…A povládnou vám ti nejméně vzdělaní

Politici toho v poslední době moc význačného nevymysleli. Jednou z mála vyčnívajících výjimek je návrh STAN: Politici chtějí, aby ve volbách do obecních zastupitelstev mohli volit lidé už od šestnácti let.

Možná už je dokonce v připomínkovém řízení a míří na vládu. A mně připadá dokonale bizarní.

Věcně vzato: 18 let je univerzální hranící téměř u všeho. V osmnácti se již mladí lidé považují za dospělé, nikoliv děti. Až v tom věku máme plnou právní odpovědnost. Od 18 let můžeme uzavírat sňatky, můžeme pít alkohol, můžeme třeba řídit auto. A dokonce na některé věci zákonodárce považuje 18letého člověka ještě za mladého, takže například mít zbrojní průkaz smí až od 21 let.

Jinými slovy, zákonodárci tvrdí, že na alkohol jsou děti v 16 ještě nezralé, ačkoliv v případě alkoholu mohou ublížit jen samy sobě, ale na volbu tak zásadní věci, jako kdo bude vládnout davu, už prý mají zkušeností dost.  Nehledě na to, že i samotné číslo 16 je pofiderně neukotvené, když děti dostávají občanku v patnácti…

Tak proboha proč volit zrovna od 16 let? Proč měnit zrovna teď pravidla politické hry?

Odpověď je nasnadě: Aby se dalo volebními výsledky líp manipulovat. Je to průhledná snaha levice získat místo voličů snadno manipulovatelné ovečky. Bez dostatečných zkušeností, s klasickým mladistvým rovnostářským zapálením. Tyhle děti se lehce zpracují a vymyje se jim propagandou mozek.

Průzkumy jasně říkají, že strany podporující tento návrh nemají moc příznivců mezi staršími ročníky, nýbrž mezi mladými. Možná by mohly návrh dovést k dokonalosti, pokud by jako správní „pokrokáři“ přišli s návrhem, že bude omezeno právo hlasovat lidem nad šedesát. Ukazuje se totiž, že čím je člověk starší, tím je konzervativnější, a to se těmto stranám nehodí do krámu. (Užuž v duchu slyším, jak argumentují jakousi stařeckou demencí nebo tím, že starší lidé už si zvoleného systému neužijí tolik let jako mladí, neměli by proto raději o ničem rozhodovat… A šestnáctiletí budou těmto pseudoargumentům nadšeně tleskat.)

Liberální levice argumentuje tím, že prý chce „víc zapojit mladé lidi do politiky“. Náramně mi to připomíná komunistické heslo „Mládí má zelenou!“ I soudruzi se obraceli na snadněji manipulovatelné a potenciálně fanatičtější svazáky – to aby měli větší moc.

Dalším argumentem liberální levice je, že se mladí „lépe orientují v záplavě informací, které nabízí dnešní svět“. Asi takhle: Jestli někdo tvrdí, že mladí rozpoznají fake news lépe než třeba čtyřicátníci, pak sám nejspíš fake news naletěl. Průzkum programu Jeden svět z roku 2018 totiž ukázal, že zhruba polovina z tisícovky studentů nedokázala rozeznat komerční sdělení od zpravodajského. Jak by potom dokázali rozeznat skutečnou zprávu od vylhané?

Pravda, Ministerstvo školství už chystá revizi rozvoje mediální gramotnosti… To je dobře, děti potřebují mnoho gramotností, které jim škola moc nedává. Ať už se jedná o gramotnost finanční nebo počítačovou. (Zato každý maturant dobře recituje, kdo byl Ruchovec a Lumírovec, jako kdyby to byla dnes podstatná informace.) Jenže já se upřímně bojím, co se pod rozvojem mediální gramotnosti bude skrývat. Budou se děti nazpaměť učit, které weby jsou „proruské“, „probabišovské“, „prozemanovské“, a které „nezávadné“, neboli liberálně levicové? Bude jim tím vymýván mozek a budou se odnaučovat vlastnímu myšlení?

