Vládní program: „Sucho a poušť!“

V posledních dnech nás trápí sucho. Mnoho lidi si myslí, že to je dáno jen klimatickými jevy. Jiní vidí zase problém v našem plýtvání pitnou vodou. Anebo si třeba myslíte, že by sucho vyřešil dotační program Dešťovka?

Tak v tom případě jste zapomněli to nejdůležitější. Protože – věřte či ne – sucho v Česku má především ekonomické (!) kořeny.

Situace je přitom skutečně alarmující. Suchem bylo tento týden zasaženo 99 % území ČR. Pro třetinu země už platí dva nejhorší stupně sucha. Nejhůř je na střední a jižní Moravě. Není to už problém jen zemědělců, už to je problém i běžných rodin. Znovu máme obce, kde hrozí vyschnutí obecního vodovodu.

Situace není sice z dlouhodobého pohledu normální, na druhou stranu sucho taky není na našem území žádnou novinkou. Pamětníci pamatují katastrofální sucho z roku 1947, kdy byl dokonce o pomoc požádán Sovětský svaz. Ten výměnou za to, že nepřijmeme Marshallův plán, milerád z propagandistických důvodů pomohl, ačkoli mu na Ukrajině panoval hladomor. Můžeme jít i dál do historie. Krutý hladomor vyvolaný suchem byl na území ČR například v osmnáctém století. Evidentně tedy nemá smysl všechno stoprocentně svalovat jen na globální oteplování.

Hydrogeolog Zbyněk Hrkal nedávno na Radiožurnálu poukázal na to, že chyba není v přírodě, ale v nás. (Ekonom souhlasí.) Konkrétně prohlásil: „Ve skutečnosti na Zemi voda nemůže dojít. Je jí pořád stejně, jen se přelévá z jednoho kontinentu na druhý.“ Následně dodal: „Víme, že například mezopotamská civilizace postavená na zavlažování zanikla mimo jiné i kvůli špatným vodohospodářským praktikám. Vlivem horka docházelo na polích k vysokému odparu a narůstající množství soli v půdě zneúrodnilo jejich pole.“

Jinak řečeno: Globální oteplování jistě celou věc zhoršuje, ale tím hlavním, co má za následek sucho, je chování člověka. Hydrologové se v podstatě shodují v tom, že za větší problém než málo srážek považují ohromné plochy oseté řepkou a kukuřicí, tedy plodinami z hydrologického pohledu nevhodnými pro opakované setí. A také širé lány bez přirozených předělů, v nichž by se voda lépe vsakovala. A proč máme tak velké lány oseté právě těmito plodinami? To už je právě otázka ryze ekonomická.

Důvodem, proč je všude kolem nás řepka a kukuřice, jsou zásahy státu. Řepka se prostě zemědělcům vyplatí. Ne, chyba není na straně českých zemědělců, ti nedělají za daných podmínek nic špatného. Prostě se jen chovají ekonomicky. Chyba je v nastavení prostředí. Až se někdy vyplatí vysadit čočku či hrách, bude všude čočka a hrách. A bude-li všude čočka, hydrologické podmínky budou fungovat zase jinak.

Takže proč se tedy řepka vyplatí? Jsou to snad dotace?

Kdysi jsem se právě kvůli této otázce přela s jedním ministrem zemědělství. Prohlásila jsem, že za lány řepky může existence dotací. On se ohradil, že dotace za řepku nemohou, protože na řepku dotace nejsou. Ano, technicky vzato měl pravdu. Žádná speciální zemědělská dotace „na řepku“ není. Jenomže ekonom to vnímá v širším kontextu. Tak zaprvé - existuje dotace na osetou plochu, na které se hospodářské plodiny pěstují – tedy i na řepku. A zadruhé a hlavně - po řepce je státem vyvolaná umělá poptávka kvůli povinnému přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Takže i když nebudeme u řepky používat slovo „dotace“, ekonomická logika je stejná. Nejlépe bychom asi měli používat pojem „státní zásah“. Zkrátka zemědělci nepěstují řepku proto, že by ji měli rádi, ale protože se jim to vyplatí. A vyplatí se jim to proto, že to tak stát nastavil.

Není žádné tajemství, že problém s neudržením vody v krajině je krom jiného v řepce, a řepka je zase důsledkem státních zásahů: Ve sněmovně už taky leží návrh na zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Lze ale předpokládat, že návrh neprojde. Proč? Protože jedním z největší zpracovatelů řepky je společnost Preol z holdingu Agrofert. Myslím, že tímto netřeba dál vysvětlovat, proč přes přimíchávání vlak nejede.

