

Tak a teď napíšu, že táta mého spolužáka konečné řešení krtčí otázky na zahrádce kdysi realizoval nastraženou sítí zahrabaných vodičů a přesným vrhem vidlemi. Schválně, jaké reklamy se na mne vrhnou.   

Se srdečným pozdravem momentální krtkovrah Šindlauer