K humoristům soukromým patří tvůrci televizních reklam a nebo prodejci nábytku a nikoho nepřekvapí, že na 1. místo bavičů státních patří Česká pošta. Zákazníky se snaží na úrovni pobavit a na jejich účet často parádně vytočit...
Je zajímavé, že Radě pro rozhlasové a televizní vysílání /RRTV/ vadí v Česku na televizních obrazovkách před 22. hodinou erotické scény a přílišná nahota, ale vůbec jí nevadí snůška hloupostí. Ostatně, ať každý posoudí sám: "Takovou nálož ovoce (jakou asi obsahuje jediná lahev našeho sirupu Jupí) ani ježek neunese!". Možná se mladý tvůrce reklamy s animovaným, do výšky skákajícím a létajícím ježkem, který si v letu chytá na bodliny ovoce, inspiroval obrázky z dob minulého režimu (kdy se v dětských knížkách objevovaly ilustrace, na kterých je jako totální nesmysl zobrazen ježek, nesoucí na svých bodlinách na zádech jablka a hrušky). A nebo jde o autora reklamy na ovocné sirupy Jupí (vyrábí je firma Kofola) dříve narozeného, který je absolventem předlistopadové "Večerní univerzity marxismu-leninismu" /známé pod zkratkou VUML/, kde se přednášely opravdu velké hlouposti různého druhu a pouze nevědecky usiloval, aby se legrační reklama s ježkem co nejvíce líbila hloupým dětem...! Komu se reklama na sirupy Jupí s létajícím ježkem zdá být pravdivá a věrohodná, potom by měl věřit nesmyslům jiným. Například, že potkat černou kočku přináší smůlu, že děti nosí čáp a nebo komunistické nepravdě z hlavy předsedy KSČM další, že 21. srpna 1968 nás z větší části vůbec neobsadili žádní Rusové, ale spíše Ukrajinci.
Kdo má zájem koupit si třeba novou čalouněnou sedačku, musí někdy počítat s celou řadou potíží. Nepříliš profesionální podnikatelé, kteří si svoje firmy zakládají snad jako zábavní estrádní podniky s úkolem dělat si ze zákazníků co největší legraci a na množství prodaného nábytku jim vůbec nezáleží, vynesení nábytku do bytu úplně běžně vůbec nenabízejí. Nábytek jsou zákazníkům ochotni dovézt na jimi uvedenou adresu a většinou odnést pouze jen "za první uzamykatelné dveře budovy" (což je v případě přízemního rodinného domku vyhovující, protože se jedná o jeho předsíň). Jenže v případě domu panelového s více poschodími, se jedná jen o přízemní vstupní vestibul. Má-li zájemce o pohovku "zrovna to štěstí", že bydlí ve výškovém paneláku. kde žádný nákladní výtah není, ale jen výtah osobní s malým prostorem kabiny (výškyxšířkyxhloubky 200x77x100 cm), kam se větší pohovka nevejde, má v podstatě smůlu. A tak někteří více slušnější prodejci zákazníkům aspoň nabízejí možnost si jako "nadstandard" sjednat výnos nábytku do jejich bytů ve vyšších patrech pomocí externích firem.
