Zlato, kup mi zlato

Má učitelka programování na gymnáziu vždy říkala, že Vánoce jsou pro ni Vánocemi jen tehdy, pokud dostane od manžela pod stromečkem nějaké zlato. Doufám, že ho dostala hodně, protože pokud to tak je, dneska už učit nemusí. Zlato je na vrcholu. Nejen na vrcholu zájmu – i na vrcholu cenovém. Tak drahé jako dnes ještě nebylo nikdy.

A svět z toho šílí. Strach z budoucnosti roste, akcie padají, o některých státních dluhopisech už se mluví stejně štítivě jako o radioaktivním odpadu. Každý chce zlato.

Přitom ještě před deseti lety odborná literatura odsuzovala zlato div ne k zániku. Některé učebnice psaly, že pro centrální banky ztratilo zlato svůj smysl a jeho užití bude už jen ve šperkařství či v průmyslu. A opravdu řada centrálních bank začala své zlaté rezervy vyprodávat. Některým centrálním bankám – raději nebudu jmenovat, abych se ve zdraví dočkala i příštího týdne - se dokonce podařilo hrdě se zlata zbavit na dlouhodobém minimu jeho ceny. Škoda. Jen letos totiž vyskočila cena zlata v dolarech o více než 30 %. A za posledních deset let vyskočila o 595 %. Čím to tedy je, že zlato tak dramaticky zdražilo?

Cena zlata začala růst už v roce 2006, kdy se svezla na stejné růstové vlně jako ostatní komodity. Následně mu ještě pomohla americká centrální banka, která začala v rámci tzv. kvantitativního uvolňování měnové politiky tlačit do ekonomiky tolik peněz, že nebylo nic snazšího než se zadlužit za rekordně nízký úrok a půjčené peníze investovat do zlata. Zlato dál rostlo. Roztočila se neuvěřitelná spirála. Na obrátkách jí ještě přidaly události v Řecku. Z globálního pohledu jsou totiž největšími vlastníky zlata centrální banky. Ty nyní nakupují zlato ostošest. Od začátku roku ho nakoupily dvakrát víc než vloni za celý rok. Není se čemu divit. Mnohé z nich se snaží diverzifikovat své devizové rezervy a už utíkají od dolaru i eura. Nakupují komodity - a hlavně zlato. Kdo by dnes ještě stál o jihoevropské dluhopisy, když si nikdo nemůže být jist, kolik zemí Evropy ještě zbankrotuje? Když nelze říct, zda se eurozóna ve stávající podobě dožije Vánoc?

Jenomže nákup zlata už přestal být o jakékoliv hluboké analýze fundamentálních faktorů. Je to nákup emocí – nákup klidného spaní. Hlavním argumentem k nákupu je totiž nyní strach. A jak známo, strach má velké oči. Proto se už dnes objevují neuvěřitelně optimistické analýzy signalizující zdražení zlata až na dvojnásobek proti dnešní ceně během několika málo let. Mezi lidmi vypukla doslova posedlost po zlatu. V Praze mají být dokonce otevřeny automaty, ve kterých by si lidé mohli nakoupit zlaté mince ve chvíli, kdy je na ulici zachvátí strach, že by mohla přijít krize a oni nemají kam rychle uložit peníze. Pro některé lidi je potřeba nákupu zřejmě tak urgentní jako nákup láhve vody, když hrozí dehydratace.

Lidé si prostě myslí, že zlato je v těžkých dobách bezpečné. Poslední průzkum mezi Čechy říká, že 23 % lidí považuje zlato za jistotu. Je tak podle mínění lidí na druhé příčce v bezpečných investicích hned za nemovitostmi. Já bych si tak jistá nebyla. Pokud se podíváme do historie, jsou období, kdy nákup zlata rozhodně dobrou a bezpečnou investicí nebyl. Například počátkem října 2008 byla cena zlata ještě nad 930 dolary za unci, ale koncem října 2008 už byla pod 700 dolary. Přicházela krize a spekulanti si vybírali na papírovém zlatě své zisky, aby zalátali ztráty jinde v portfoliích. Zlatá bublina splaskla. (Krátce nato ji však americká centrální banka opět přifoukla.)

Takže co bude dál? Přistoupí Američané k dalšímu pumpování peněz do ekonomiky, aby tím znovu jako vedlejší efekt nažhavili cenu zlata? To oni nyní rozhodují, kam se bude řítit světová ekonomika – i zlato. V každém případě, pokud budou Američané tlačit nové peníze do ekonomiky, ceny komodit ještě vystřelí nahoru. To ovšem rozhodně neznamená, že by se nejednalo o umělou bublinu. Každá bublina jednou nesplaskne. Zlato už dávno není bezpečné. Ostatně dokazuje i jeho pád z posledních 2 dnů. Zlato prudce propadá až na 1712 USD za unci, zatímco ještě v úterý se obchodovalo na rekordních 1911 USD. Propad o 200 dolarů během dvou dnů je nejprudší od roku 2008. Že by se právě v těchto dnech lámal trend?

Markéta Šichtařová

Ředitelka analytického domu Next Finance