Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Bude líp?

Ale jo, bude líp. Jasně že jo. Protože každá hospodářská krize přeci jednou skončí. Koneckonců statistiky – můžeme-li jim věřit - jasně ukazují, že česká ekonomika už má vrchol své recese za sebou. Podle posledních dat už padá „jen“ o 1,3 %. Takže svým způsobem ono užjelíp. I když trochu svérázným způsobem. Nezaměstnaní by se s tímhle tvrzením asi hádali. Nezaměstnanost, která hospodářský růst vždy kopíruje až s určitým zpožděním, se totiž dosud zhoršuje: Zatímco v roce 2013 připadá na jedno volné pracovní místo 15,1 člověka, o rok dřív to bylo jen 13,1. Ale dejme tomu, že u některých jiných ukazatelů, jako je třeba vývoj průmyslu, maloobchodní tržby a podobně, už dochází k pomalému zlepšení. (Taktně pomlčíme o riziku, že nová vláda by potenciálně mohla vyvíjet víc aktivity, než by bylo zdrávo, a v rámci ní by mohla strkat svůj nechutně dlouhý nos do takových věcí, jako jsou třeba diskriminační daně pro některá odvětví, či dokonce opětovné zavedení DPH u nákupu firemních aut.)

Ale je tu jedno velké ALE. Až dosud jsme se bavili jen o roce 2014, který by měl domácnostem i firmám přinést zlepšení snad po všech stránkách ve srovnání s rokem 2013. Jenomže co když se zahledíme do ještě vzdálenějšího horizontu?

Udělejme si na chvíli malou odbočku do období skoro před sto lety, do první světové války. Tehdy už ekonomika fungovala na stejných principech jako dnes. Byly tu akciové indexy, byly tu centrální banky, byla tu i měnová politika centrálních bank. A tehdy, během první světové války, už také lidé věděli, co to znamená opustit takzvaný zlatý standard. Zjednodušeně řečeno, co to znamená nemít peníze kryté zlatem, ale „jen“ důvěrou.

Během války německá centrální banka začala tisknout ničím nekryté peníze. Míněno žádným zlatem. Do konce války se takzvaná peněžní zásoba zhruba čtyřikrát zvětšila. Řada lidí měla strach z inflace, ale inflace „překvapivě“ nepřicházela. Naopak se – navzdory válce – velmi dařilo finančnímu trhu. Akciové indexy dosahovaly rekordních hodnot! Jak je to možné?

Vysvětlení je překvapivě prosté. Mezi lidmi panovala skepse. Lidé tedy neutráceli. A pokud lidé neutráceli, nemohly růst ceny zboží. Nemohlo tedy dojít k inflaci. Ale natištěné peníze se někam musely „ztrácet“. Ztrácely se právě do cen akcií. Růst akciových indexů nebyl známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Byl jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investovali do akcií a vyháněli tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existovala. Inflace existovala v cenách akcií.

A pak válka skončila. Nastalo několikaleté poměrně úspěšné období poválečné obnovy. A jak se mezi spotřebitele navracel optimismus a lidé začínali opět utrácet, začala náhle – s několikaletým zpožděním – růst inflace. V roce 1923 byla hyperinflace v Německu na vrcholu. Se vším, co k ní patřilo: S totálním rozvratem hospodářství, sociálnímu bouřemi a nástupem Hitlera.

Není ta paralela do očí bijící? Evropská centrální banka (ECB) v podstatě také v poslední době „tiskne“ nové peníze. Brání se sice nařčení, že jde o tisk nekrytých peněz, peníze jsou prý kryty státními dluhopisy jednotlivých evropských zemí. Ale není to pravda. Respektive tyto peníze jsou „kryté“ státními dluhopisy, které v podstatě nemají žádnou hodnotu. Kdyby je nevykupovala ECB, tím po nich uměle nevytvářela poptávku, a tedy netlačila uměle vzhůru jejich ceny, byly by téměř bezcenné. Takže vytištěné peníze v eurozóně jsou téměř nekryté.

V roce 2006 takzvaná peněžní zásoba eurozóny dosahovala přibližně 6 000 000 mil. eur. V roce 2012 to bylo zhruba 9 500 000 mil. eur. Za rok 2013 data ještě nemáme, ale je jisté, že dál rostla. Není to tedy tak děsivý nárůst jako ve válečném Německu a je rozložen do delší doby. Ale tak jako tak růst objemu peněz v oběhu rozhodně neodpovídá mizerné hospodářské situaci eurozóny v krizi.

Někteří ekonomové už dlouho varují, že takový tisk peněz nutně musí vést k inflaci. A jiní ekonomové se jim smějí, kde prý ta inflace je? Vždyť momentálně se dokonce Česká národní banka obává deflace! No pardon, tak to je vážně argument jako noha. Zaprvé Česká národní banka s tím má společného asi jako medvěd s iPhonem. Bavíme se o tisku peněz v eurozóně. Zadruhé nikdy nikdo netvrdil, že spotřebitelská inflace může přijít, dokud neskončí krize. Naopak. Lidé jsou teď příliš skeptičtí, jak by se ostatně v době recese dalo čekat. Tudíž neutrácí. Tudíž ceny nemohou růst. Tak jako během první světové války.

Ale současné natištěné peníze se někam musí „ztrácet“. Ztrácí se právě do cen akcií. Růst akciových indexů není známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Je jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investují do akcií a vyhánějí tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existuje - v cenách akcií.