I kdyby záměr víc zapojit mladé do politiky byl myšlen upřímně (nabeton není), mladé k politice blíž nedostaneme tím, že je pošleme k volbám (a „nejlépe“ povinně). Politici by jim museli něco nabídnout. Když jsem byla náctiletá, politiku jsem hltala. Politici totiž něco dělali. Transformovali ekonomiku. Znala jsem všechny ministry, žádná televizní debata mi neunikla. Dnes mě televizní debaty nezajímají, protože jsou o ničem. Jsou jen o propagandě šířené předem dobře vybranými hosty. Že by se v nich objevil někdo skutečně zajímavý, je asi tak pravděpodobné, jako že by se Václav Havel objevil v diskusní debatě v televizi v roce 1988.

Zkrátka mladí voliči – čest výjimkám - jsou až příliš mladí, nezkušení a nevzdělaní. Volit by neměly děti; děti jsou příliš snadno manipulovatelné. Krásně to vidíme na šestnáctileté Švédce Grétě Thunbergové. Progresivní levici posloužila skvěle. Údajně dokázala pobláznit 1,5 milionu mladých lidí po celém světě. Víte, kolik hlasů z toho by připadlo předkladatelům návrhu zákona?

Děti nechtějí chodit do školy, podobně jako Gréta se neučí fakta a logické myšlení, raději protestují za klima. A protože to přináší hlasy, politici Grétě naslouchají a předhánějí se, kdo se s ní vyfotí, kdo ji pozve do parlamentu. Fascinuje je, jak pobláznila davy - taky by to potřebovali umět. Naslouchají názorům dítěte bez vzdělání a s několikanásobnou psychickou poruchou (Gréta trpí zaprvé Aspergerovým syndromem, zadruhé ADHD, zatřetí obsesivně kompulsivní poruchou). Neboli dítě s poruchou autistického spektra, což znamená potíže se sociálním chováním, má být vzorem pro chování společnosti. Dítě trpící obsesemi patří do rukou psychologa, který se ji má snažit naučit, jak svým obsesím nepodléhat; nikoliv na náměstí, kde o pravdivosti svých vybájených obsesí přesvědčuje davy.

Z Gréty se stala novodobá Johanka z Arku a bojím se, že tak – obrazně řečeno - i skončí. Zazáří, půjdou za ní davy. Chvíli. Než bude nahrazena jinou šestnáctiletou modlou.

Média přinesla její prohlášení. Je v něm řečeno vše: „Byli takoví, kteří mi říkali, že mám místo toho chodit do školy a stát se klimatickou vědkyní, abych krizi vyřešila. Jenže všechna fakta i možné způsoby řešení už přece známe. A proč bych měla studovat pro budoucnost, která možná ani nebude? Proč bych se měla učit hromadu faktů, když ten nejdůležitější ze všech pro naši společnost nic neznamená?“

Přeloženo: Slečna nemusí znát fakta, aby o nich mohla rozhodovat. Nestuduje, aby věděla víc, protože ve své neznalosti je přesvědčena, že už ví vše podstatné. A čím míň toho ví, tím víc si věří, že může rozhodovat za ostatní. Její chyba to není, je normální, že čím jsou lidé mladší a mají nižší vzdělání, tím jsou revolučnější a sebejistější. Zrovna jako je normální, že lidé s psychickou poruchou nedokáží mít vhled do reality. Gréta je jen obětí. Je obětí těch, kdo se na jejím postižení přiživují a utvrzují ji v jejím nevzdělání i fanatismu.

To je totiž přesně to, co liberální levice potřebuje. Vzdělanější a starší lidé vidí, že řešení není snadné, vidí pro i proti. Dřív se tomu říkalo zdravý selský rozum. Dnes tomu levicově liberální média říkají „staří lidé z venkova“. Chtějí tím těmto nezávisle myslícím lidem zalepit pusu. Chtějí je převážit indoktrinovaným „názorem“ šestnáctiletých Grét.