Jak nulajednička vyjela z obrázku

Tak jsem přišel o nulajedničku, tu rychlonohou krasavici, co nahoře nad mými články obtížena patnáctivozovým rychlíkem na věky věkův měla uvíznout na papíru a už z něj nikdy neměla odjet. A vidíte – odjela.

Ono to ale není jen tak, vyrajzovat s takovým těžkotonážním rychlíkem z obrázku. To se panečku musí umět. To už musí být Nějaký Pan Strojvedoucí!

„Kdo to neuměl za Radebeulem rozjet na stodvacet a nahoře na vjezdu do Böhly nedal ještě aspoň stovku – ,“ mávl rukou osmaosmdesátiletý muž, zkoumaje obrázek.

„Počkejte“ zpozorněl jsem, „tam je nahoru pět promile, a patnáct vozů, to je nějakých sedmset tun – fakt se tam jelo stovkou?“ Nenosím v hlavě zátěžovou tabulku nulajedničky.

„Jo. Ale se sedmnácti vozy, ne s patnácti. Vy jste někdy byl v Böhle?“ pohlédl na mne starý pán.

„Ne. Vedle v Radebeulu jo, tam je muzeum Karla Maye,“ vzpomenul jsem poinýrského mládí.

„No jo, ale právě takhle to v Böhle tenkrát bylo. Přesně jako na tom obrázku.“ Stařík nervózně hnětl ošlehanou tvář, jako by z ní chtěl vyhnat dávno vrostlé saze a nemohl se odtrhnout od toho papíru s celkem bezcílnou tužkovou kresbou. „Ta panečku šlape!“

Mlčeli jsme spolu stejnou řečí a on jel. Komín jeho nulajedničky duněl jako zvon, topič nebyl člověkem nýbrž strojem, uhlí vonělo rychlostí, vichr skučel hrůzou, rovnice dynamiky se rozdrolily v prach, papír s obrázkem se Panu Strojvedoucímu lehce chvěl v rukou a on zaostřoval oči na návěstidlo tam někde vpředu. A jeho nulajednička vyjížděla z obrázku.

Doma jsem se hned podíval na zátěžovou tabulku nulajedničky: 5 promile – 750 tun – 70 km/h. No jo, ale ta, co jsem nakreslil, jede u Böhly stovkou. Možná i něco maličko víc. Říkal to přece Pan Strojvedoucí – a ten to přeci musí vědět.

Přišel jsem o nulajedničku. To byla ta rychlonohá krasavice, co nahoře nad mými články obtížena patnáctivozovým rychlíkem na věky věkův měla uvíznout na papíru a už z něj nikdy neměla odjet. Ale Pan Strojvedoucí to s ní dokázal. A nahoře na vjezdu do Böhly měl zase jednou rychloměr na stovce. Kdyby to nedal, tak -    

A tak mám jen bílý papír. Nějakou jinou nulajedničku snad ještě někdy nakreslím. Tahleta ještě neměla odježděno. Viďte, Pane Strojvedoucí?

Děkuji přátelům z železničního muzea v Nördlingenu za zprostředkování návštěvy u emeritního Pana Strojvedoucího z někdejšího depa DR Dresden.