Spíše tedy přeprodám telefon, patří mému partnerovi. Telefon spokojeně spočívá zahrabaný na dně zásuvky a nahradil ho pracně sehnaný mobil normální - rozuměj nechytrý. A operátorovi věnuji druhou část blogu.
Jsem asi jedna z posledních osob, která si vystačí s lehce opotřebovaným telefonem, na kterém se dají mačkat tlačítka a když přejedu prsty po displeji, nic se nestane. Až se odebere do věčných lovišť, budu asi hodně těžko shánět něco podobného, neboť dnes se to všude hemží těmi "chytrými", na které jsem ovšem krátká. Partnerův telefon se do lovišť již odebral a zrovna měl od operátora nabídku nového telefonu, zdarma ze staré známosti. Chudák P., nadšený z nového mobilu, si jaksi zapomněl přečíst jakési dodatky psané písmem velikosti 0 a ty psané velkým toho nic moc neřekly.
Neřekly například, že pokud nemáte aktivovaný internet v mobilu, měli byste tak učinit, protože Váš nový telefon se bude skoro neustále spojovat s čímsi a aktualizovat se. Že se něco děje zjistíte, když Vám přijde účet na 2 500,-. Když jste zvyklí platit osminu, překvapí Vás to. Zavoláte tedy operátorovi, aby Vám vysvětlil, co se děje. Milá slečna Vám poví, že teď těch případů nějak narůstá, jak je to divné a že si tedy ten přenos dat máte vypnout. Vypnete si ho. Telefon najednou vydrží nabitý sedm dní, ne 20 hodin jako doteď a ukazuje, že přenosy dat nejsou nakonfigurované. Myslíte si, že je to vyřízené. Další účet přijde na 5 000,- a po několikátém hovoru s operátorem se dozvídáte, že jste si přenosy měli nechat zrušit operátorem a máte být rádi, že Vám nebyla naúčtovaná skutečná cena dat, která činí 160 000,- za 18 megabajtů. Kdybych to neslyšela osobně, v životě bych tomu neuvěřila. Nojo, v civilizovaném světě stojí mobilní služby mnohonásobně méně a někde se to holt vydělat musí.
Tak si P. sehnal tlačítkový jednoduchý telefon a je klid. Úplný, protože když jsem ho před pár dny použila, neměla jsem hysterický záchvat. Jako tuhle, když jsem zrovna volala dotyčnému operátorovi ze slavného "chytrého" telefonu. Znáte to, zmáčkněte jedničku, dvojku, blablabla. Jenže když ji nevidíte, jde to těžko, žejo, tak si ten displej rozsvítíte, zmáčknete čtyři věci najednou, trefíte tu jedničku a než se domačkáte na operátora, musíte to opakovat ještě tak pětkrát a když se Vás automat nakonec optá, jestli SKUTEČNĚ chcete mluvit s operátorem, bezmocně řvete, že JO doprdele! Znáte to někdo?
Závěrem mých myšlenek bych chtěla říct, abyste si dávali pozor na maličká písmenka a nebyli tak blbí jako my :) A milé O2, jsem moc ráda, že už nejsem Váš zákazník.
M.
