Mocní řeší jak jízdu po dálnici zpoplatnit, řidiči jak po ní jezdit

Za dálnici D1, stálé staveniště, platíme ročně místo původních 400 Kč z roku 1995, již 1 500 - ale její povrch téměř 4x lepší ještě není. Peníze tam vybrané odchází trvale na jiné a důležitější potřeby státu...

Bez ohledu na detail, zda chodí či nechodí za tmy po

ulicích, každý ze svých daní platí veřejné osvětlení. A

i když není majitelem motorového vozidla, stejně tak

financuje stavbu naší silniční sítě včetně dálnic. Stát

(přesněji Ředitelství silnic a dálnic) na zpoplatněných

dálnicích a silnicích pro motorová vozidla v podstatě nikomu žádnou pohodlnou, plynulou, bezpečnou a rychlou jízdu negarantuje! Poplatek formou dálniční známky za každé vozidlo do 3,5 tuny stát požaduje totiž jen za pouhé "užití" těchto komunikací! Jízdu sníženou rychlostí po vyfrézovaném povrchu s mnoha přejezdy do protisměru si na dálnici D1 motoristé pamatují ještě z dob před koncem minulého tisíciletí. Vládní vrchnosti ČR proto dodnes nepřipadá vůbec trapné chtít poplatek v plné výši za něco, co dálnici připomíná pouze názvem. Přitom jeden přetížený kamion poškodí dálniční povrch stejně, jako 20 tisíc osobních vozů, takže jak mají naše dálnice asi vypadat?

Řidiči jsou na nich svědky téměř každodenního cirkusu: napříč převrácený kamion, kolem vysypané zboží a v něm rozbitá auta. Provoz 10 km daleko bezmocně stojí a čeká se na hasiče, policii, záchranky a hlavně úklid. Všichni v časové tísni a bez nároku na náhradu!! Některým uletí letadlo, jiní včas nenastoupí do nemocnic, zmeškají jednání na úřadech a podobně. V takové situaci si stovky lidí snad už asi opravdu přejí, aby nějaká rychlá likvidační četa odmontovala svodidla, přijel buldozer a celou tu spoušť odhrnul z dálnice pryč do pole! Tak by bylo možné normálně půl dne neprůjezdnou dálnici znovu rozjet za 30 minut...!

SFDI /Státní fond dopravní infrastruktury/ příšel loni s návrhem, aby za vstupních 214 milionů korun byly na našich zpoplatněných komunikacích od roku 2016 instalovány sledovací kamery (schopné "přečíst" registrační značky) a pomocí elektronické databáze rozlišit, které vozidlo má dálniční poplatek uhrazen či nikoliv - čímž by byly dnešní nalepovací známky pro vozy do 3,5 tuny zrušeny - a s nimi i celý drahý systém jejich výroby, distribuce a prodeje.

Kdo si pamatuje předloňské fiasko s Centrálním registrem vozidel, lehce si domyslí, jak skvěle by taková další nová databáze mohla asi ihned fungovat. Navíc kamery by musely být schopné rozlišit značky i hůře čitelné, například zalepené sněhem nebo znečistěné blátem z vozovky. Aby se nikdo nemohl za jízdy schovat těsně za vysoký návěs kamionu, mezi jedoucími vozidly by musel být stanoven povinný minimální rozestup...

V roce 2011 stát utržil za 4,7 milionu prodaných dálničních známek přes 3 miliardy korun. Řidiče bez známek eviduje celní správa a těch bylo zachyceno přes 18 tisíc. Při pokutě 5 tisíc Kč za každého šlo do státní pokladny dalších asi 90 milionů korun. Vybrané peníze se ale nakonec úplně běžně, stejně jako daňové zisky z prodeje pohonných hmot, rozpustily v rozpočtu na všelijaké různé a samozřejmě i na nemotoristické účely včetně rozličných honosných dárečků.

Když držitel předplatní jízdenky na MHD není povinen tento doklad v dopravním prostředku nosit viditelně na oděvu, jeví se povinnost s trapným nalepováním a odlepováním dálničních známek na čelní sklo vozu s možností udělovat za nesprávné provedení i tučné pokuty, jako naprosto dokonalý byrokratický nesmysl policejního státu. V rámci úspor vlády by i bez sledovacích kamer Velkého Bratra muselo stačit, aby pro namátkovou kontrolu na dálničních přivaděčích měl každý řidič u sebe spolu s ostatními doklady potřebnými k řízení vozidla potvrzení o zaplacení dálničního poplatku (certifikát s holografickými prvky proti padělání). Ten by na počkání pro registrační značku vozu vytiskly vybrané čerpací stanice, přepážky pošt a terminály sazky (s možností účtovat poplatek po dnech, jako poměrnou část z ročního maxima a výši poplatku podle situace měnit).

Tak by snad mohla zmizet i část podivného koloritu našich dálnic - příslušníci policie s dalekohledy, kteří tam dnes s cílem vybírání pokut (za cenu nebezpečného zastavování vozidel) sledují, kdo snad nemá zapnuté pásy a nalepené dálniční známky.

Foto u perexu a článku: autor.