Jedno rčení říká, že kdo jednou navštíví Jeruzalém, bude se tam vždycky chtít vracet. Je to pravda. Tohle město vás ohromí a zůstane vám dlouho v srdci. Stejně jako otázky, které ve vás vyvolalo.
Když přijedete autobusem z pulsující a konzumní metropole světového formátu, kterou Tel Aviv jednoznačně je, do Jeruzaléma, během pár sekund cítíte, že atmosféra je diametrálně odlišná. Na nádraží je podstatně rušněji, bezpečnostní opatření, která jste v Tel Avivu nijak výrazně nepociťovali, jsou nápadnější. Všude se pohybují vojáci a vojačky se zbraněmi. Jak ti, kteří míří po víkendu zpět do výcviku, tak ti, kteří jsou právě ve službě. V Tel Avivu prakticky nepotkáte muslimy, tady jich uvidíte davy. Město je nesrovnatelně živější, působí chaotičtěji a dynamičtěji.
Působivý je i příjezd do města, které se evidentně dynamicky rozrůstá. Na prudkých svazích vidíte sněhově bílou zástavbu nových obyvatel. Ti se sem stěhují často na vládní výzvu.
Staré město v Jeruzalémě je jedním slovem fascinující. Do středověkými hradbami obehnané oblasti vejdete jednou z několika bran. Všechny jsou pod přísným dohledem po zuby ozbrojené armády a policie. Místa významná pro tři světová náboženství prostě někdy nesjednocují, ale obracejí již řadu staletí lidi proti sobě. Často s krvavými výsledky.
Nejvíce ozbrojenců najdete u těch míst, která vedou do muslimské čtvrti ve starém městě. Ta je zároveň jednoznačně nejživějším místem starého města. Arménská, křesťanská nebo židovská část působí i přes návaly turistů u významných míst nesrovnatelně klidněji a strukturovaněji. A vojáky v nich prakticky nepotkáte.
Ať vejdete dovnitř Damašskou, Herodovou nebo Lví branou, váš první pocit je ten, že jste dorazili na obrovské a chaotické tržiště, kde je možné koupit prakticky všechno. Od ovoce, zeleniny, přes suvenýry se symboly Jeruzaléma až po Marlbora za 40 korun. A železné pravidlo říká: jste v muslimské části - musíte smlouvat. Postupně zjistíte, kde se nachází reálná prodejní cena za dané zboží – obecná zkušenost říká, že 30-50 % sleva je výhodná pro obě strany.
Kolem vás se zároveň prohánějí na kolech, mopedech a různých podivných dopravních prostředcích mladí muslimové, kteří kromě turistů kličkují kolem povozů, které tržnici zásobují. Budete mít pocit, že se chlapci nudí, neví, co s volným časem, a tak si hledají pokud možno adrenalinovou zábavu. Stejně tak může mít pro Středoevropana mírný nádech agrese a fyzického nátlaku způsob, jak se vám děti snaží vnutit zboží všeho druhu – pro vaše potřeby většinou úplně nevhodného charakteru. Návštěvníci měst na Západním břehu Jordánu si říkají - v porovnání s Betlémem nebo Hebronem vlastně strukturovaná pohoda. Vždy posuzujeme v kontextu.
Ať vejdete do města kteroukoliv ze zmiňovaných bran, můžete narazit na některé ze zastavení Křížové cesty (začíná u Lví brány). Když budete pokračovat, dojdete po cestě až do Baziliky Božího hrobu – spolu s dalšími většinou organizovanými skupinami převážně pravoslavných křesťanů.
Bazilika v současnosti prochází rekonstrukcí, což ještě více komplikuje pohyb v turisty přelidněném prostoru. Celý komplex a jeho jednotlivé části nesoucí svůj biblický význam – také tady se rozhodovalo o tom, co je pro nás tak důležité a co nás formuje už dvě tisíciletí - jsou působivé. Jak tím, co se v daném místě stalo a co každého alespoň mírně citlivého člověka přivede na poněkud jiné než pouze bytostně praktické myšlenky každodenního života, tak lidmi, kteří místo navštěvují.
Zjistíte, že velká část návštěvníků je z Ruska nebo patří k ortodoxní křesťanské větvi, že se nebojí velmi emotivně dávat svou víru na tomto posvátném místě najevo a že jedním ze základních prvků komunikace ruského turisty je dolarová bankovka v různé výši. Tu zpravidla jednotliví členové organizovaných zájezdů pokládají na určená svatá místa (Neplatí to jen pro Jeruzalém, na jiných místech Izraele je situace stejná.). A další zajímavá věc. Prakticky nevidíte vojáky nebo policisty, s nimiž jste se setkávali na významných křižovatkách a bodech v muslimské čtvrti. Lze předpokládat, že zástupci bezpečnostních složek zde přítomni jsou, ale jejich utajení je dokonalé.