V roce 2014 snad už bude líp. A to bude znamenat, že důvěra obyvatel se obnoví. Budou ochotni začít zase utrácet. Hádejte, k čemu to pak může s odstupem dvou tří dalších let vést? Ne, hyperinflace by neměla být kvantitativně srovnatelná s tím, co zažívalo poválečné Německo – ale to jen proto, že peněz nebylo dosud vytištěno tolik. Zato eurem se už dneska platí na mnohem větším území než tehdy markou. Takže zvýšenou inflací může být postihnuto mnohem víc lidí.

Zajímavé je, že po první světové válce v Československu k žádné hyperinflaci nedošlo. Československo naopak v roce 1923, kdy Německo čelilo vrcholu hyperinflace, zažívalo neuvěřitelnou deflaci, tedy propad cen, až o 30 %. Československo totiž tehdy jaksi neplatilo markou. Dnes jaksi neplatí eurem. Až na to, že dneska je skrze zahraniční obchod Česká republika s eurozónou propojena víc než tehdy Československo s Německem. Takže skrze zahraniční obchod se růst cen také mnohem lépe přenáší ze země do země. Takže izolace od požáru je velmi, velmi nedokonalá.

Tak co – ještě má někdo chuť na přijetí eura?

 

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 3.1.2014 8:00 | karma článku: 47,36 | přečteno: 22967x
  • Další články autora

Markéta Šichtařová

Nervozita v ekonomice silně narůstá

Poslední týden se jednoznačně nese v duchu výrazného nárůstu rizik a obav v ekonomikách a ve finančním světě.

2.7.2024 v 8:00 | Karma: 34,86 | Přečteno: 1365x | Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Energie už zase zdražují, a to je jen začátek

Průmyslová produkce neustále meziročně klesá. Samozřejmě není na místě dělat závěry z jednoho měsíce. Ale data ukazují, že nejde o žádnou jednorázovou záležitost. Je to už trend. Prakticky poslední rok se průmysl zmenšuje.

25.6.2024 v 8:00 | Karma: 40,06 | Přečteno: 2161x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Na chvíli jsme pupkem bitcoinového světa

V těchto dnech probíhá v Praze „Největší bitcoin akce v Evropě“. Mezinárodní mega-akce s velkým množství speakerů.

15.6.2024 v 16:04 | Karma: 33,31 | Přečteno: 1418x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Inflace je manipulována, zdražování je mnohem větší!

Téma inflace je v současnosti v Česku znovu intenzívně skloňované. Podle údajů statistiků inflace v dubnu meziročně vyskočila o 2,9 %, což bylo o 0,9 procentního bodu vyšší tempo než v březnu.

12.6.2024 v 8:06 | Karma: 40,07 | Přečteno: 2806x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Hospodářský růst je jedna velká fikce

Pokud trochu sledujete ekonomické dění, možná jste si povšimnuli, že řada čísel do sebe jednoduše nezapadá.

5.6.2024 v 11:52 | Karma: 44,16 | Přečteno: 5857x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Silné bouřky zasáhly Česko, v Praze průtrž zatopila ulice a omezila dopravu

27. června 2024  11:22,  aktualizováno  18:29

Přímý přenos Na Česko během odpoledne udeřily silné bouřky. Postupovaly od jihozápadu ke středním Čechám. Kolem...

Rychlík z Prahy narazil na Slovensku do autobusu, zemřelo sedm lidí

27. června 2024  18:35,  aktualizováno  28.6 10:48

Sedm lidí zemřelo a pět dalších se zranilo při srážce rychlíku s autobusem na jihu Slovenska. Vlak...

Silné bouřky se přihnaly do Čech, pak řádily na Moravě. Hasiči odklízejí škody

30. června 2024  12:17,  aktualizováno  23:06

Přímý přenos Meteorologové varovali, že se v neděli objeví velmi silné bouřky s přívalovým deštěm a krupobitím,...

600 °C a mix jedovatých látek. Proč prudce přibývá požárů solárních panelů

30. června 2024

Premium V úterý hasiči zasahovali u výbuchu rodinného domu v Šonově na Náchodsku. Pravděpodobná příčina?...

Hrůza, závory se zvedly, říká svědkyně. Vlak jel po zavřené koleji, uvedl ministr

28. června 2024  11:21,  aktualizováno  15:52

Rychlík z Prahy, který se ve čtvrtek srazil na Slovensku s autobusem, jel po koleji, jež byla pro...

Propalestinští demonstranti obsadili střechu australského parlamentu

4. července 2024  6:48

Propalestinští demonstranti vylezli na střechu budovy australského parlamentu v Canbeře, kde...

Demokratičtí guvernéři se zastali Bidena. Pro výkon úřadu je způsobilý, věří

4. července 2024  6:39

Několik amerických guvernérů za Demokratickou stranu, kteří se ve středu večer osobně setkali s...

O víkendu se vrátí tropy, studená fronta pak přinese bouřky a ochlazení

4. července 2024  6:21

Po chladnějším úvodu týdne se o víkendu do Česka vrátí tropické teploty. V sobotu však počasí...

Nejlepší místa na koupání. I v Česku lze najít komfort u vody, něco však stojí

4. července 2024

Premium O víkendu se do Česka vrátí horké léto. Už v pátek se oteplí a na sobotu hlásí meteorologové opět...

  • Počet článků 697
  • Celková karma 41,73
  • Průměrná čtenost 19929x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka, autorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2024 kandidátka do Senátu ČR.

Seznam rubrik

Oblíbené články