Ptát se nebudu, nechci problémy

Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.

Dnes už to ale pomalu balím. Čekám, až skončí ostatní a budeme moci konečně vyrazit na pivo. Libor, náš šéf, zamluvil hospodu se zahrádkou. Hihi, určitě to zase bude náročné. Posledně Pavel s Filipem parodovali Zemana a Babiše. Byla to fakt prča, smála se celá hospoda. Oni vždycky vymyslí nějakou takovou hovadinu.

Libor teď hodně peče s Filipem. Filip někde viděl na netu nějaké divné video, jak Bill Gates mluví o pandemii, tak teď ti dva šli společně na kurz survivalu, a to je hodně sblížilo. Od té doby pořád mluví o nějakém blackoutu, trochu tam zblbli. Jsou trochu cvoci, ale aspoň si máme z koho dělat srandu.

Domů to mám přes celé město, ale co, dojedu taxíkem. Tak hurá, všichni jsou ready, vyrážíme do hospody.

Léto 2021

Venku svítí slunce a já ještě sedím v práci. Ale co, nevadí. Hlavně, že už zase můžeme po lockdownu chodit do kanceláře. I když dnes se Pavel zase chytnul s Filipem kvůli očkování, takže je tu celkem dusno.

Filip je fakt pitomec. Nebýt těchhle antivaxerů, co to pořád roznáší, tak už je dávno klid. A Libor je druhý takový. Pořád jen mele o tom, že přijde inflace, blackouty a podobné nesmysly. Jenom žvaní o blbostech a sledují nějaká pofidérní videa na internetu. Dnes třeba žvanili o konferenci nějakých energetiků, kteří tvrdili, že si prý lidi nebudou moci dovolit elektřinu, protože jí bude málo. Jako kdybychom nežili v 21. století! Jak může člověk jako Libor, který vystudoval strojárnu, věřit v takové blbosti! Nechápu.

Ti dva, Libor s Filipem, jsou sice magoři, ale proč to tu Pavel musí řešit každý den, to taky nechápu. Jsme přeci naočkovaní, tak nám nic nehrozí.

Večer jdu navštívit rodiče, od začátku lockdownu jsem je neviděla.

Léto 2024

Venku svítí slunce a já ještě sedím v práci. Štve mě to tady. Libor zase nadává na progresivisty, na Evropskou unii a mele ty své kraviny o totalitě, hladu, rušení hotovosti a nějakých digipenězích, co nás prý zničí. A Filip mu v tom přitakává. Navíc si oba furt tahají do kanclu nějaké zásoby bůhví na co, jako kdyby se chystala třetí světová, mají tu balenou vodu a konzervy snad na dva měsíce, už jim definitivně hráblo.

Včera u oběda Filip parodoval Fialu a Rakušana. Divím se mu, že si to lajsne. Lidi se po něm divně otáčeli. Nějaký chlap ho dokonce okřiknul. Nedivím se. Jenom tím nahrává všem dezinformátorům.

Pavel má pravdu. Už s Liborem a Filipem na obědy chodit nebudu, ještě mě uvidí někdo známý a budu mít průser. Mám chuť se na to dnes už vykašlat a vyrazit domů. Stejně si tu vydělám kulový. Jenže teď, když se omezuje provoz, nechci riskovat. Konkurence už to zabalila. Kvůli Putinovi máme nejhorší krizi v historii, ale v televizi říkali, že už máme nejhorší za sebou a teď se to zase začne otáčet do normálu.

Léto 2027

Venku svítí slunce a já ještě sedím v práci. Fakt se to vleče. Co vyhodili Libora, stojí to tu za houby. A potom, co z Pavla udělali šéfa, změnil se. Myslím si, že v tom vyhazovu Libora a Filipa měl prsty. Byli to sice cvoci, ale i tak mi chybí. Co odešli, je tu nesnesitelné ticho.

Kurňa, to je hic. Dala bych si pivko, ale nechce se mi utrácet. Dnes jsem už měla teplý oběd, tak to nesmím přehánět. Jinak nevyjdu s penězi.

Ten nový kolega, Vítek, je fakt divnej. Vůbec nechápu, jak ho mohli vzít. Nemá ani technické vzdělání. Vystudoval nějakou sociologii či co, tak co chce jako v týhle fabrice dělat, když není strojař? Není divu, že jsme pořád ve ztrátě. Od doby, co vyhodili Filipa s Liborem, tu makám za tři. Ale aspoň práci pořád mám. Filipovi přiznali jen základní dávky. Příplatky mu sebrali, protože psal nějaké dezinfo na Facebooku. Nevím, co si o tom myslet, celý je to divný.

Ale aspoň, že už jsme z toho nejhoršího venku. Ten zimní blackout nikdo nečekal. Ještě se z toho všichni vzpamatovávají. Bylo s podivem, že od nás z kanclu to všichni zvládli. Všichni si totiž vzpomněli, že jsou ve skříni prošlé konzervy a balené vody, co jsme se už řadu měsíců chystali vyházet, ale nějak pořád nebyl čas. Bůhví, kde se tam vůbec vzaly.

Léto 2030

Venku svítí slunce a já ještě sedím v práci. Vítek mi toho zase naložil, budu tu zase do noci. Nedá se to stíhat. V kanclu nás je teď sice sedm, ale já jsem jediná s technickým vzděláním. Dřív tu byl aspoň ten Pavel, ale co z něj udělali generálního, tak už tu není nikdo, s kým se dá práce technicky konzultovat. Hlavně, že mají všichni dvakrát vyšší kreditní skóre než já. Tomu říkám spravedlnost.

A sakra, zase vypnuli proud. To už je tento týden podruhé. Tak to můžu vyrazit domů. Mám to přes celé město, takže vycházka na dvě a půl hodiny. Hodil by se elektromobil, ale na ten v životě nedosáhnu, stěží ušetřím na jídlo. A i kdybych ho měla, stejně chybí proud na jeho dobití.

Ještě, že je slunečno, nechci nastydnout. Co došly léky, je každá rýma peklo. Kámoš mi sice nabízel, že dokáže vyšmelit Paralen, ale chtěl za to dvě bedny vína a já na alkohol nemám prachy. Navíc by mi kleslo kreditní skóre. Je to začarovaný kruh.

Jé, hele, to je Filip! Tak on teď dělá u městských služeb. No, aspoň má práci. Zajímalo by mě, jak se mu daří, ale nechci k němu chodit. Podle aplikace má pouze dvouciferné kreditní skóre. Kdybych se k němu přiblížila, stálo by mě to další kredity a další penále na digiměně, a už teď sotva vycházím s penězi.

Hm, vypadá nějak staře, málem bych ho nepoznala. Slyšela jsem, že se s ním rozvedla žena. A není divu, prý si zase někde pouštěl pusu na špacír a hrozilo, že jim odeberou děti na převýchovu k přirozeně neplodným párům. Filip byl prostě vždycky ujetej na ty jeho konspirační teorie.

Zajímalo by mě, kde skončil Libor. Už čtyři roky o něm nikdo neslyšel. Jednou mi někdo říkal, že prej ho týpci z Úřadu pro potírání dezinformací odváděli spoutaného. Ale někdo jiný zase tvrdil, že prý emigroval do Argentiny. Tak nevím. Ale ptát se nebudu, nechci problémy.

Ale v televizi říkali, že má každým dnem dojít humanitární dávka obilí z Číny, takže bude co jíst. Konečně návrat do normálu.