Cesta k Západní zdi/Zdi nářků a dále do komplexu na Chrámovou horu skrze spletité uličky starého města s sebou už nese jistou míru adrenalinu. Je jasně určeno a ozbrojenci případně dovysvětleno, kudy můžete ke Zdi nářků jít, kudy nikoliv, a kterými check pointy procházíte vy, kterými například muslimové do jiných částí města nebo k Chrámové hoře.
Ke Zdi nářků je přístup relativně bezproblémový, atmosféra je tady v zásadě kosmopolitní. Potkáváte ortodoxní izraelské Židy čtoucí náboženské texty a pronášející modlitby při neopakovatelném klátivém pohybu, stejně jako ty, kteří žijí jinde ve světě a přistupují k víře liberálněji. Do toho jsou zde davy turistů, kteří přišli především pozorovat židovské návštěvníky a vložit psaníčko s přáním přímo do zdi. A udělat si při tom pokud možno fotografii – což platí v zásadě pro všechny neizraelské návštěvníky bez rozdílu vyznání.
Chrámová hora nad Zdí nářků s mešitou Al-aksá a Skalním dómem funguje v naprosto odlišném režimu. Do třetího nejsvětějšího místa pro muslimy na světě, ale také do posvátného židovského a křesťanského místa, se pro Středoevropana není příliš jednoduché dostat. Křesťanští turisté na křížové cestě ve starém městě nás předchozí den upozorňovali: nemá to smysl, určitě se tam nedostanete. Zkoušíme to po dřevěné lávce kousek od Zdi nářků (údajně jediná z možností pro nemuslimy). Náhoda, shoda okolností, štěstí? Po důkladné, ale fakt důkladné prohlídce, kontrole kapes, obsahu batohu, diskuzi s ozbrojenci o smyslu naší návštěvy můžeme projít s kolegou a ještě jedním mladým dánským párem dovnitř. Pak se check point opět zavírá. Na hoře je atmosféra…zvláštní a je cítit napětí. Návštěvníků je zde minimum, ozbrojenci je počtem převyšují. K Al-aksá se příliš přiblížit nesmíme, jsme muslimy upozorněni, kde je naše místo.
Chrámovou horu si můžeme ale procházet poměrně svobodně, i když pod stálou kontrolou ozbrojenců a muslimů se statusem správců – či jak to nazvat. Bez problémů také můžeme fotit úchvatný Skalní dóm nebo Olivetskou horu na svahu naproti za hradbami. Ze skály v centru Skalního dómu vystoupal podle muslimů Mohamed spolu s andělem na nebesa na Noční cestu. Podle Židů právě zde prověřoval Hospodin pevnost Abrahámovy víry zkouškou, zda je ochoten obětovat svého syna Izáka. Po deseti minutách jsme z hory vykázáni, podle jednoho ze správců je čas modlitby, pro nás tedy čas v místě nebýt. Odcházíme jednou z bran zpět do spletitých uliček/tržiště Starého města – muslimskou čtvrtí.
Chcete-li zažít krásný pohled na Staré město z ptačí perspektivy, navštivte Davidovu věž – antickou citadelu u Jaffské brány. Staré město, Bazilika Božího hrobu, Sión i protilehlá Olivetská hora před vámi budou jako na dlani – stejně jako velká část bělostného Jeruzaléma. Pevnost sama o sobě je mimořádně působivá. Odsud můžete pokračovat velmi poklidnou (ale poměrně drahou z hlediska konzumace v restauracích) arménskou čtvrtí, až k východu z hradeb starého města k hoře Sión. Místu, kde najdete místo poslední večeře Ježíše se svými učedníky, ale také hrobku krále Davida.
Jeruzalém nepoznáte za den, za dva. Ani jeho Staré město. I týden je málo. Ale v hlavě vám toho zůstane mnoho a budete mít, o čem přemýšlet.
Poprvé vcházíte s respektem a obavami z ne/bezpečnosti a chaosu, který je pro Středoevropana nepochopitelný (A jak se musí cítit systematický Němec!). Jste uchváceni, každým místem procházela historie. Taková, která často ovlivňuje náš svět už stovky ba tisíce let. Podruhé projdete hradbami, abyste se podívali na místa, o nichž jste četli, ale poprvé jste neměli čas, energii nebo sílu je navštívit. A tak dále a tak dále….
Po desáté si jdete do muslimské čtvrti Starého města koupit jídlo a pití a říkáte si…trochu energičtější a chaotičtější, ale vlastně jde o místo, kde kromě velké historie, kterou je prodchnuté, žijí jeho obyvatelé svůj každodenní život. Chtějí se mít dobře, mít někdy práci, někdy klid, někdy zábavu, chodit do školy, vydělat peníze pro sebe a rodinu…a být šťastní. Extrémisté nejsou v žádné části města určitě ve většině.
Neskutečně působivé zážitky vás čekají i za hradbami jeruzalémského Starého města....Olivetská hora, ortodoxní židovské části při příchodu nového roku nebo východní Jeruzalém a muslimské části města... To už je ale příběh jiného textu.
