Bio je fujtajbl!

Včera jsem v supermarketu vyslechla zajímavý rozhovor jednoho postaršího manželského páru. „Táto, nesahej na ta rajčata, vždyť jsou BIO! Ještě budou ze Španělska, a něco se ti stane…“ (Manžel se ihned poslušně od regálu s bio zeleninou vzdálil.) Ve mně to ale vzbudilo jistou zvědavost. Takže jsem si neodpustila letmý pohled do nákupního košíku onoho korpulentního manželského páru, který svým hlasitým funěním vzbuzoval dojem, že se už nedoplazí ani na nejbližší koronární jednotku. Nákupní košík přetékal trvanlivými krabicovými mléky, smetanovými jogurty všeho druhu, čokoládovými sušenkami a pivem.

Soudě podle rozezleného výrazu obou manželů, kdybyste si v tu chvíli chtěli vykoledovat přinejmenším plivanec, bohatě by stačilo začít nahlas citovat … co já vím… kupříkladu poslední poznatky o důsledcích nadměrné konzumace pasterizovaného mléka. Tedy že s přehnanou konzumací pasterizovaného mléka si díky nadměrnému příjmu vápníku nekrytého hořčíkem zvyšujete riziko osteoporózy, artritidy a některých nádorů. Že roste riziko kardiovaskulárních onemocnění. Že kvůli mléčné bílkovině kasein často dochází k rozvoji nejrůznějších autoimunitních onemocnění včetně astmatu, přetěžujete svá játra a zahleňujete se. A také že dost možná podle některých teorií konzumace mléka již v dětství souvisí s výskytem schizofrenie. Že rodiče autistických dětí pozorují v mnoha případech výrazné zlepšení po nasazení bezkaseinové, tedy bezmléčné diety. A že podle střízlivých odhadů minimálně 7 % evropské populace trpí alergií na mléčný cukr laktózu. A tak dále. Měl-li by být „protimléčný pamflet“ kompletní, ještě by se toho našlo hodně.

Anebo co třeba … dejme tomu… lepek, bílkovina vyskytující se v některých obilovinách? Jako by nestačilo, že zhruba každý dvoustý člověk (byť o tom většinou při stávajícím tristním stavu zdravotnictví neví) v naší smíšené slovansko-germánsko-keltské populaci trpí celiakií, vrozenou netolerancí lepku, která při nedodržování bezlepkové diety bývá minimálně v 15 % případů smrtelná kvůli vzniku různých typů rakoviny, fibrózy a podobně. Jako by nestačila prachmizerná kvalita života celiaka, který o svém syndromu neví, láduje se rohlíky od rána do večera, a přitom trpí ukrutnými depresemi. Musíme k tomu totiž započítat ještě „pouhou“ sníženou toleranci obilovin, ke které se nejspíš může hrdě přihlásit několik procent naší populace (ale nehlásí se k ní, protože o ní netuší), a která vede „jen“ k zažívacím obtížím, migrénám, atopickým exémům a samozřejmě obezitě. Takže jak že je to s těmi celozrnnými výrobky údajně důležitými pro zdraví?

Tedy klobouk dolů. Musím říci, že na mne skutečně udělalo hluboký dojem, jak výkonné PR má evropský potravinářský průmysl. Několik úmrtí v důsledku povrchové kontaminace bakteriemi u špatně omytých bio okurek drtivě přebije v mysli spotřebitelů miliony evropských dětí trpících kvůli konzumaci mléka na atopický exém a řádově možná stovky až tisíce úmrtí na rakovinu v důsledku pravidelného vyčerpávání imunitního systému u lidí, kteří nemají ponětí o své nesnášenlivosti mléčné bílkoviny. Všechna čest, tohle píárko konvenčního potravinářství je opravdu zdařilé!

Kdyby si stejně výkonné PR najali kupříkladu drogoví dealeři, již po týdnu jejich reklamní kampaně by matky bez váhání dávali kojencům baštit LSD s vírou, že pro ně dělají to nejlepší!

Markéta Šichtařová

Ředitelka analytického domu Next Finance

Vyšlo dne 8.6.2011 na literarky.cz