Dosažení nižšího počtu mrtvých na silnicích je zdánlivě jednoduché

Díky našim málo přísným zákonům nelze od všech řidičů čekat, že si vezmou rady dopravních expertů k srdci a budou snad havarovat ochotně hned o polovinu méně...

Zastánci dnešní doby a odpůrci totality vzpomínající na časy socialistického SNB a hlavně jeho hlídky VB šikanující řidiče pomocí radarů ukrytých do keřů podél silnic, by snad byli asi nejraději, kdyby žádné dopravní předpisy, jako přežitek doby již ani neexistovaly. Podle dnešního stylu jízdy to ale vypadá, že dodržování předpisů nějak moc v módě stejně ani není. Česká republika s nechvalnou pověstí země, kde je celkem jednoduché zlegalizovat odcizená vozidla, má ze všech zemí EU ve městech ročně největší počet usmrcených chodců. Podle nového šéfa dopravní policie Tomáše Lercha je žádoucí, aby se legální počet provinění zvýšil ze dvou na tři a v bodovém systému se udělovalo pouze jen více trestných bodů. Při nástupu do své funkce, podobně jako jeho předchůdci prohlásil, že se zaměří na agresivitu řidičů pod vlivem alkoholu a drog a počet mrtvých na silnicích chce snížit o polovinu. Řidičům bude nově měřen zrak, pro chodce navrhuje za snížené viditelnosti povinné reflexní pásky a pro vozidla po haváriích chce prosadit povinnost vždy po opravě znovu absolvovat prohlídku na STK. Naše silnice pro zvýšení bezpečnosti provozu potřebují ale už velmi dlouho něco stejně tak účinného, jako je na nich v zimě sůl. Je nutné změnit řadu zákonů, což je u nás neřešitelné. Většina poslanců, aby si neupletli bič sami na sebe, zatím stále nestojí o to, aby za zaviněnou nehodu s následkem smrti pod vlivem alkoholu či drogy byla udělena účinná pauza 15 let a řidičský průkaz viníka byl ihned zrušen. Kdo by chtěl znovu ještě řídit, musel by znovu do autoškoly a kdo by si snad dovolil stejným způsobem havarovat ještě jednou, přišel by o průkaz již navždy. Podobně (jak je běžné v okolních zemích) by musely být tvrdě odstupňovány a laděny tresty za dopravní nehody i bez ztrát na životech. Z našich silnic během pár let na velmi dlouho by konečně mohli zmizet všichni řidiči, kteří tam díky opakované absenci pravidel slušného chování vůbec nemají co pohledávat. Z dálky už slyším nesouhlasné protesty čtenářů přímo alergických na jakékoliv druhy tvrdých postihů, které jim snad přímo připomínají minulý totalitní režim. Jenže současné zákony neukázněné řidiče postihují u nás pouze velmi mírně a doslova se s nimi mazlí. Když zdrogovaný motorkář vjede do městského parku a tam zabije dítě na jízdním kole a za pár let může u nás zase bez problémů znovu řídit, tak je zde něco ale hodně špatně. Směšné jarní bezpečnostní akce Kryštof, kdy řidičům byly hromadně kontrolovány lékárničky, pneuměřiče a gumičky stěračů, byly úplně zbytečné. Říkalo se o nich, že si příslušníci po každé zimě potřebovali jen vyvětrat zatuchlé uniformy... Tam, kde policisté být mají a koho by měli, kdo očividně předpisy porušuje zastavit, tam vůbec nejsou. Třeba jen proto, že ve výbavě nemají ostnatý kovový koberec. Místo toho, aby jej včas na silnici před vůz piráta položili, s pomocí střelby za plného provozu začnou provádět klidně i ve městě honičku ve stylu akčních filmů. Patřím k tisícům řidičů, kteří i když během několika desetiletí ujeli počet kilometrů takový jako je několikrát kolem zeměkoule, nikam za jízdy nenarazili a ani nesjeli ze silnice. Přestože jako řidiči celoroční jsme k tomu měli denně desítky možností. V mlze, na náledí či sněhu, z únavy v poledním žáru a nebo naopak v noci. Na rozdíl od ostatních jsme měli více štěstí a hlavně, nebyli jsme v nesprávnou dobu na nesprávných místech. Žádné silniční šílence jsme nepotkali a nějaké havárie jsme viděli jen v novinách a v televizi. Pro mnoho řidičů jiných dodnes osvěta ani žádné fyzikální zákony neplatí a všechny rady jdou jim jedním uchem tam a druhým ven. Díky svým svérázným názorům se zasněženou dálnicí řítí s klidem rychlostí hodně přes stovku jenom proto, že přece mají obuté zimní pneumatiky. Snížení počtu dopravních nehod a jejich těžkých následků vedle pojišťoven majetkových a zdravotních, je v zájmu nemocnic, soudů, rehabilitačních a sociálních ústavů, záchranářů, policie, správy sociálního zabezpečení a samozřejmě i občanů samotných. Jenže tvůrci nových dopravních zákonů místo toho, aby pouze převzali osvědčený zahraniční model, o nich několik let zatím nezávazně a pořád dokola jen planě diskutují. Foto u perexu a článku: autor.