Po potížích růstu, přichází růst potíží

Krize. Slovo, které dokázalo vystrnadit pojem terorismus z prvního místa pomyslného žebříčku používaných výrazů. Najdeme ji všude. V médiích, politice, ekonomice, i celé společnosti. Bojím se otevřít ledničku, aby se náhodou i tam nějaká krize neskrývala.

Kde není růst, nastupuje krize. A k růstu se doslova modlí celý svět. Každá firma by byla naprosto nemožná, pokud by z roku na rok nevykázala růst. A týká se to nejen firem. I další instituce musí vykazovat růst v určitých parametrech. Všude se sledují křivky, vyhodnocují tendence, sledují ukazatele. Roste spotřeba, ceny, produktivita, volební preference, počty vysokoškoláků, porodnost nebo kvalita životního prostředí. Kde není růst, tam se hledá příčina a okamžitě se přijímají opatření k jeho nastartování.

Teď se pan Růst začal zadrhávat. Paní Krize se mu pověsila na krk. Není dne, který by nepřinesl další "dobrou" zprávu. Mohu posloužit osobní zkušeností. Firma ve které pracuji, je úzce provázána s automobilovým průmyslem. Jsou to tak 3 měsíce zpět, kdy se zvažovalo jak získat a motivovat lidi pro čistý nepřetržitý provoz (včetně víkendových směn), jak sestavit harmonogram a změnit systém odměňování. Předpokládal se větší příliv pracovníků ze zahraničí, otevřely se nové provozy, další investice do rozvoje byly na cestě.

Po těch necelých 3 měsících se o paní Krizi mluví na všech pracovištích. Zatím docela mírně se omezuje produkce, na nepřetržitý provoz si už nikdo ani nevzpomene. Tradiční vánoční volno bude delší než obvykle a vlastně se ani neví, kdy začne a skončí. Vypadá to, že si ani nezaslouží označení vánoční. Říkejme proto raději "zimní". Zdá se, že o krizi budeme mít všichni  dostatek času přemýšlet.

Sám jsem už začal s předstihem. Sleduji informace, které jsou veřejně dostupné. Rozhodně mě zaujala čísla, která se objevila v souvislosti se Škodou Mladá Boleslav. To je mimochodem jeden z mnoha našich odběratelů. Plán výroby na rok 2008, měla Škodovka v počtu přes 700 000 aut. Vyrobí jich kvůli krizi 690 000, propustí nebo propustila asi 1500 agenturních pracovníků. V roce 2007 vyrobila naše největší automobilka aut 670 000. Uvedená čísla nekomentuji. Jen se ptám, zda se jedná o krizi (čistokrevnou), nebo "jen" o krizi růstu...

Zamysleme se, jestli jsme dospěli ke klasické krizi z nadvýroby, nebo se jedná o krizi finančního sektoru, tak jak původně začala v USA. Uvedu zde příklad Maďarska, ve kterém prý až 55% aut se prodávalo díky úvěrům. Nevím, kolik to může být např. u nás. V Maďarsku se však úvěrový trh zcela zasekl a auta se neprodávají skoro vůbec. Pozitivním příkladem může být naopak Polsko, ve kterém měl být až 12% meziroční nárůst prodeje nových automobilů.

Možná není úplně správné posuzovat vše jen optikou automobilového průmyslu. Ale ten patří a vždy patřil k tahounům národních ekonomik, i špičce technického rozvoje a pokroku. Česká republika se zřejmě stane po úplném náběhu výroby Hyundaie v Nošovicích, největším výrobcem aut v Evropě. Někdo by mohl říct, že se až příliš jednostranně orientujeme na tuto výrobu. Jen o jednotky procent níž, si však v celkové produkci stojí náš elektrotechnický průmysl. Na něj zatím krize nedoléhá takovou silou.

Kdy se zase začne skloňovat růst a krize bude minulostí, se neví. I naše vláda začala připouštět krizový scénář, který počítá s poklesem ekonomického růstu pod 2%. Jde o neuvěřitelný pokrok, protože zatím jsme byli ujišťováni, že České republiky se krize netýká. Šíření povinného optimismu však vzalo rychle za své. Po potížích růstu, přichází růst potíží. Jde jen o to, jak dlouho tu budou s námi a jestli se je podaří překonat.