Někteří začínající prodejci nábytku jsou si velmi dobře vědomi toho, že občas prodávají výrobky velmi nekvalitní, které by se jim jako prvotřídní zmetky s chabou a doslova lagricovou konstrukcí (což platí zejména pro pohovky rozkládací na lůžka), mohly během vynášení do poschodí po úzkých schodech vážně poškodit. Proto s cílem, jak co nejvíce ušetřit vlastní náklady a svaly, se snaží zákazníky jemně přinutit k tomu, aby si nábytek odvezli svépomocně sami. Když se zákazník pro řadu komplikací s dopravou na prodejně nakonec rozhodne si nábytek odvézt domů taxíkem a ten se mu s pomocí jeho příbuzného při vynášení po schodech potom rozpadne, může prodejce tvrdit, že si zákazník nábytek neodborným zacházením poškodil sám a nárok na reklamaci vznikne v tomto případě zákazníkovi jen stěží. I když právě příliš pestrou nabídkou rozkládacího sedacího nábytku neoplývá, mezi zkušené prodejce nábytku, který služby pro zákazníky uvádí na svém webu velmi jasně, podrobně a srozumitelně, patří například JYSK. Bližší údaje jsou v příloze na https://jysk.cz/pravidla-a-podminky#5
Pokud mají někteří šéfové firem prodávajících v ČR nábytek přece jen dojem, že čalouněného nábytku prodávají stále nějak podezřele málo, na vině nemusí být pouze jen dražší hypotéky. Měli by se ihned podívat na jaké úrovni mají vytvořené svoje webové stránky a jakým způsobem v nich vlastně služby zákazníkům a jak moc ochotně nabízejí a nebo přesněji - proč běžně spoustu z nich nenabízejí vůbec?! A také, jestli by vzhledem k omezeným možnostem malých kabin výtahů v panelových domech neměli prodejci začít více trvat na tom, aby jim výrobci dodávali nábytek ve větší míře v demontovaném stavu (?).
Když jsem v letech 1964-1968 studoval střední školu, nepamatuji si, že by mým rodičům někdy nebyl poštou doručen balík, že by jim ráno nebyly doručeny předplacené noviny, a nebo že by si dokonce museli pro nedovezený balík zajít sami na poštu. Státní "Československá pošta" patřila již v dobách poválečného režimu pod ministerstvo vnitra a po roce 1948 tehdy perfektně fungovala nadmíru spolehlivě především asi proto, že byla tvrdě vedena vybranou elitou funkcionářů KSČ spolu s agenty Státní bezpečnosti /StB/ a vůbec nikdo si pro hrozbu tehdejších vysokých trestů jakékoliv sebemenší pracovní pochybení absolutně nedovolil. Přehled historie poštovních služeb na našem území a základní informace o současném státním podniku Česká pošta /ČP/ s počtem zaměstnanců cca 30 tisíc, jsou na https://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_pošta a https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/profil/zakladni-informace
Po vzniku České republiky v roce 1993 ČP postupně řídilo 13 ministrů vnitra více stran a na její celkové úrovni se podepsali politikové ODS, KDU-ČSL, Věci veřejné, ČSSD a tři nestraníci Martin Pecina, Jan Kubice a Lubomír Metnar - a nyní je 14. ministrem vnitra ve druhé Babišově vládě předseda ČSSD Jan Hamáček. Co do počtu evidovaných stížností se ČP stala rekordmankou státu - neboť na její hlavu se snáší 180 stížností denně (což je 5400 za měsíc a 64800 za rok)!! Proto také já patřím k těm, kteří museli na ČP pro nedoručený "balík do ruky" podat stížnost. I když jsem doma čekal na balík celý půlden (a doručení mi bylo ze strany ČP den předem avizováno pomocí SMS) - večer mi pošta poslala úžasně drzou e-mailovou zprávu. Ta je dozvukem legračního ladění služeb státní České pošty od rychlostudenta plzeňských práv a bývalého ministra vnitra ČSSD Sobotkovy vlády Milana Chovance v letech 2014-2017 - a bylo v ní napsáno, že "k doručení balíku nemohlo dojít proto /že jsem já jako adresát/ údajně nebyl při pokusu o doručení zastižen" (a navíc s dodatkem, že si mám balík sám vyzvednout na poště!), s čímž jsem samozřejmě nesouhlasil a přes web ČP podal žádost o opakované doručení a současně také stížnost...!
Kdo dosud žádnou špatnou zkušenost s doručováním balíků pomocí České pošty nemá, může si zde pro poučení přečíst pár tipů, jak se potížím při doručování balíků úspěšně vyhnout. K dispozici jsou ve zdrojovém článku "Peklo s doručováním balíků: Rady, jak přeprat Českou poštu!" viz https://www.extra.cz/peklo-s-dorucovanim-baliku-rady-jak-preprat-ceskou-postu#utm_content=freshnews&utm_term=%C4%8Cesk%C3%A1%20po%C5%A1ta&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Foto u perexu: autor
