Jak zabít sebevraha ???

Jsou dny, kdy nás potkávají neočekávané zážitky.  Mohou být příjemné nebo nepříjemné.  Přesně podle toho, jaké máme zrovna štěstí, nebo podle toho, jestli jsme ve správný čas na správném místě.  Co se dá zažít v nesprávný čas na nesprávném místě se nedávno přesvědčil můj kolega a kamarád, říkejme mu třeba Petr. Jeho zážitek mi poskytl nové téma, o kterém se teď trochu rozepíšu.

Počet nehod na našich silnicích je alarmující. Podle statistik máme 6-té nejméně "bezpečné silnice" v Evropě.  Nevím jestli je to lichotivá vizitka. Přece jen, když si odmyslím několik jižních, poněkud divočejších národů... Nedávno tento stav dokonce stál hlavu šéfa dopravní policie Bambase. Po snad 14-ti letech ve funkci byl odvolán. Osobně si myslím, že Bambasův vliv na nehodovost mohl být pouze okrajový a ani jeho nástupce nemůže změnit celkovou nekázeň a agresivitu některých jedinců za volantem.

Ale zpět k Petrovi a jeho cestě do práce. Jen podotknu, že kolegova docházka je vzorná a marně bych vzpomínal, kdy se dostavil se zpožděním, přestože dojíždí z docela vzdáleného městečka. Ovšem v úterý minulého týdne Petr nikde. Malou chvíli jsem jeho neúčast připisoval pondělnímu bowlingu, i když se toho zase tak moc nevypilo. Brzy se vše vyjasnilo po jeho telefonátu. Právě zasahoval u nehody dvou osobních automobilů na silnici mezi Otrokovicemi a Tlumačovem.

Po jeho pozdějším příjezdu do práce jsme o nehodě prohodili pár slov, nechtěl jsem se moc vyptávat a vyvolávat vzpomínky na nepříjemné chvíle. Po pár dnech už jsme probrali i detaily. Petr přijel k čelnímu střetu Octavie a Felicie. Octavie skončila na střeše a kolega pomáhal 36-letému řidiči dostat se z auta ven. Doslova ho vytáhl okýnkem. Jak se později ukázalo, řidič měl několik těžších zranění, ale byl při vědomí a komunikoval. Petrovi se ho povedlo podržet, aby neupadl do šoku, až do příjezdu záchranné služby, která byla na místě za asi 8 minut.Nejdelších 8 minut...

Řidič Felicie ve věku 21 let vyvázl jen s lehčím poraněním. Jaké bylo naše obrovské překvapení a nebojme se toho slova, přímo zděšení, když jsme se dozvěděli z médií, že mladík chtěl tímto způsobem spáchat sebevraždu. Takového sebevraha by člověk snad i zabil... Vžijme se do pocitů řidiče Octavie. Jede si poklidně do práce nebo za rodinou a najednou se proti němu řítí do protisměru auto. Reagoval celkem dobře a snažil se nehodě vyhnout. Přesto se vozy střetly a ten jeho se dostal na strom, který ho přetočil na střechu. Myslím, že může hovořit o štěstí v neštěstí.

Nevím co vede mladého 21-letého člověka k sebevraždě. Uznávám, že v takových chvílích lze jen těžko očekávat racionální uvažování. Ale jeho čin naprosto odsuzuji. Když už se rozhodne hazardovat s životem vlastním, nemá absolutně žádné právo hazardovat s životy druhých. Jako by nestačilo dost nekázně a neúcty k pravidlům silničního provozu, používání mobilů za volantem, jízdy pod vlivem alkoholu atd.. Máme se snad obávat ještě sebevrahů ??? V tom případě navrhuji zkoumat duševní stav každého řidiče. Auto se stává zbraní a zbraň může zabíjet. Vydávejme zbrojní pasy na auta !!!