Platit bance za to, že si do ní smím uložit peníze?!
A analogie je to neskutečně přesná. ECB se podle očekávání rozhodla bojovat s velmi nízkou inflací v eurozóně, která centrální bankéře dlouhodobě irituje, snížením své signální depozitní sazby pro banky do záporných čísel na -0,10 %. Takzvaná refinanční sazba klesla na 0,15 %. Banky tak nejen že už od nynějška nedostávají úrok za to, že si své peníze uloží u centrální banky (tedy u banky bank), ale musí jí za to dokonce platit. (Naopak k výkupům aktiv od bank známým například z USA pod označením kvantitativní uvolnění stále nedochází.) ECB se tímto krokem snaží komerční banky přinutit, aby „nesyslily“ peníze a půjčovaly je. Doufá, že když banky rozpůjčují víc peněz, víc peněz se dostane mezi podniky i spotřebitele, ti začnou víc utrácet a vyšší útraty zase vyprovokují vyšší růst cen.
Na to se můžeme dívat dvěma pohledy. Můžeme se radovat, že to je pořád lepší politika než výkupy cenných papírů od komerčních bank po americkém vzoru. Anebo to můžeme vzít za přesně opačný konec a můžeme se na to podívat očima naší analogie. Stav enormně nízké inflace v eurozóně není rozhodně něčím, co by se dalo označit za „dlouhodobý normál“. Potud dává smysl, že tento stav ECB nevyhovuje. Otázkou ovšem je, co je příčina a co je následek. Velmi zjednodušeně řečeno, ECB se v podstatě domnívá, že nízká inflace je příčinou pomalého hospodářského růstu. Proto chce vybudit zápornými úrokovými sazbami inflaci vyšší. Já se však domnívám, že nízká inflace je důsledkem pomalého hospodářského růstu, respektive že je to ještě dozvuk poslední hospodářské krize. Podobně, jako když po první světové válce docházelo v Evropě k velmi pomalému růstu cen, jelikož lidé, ještě v šoku z války, nebyli ochotni moc utrácet. Jednak neměli co, jednak i kdyby měli co utrácet, volili by po válečné zkušenosti raději škudlení na horší časy. Teprve s odstupem dvou až tří let po válce, když ekonomika už dávno rostla, začal zrychlovat také růst cen. Podobně dnes už sice ekonomika roste, protože ji táhne zejména podnikový sektor a především pak průmysl, ale lidé ještě moc neutrácí. Prozatím.
Průšvih ovšem spočívá v tom, že Evropa má taktéž svou vlastní skládku. Totiž svůj (nejen) jih. A nenarážím na jeho čistotu; narážím na jeho předluženost. ECB ale zaprvé neví, jak předluženost některých zemí řešit. Zadruhé tím, že nepřirozeně pod nulu snižuje úrokové sazby, na řešení problému s dluhem v podstatě na několik dalších let rezignuje, protože již předluženým zemím zadlužování ještě víc (nepřirozeně) zlevňuje. Za normálních okolností by někomu, kdo je zadlužen až na půdu, věřitel buď už nepůjčil, nebo by si za podstoupené riziko nechal zaplatit pekelně vysoký úrok; namísto toho úrok je nyní uměle snížen. A zatřetí ECB tento stav vysokého předlužení začala už v podstatě považovat za normální.
Normální to ale není. Na ekonomice je půvabné, že jde o systém propojených nádob. A každá nerovnováha nebo přetlak nutně časem musí vybublat někde jinde. Co jenom si myslet o šíleném stavu, kdy výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl pod výnos desetiletého amerického dluhopisu? Není to „zajímavé“, když zatímco americký dluhopis je kvalitní a s vysokým ratingem, o španělském se to už říct nedá? Není to ve skutečnosti spíš zvrácené než normální, že kvůli záporným úrokům ECB se země s dluhovými problémy (= problémový dlužník) financuje levněji než země s relativně zdravějšími veřejnými financemi (= celkem bezproblémový dlužník)?
Z pohledu dalších měsíců či i jednoho roku mohou spekulanti slavit. Očekávají totiž příliv levných peněz a tedy levné financování svých spekulací. Neboli růst například akcií. Z pohledu let je situace zhola odlišná. Zamaskovaná skládka bude skrytě kypět pod puklicí. Až se ekonomický růst ještě víc zrychlí, což může být otázku dvou tří let, spotřebitelé začnou víc utrácet. Cenový růst zrychlí. ECB na to zareaguje zvýšením úrokových sazeb. Náhle vysoké úrokové sazby znemožní zadluženým zemím dál si půjčovat na svůj chod. Ceny akcií a dluhopisů rychle propadnou. A dluhová krize se do některých zemí vrátí…
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky
Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Prodej bytu 3+1, 67 m2 - Přerov II-Předmostí - ul. Pod Skalkou
Pod Skalkou, Přerov - Přerov II-Předmostí
2 721 000 Kč
- Počet článků 687
- Celková karma 43,49
- Průměrná čtenost 20125x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.