Kdo je větší osel?

Mám psa. Tedy štěně. A to štěně – byť rozměry vypadá jako solidní kříženec koně s krávou - je ve skutečnosti mimořádný osel. Zjistila jsem totiž, že vyniká ve schopnosti neuvěřitelně rychle vyslídit a následně konzumovat (lidské!) bonbóny i s papíry. Nejen, že v každém závanu vůně cítí něco mimořádně skvělého, ale hlavně vše spolkne i s navijákem. Totiž s papíry. Můj pes-osel není nepodobný dnešnímu finančnímu trhu.

Ratingová agentura Standard & Poor's zvýšila České republice rating. A to hned o dva stupně! A po ratingu celé země si vzápětí polepšila i Praha. Logicky. Základní poučka říká, že klesne-li (či stoupne) rating celé země, téměř automaticky se v příslušném směru mění i ratingy měst, podniků a dalších výtečníků v rámci celé země.

Hurá. Všude kolem ratingy klesají. Nám roste. A víme, co takový rating znamená: přivádí pana Sarkozyho k infarktu, italské státní úředníky k amoku, italskou policii k přepadovce zásahovým komandem v kanceláři ratingové agentury, paní Merkelovou k výhrůžnému hrožení pěstičkou, a nás všechny tu více, tu méně obírá o daně: Protože špatný rating rovná se drahé dluhy pro stát a tudíž ještě vyšší touha státu po vybraných daních než obvykle. A opačně.

No jo, ale něco tu nesedí.  Standard & Poor's to bere nějak šmahem. Ten samý den se rating zlepšil i Slovensku. Pod vlivem bujarých oslav bývalého Československa se málokdo ptal, čím že jsme si to vyznamenání zasloužili. Neptal se ani průměrný londýnský makléř. Nějaké motivy ratingové společnosti byly pod jeho rozlišovací schopnosti. Co ale milý průměrný londýnský makléř věděl, bylo: lepší rating = větší bezpečí. I začal náš průměrný londýnský makléř nakupovat tu korunu, tu české akcie, a těšil se, jak na to dobře vyzrál. Eurozóna se nám bortí, jih Evropy krachuje, a tak si nakoupíme bezpečnou českou korunu, ratingová agentura přeci řekla, že je bezpečná… no ne?

Ratingová agentura ale také řekla ještě jednu věc (které nikdo nevěnoval pozornost):

Řekla, že zlepšení ratingu bylo důsledkem změny metodologie. Asi jako bychom dnešní teplotu vzduchu začali místo ve stupních Celsia měřit ve Fahrenheitech a pak se divili, že je nějak vyšší.

A pak také řekla, že zlepšení ratingu je odpovědí na „reformy“ české vlády. Měla milá agentura na mysli daňovou reformu? Pokud ano, pak je stejný oslík jako můj pes či průměrný londýnský makléř, protože ona „daňová reforma“ jaksi nevede ke zlepšování veřejných financí. Nebo měla na mysli důchodovou „reformu“? Tu reformu, která se snaží nahnat budoucí důchodce do penzijních fondů? A ví ratingová agentura, že tyto penzijní fondy mohou potenciálně – při dnešním stavu finančních trhů – brzy padat jako mouchy, takže stát bude muset důchodcům zcela neplánovaně zajistit důchod, aniž by na to ale měl připraveny peníze v průběžném systému?

Mám dojem, že se tu někdo nechal napálit.