Jenomže: Kdyby stát pěstování řepky nestimuloval uměle vyvolanou poptávkou, plocha osetá řepkou by klesla. To by zase pomohlo půdě. Je všeobecně známo, že řepka *) i kukuřice jsou takzvaně mělce kořenící plodiny. Půda ve větší hloubce pod nimi není prokypřená, tudíž není schopna dostatečně absorbovat vodu. Místo aby se voda vsákla, odteče krajinou, způsobí sucho, erozi a ještě odnese živiny. Víc deště nám tedy se suchem nepomůže. Víc deště přinese jen lokální záplavy, protože voda se nedokáže v takové krajině vsáknout.

Tohle je ekologický problém jak hrom a je způsobený regulací státu. A my místo toho, abychom tento ohromný problém zasahující celou společnost řešili, řešíme ve jménu ekologie pitomosti. Nutíme lidi přestávat používat diesely, tlačíme je do elektromobilů, chystáme se zakázat vjezd autům do centra Prahy a podobně. Ale problém je úplně jinde. Je ve státních zásazích a dotacích. Voda je pro nás daleko větším problémem než emise.

Kukuřice je pro půdu a sucho podobně špatná jako řepka. I kukuřice pěstujeme lány. Proč? Aby se spálila v bioplynkách! Proč? Protože to stát podporuje! Proč? Protože na to tlačí „ekologové“. Titíž „ekologové“, kteří tlačili na to, aby se biopaliva přidávala do pohonných hmot. Původním argumentem ekologů bylo snižování emisí a snížení závislosti EU na ropě. Fajn. Takže jsme o něco méně závislí na ropě za cenu toho, že nebude poušť jen v Arábii, ale i u nás. To je podle těchto pseudoekologů ekologické?

Zkrátka cesta do pekla je vždy dlážděná dobrými úmysly. Kdyby se ekologové na svoje hypotézy a regulace raději vykašlali a nehráli si na sociální inženýry, měli bychom dnes kvalitnější benzín a víc vody v krajině. Zemědělci by tolik nebojovali se suchem. Ostatně podobně jako naši ekologové si na sociální inženýry hráli i soudruzi v Sovětském svazu. Dnes už víme, jak zničili celou oblast kolem Aralského jezera. Další klasický špatný zásah státu.

A jakmile se jednou do rovnováhy hrábne, už se ekonomicky veze všechno: Sucho bude mít pochopitelně ekonomické dopady. Úroda bude asi špatná. Dobytek nebude mít přirozené krmení. Krmení bude nutné kupovat, trávy bude málo. Jeho cena poroste, což znamená, že maso bude dražší. Logické by bylo redukovat stav dobytka. To ovšem naráží na podmínky pro udělení dotací. Dobytek nelze vybít, jak by zemědělci potřebovali, protože by nedostali… dotace.

Zkrátka evropské zemědělství je naprosto zvrácené, plné dotací, regulací, státních zásahů. To nelze řešit doma v ČR, to lze změnit jen na půdě EU. Bez dotací totiž nebudou naši zemědělci v mezinárodní soutěži konkurenceschopní a skončí. Systém by se proto musel změnit v celé EU.

Zemědělci argumentují, že bez evropských dotací budou potraviny dražší. Ano, budou. Dnes je totiž v ekonomice porušena racionální hierarchie cen. Lidé potravinami plýtvají. Místo toho, aby se kukuřice z pole jedla, pálí se v bioplynkách a odvodňuje krajinu. To je postavené na hlavu. Takže zrušte v celé EU Společnou zemědělskou evropskou politiku a budete bojovat se suchem víc, než když postavíte tisíc rybníků.

Ekologové neumí domyslet důsledky vlastních kroků. Jejich snaha o pomoc přírodě ji ještě víc ničí - ať už se jedná o pálení kukuřice či biopaliva.

*) Učebnicová poučka, že řepka koření hluboce, v praxi častěji neplatí. Platila by totiž pouze za předpokladu, že je půda předosevní přípravou dostatečně hluboce prokypřena. V opačném případě se její kořeny ohýbají a zůstávají v nízké hloubce cca 30 cm. Vedle toho mají nedostatečně rozvinutý kořenový systém také řepky jarního typu.