Recenze knihy „Vysoká škola bontonu“

Poslední roky česká společnost značně zhrubla. Dobrá zpráva je, že se tomu nemusíme přizpůsobovat. Proto není na škodu si zopakovat společenskou etiketu a jít proti proudu. Kniha „Vysoká škola bontonu“ nám v tom skvěle pomůže!

PROČ JSEM SI VYBRALA PRÁVĚ TUTO KNIHU?

Fascinují mě lidé, kteří se umí chovat vybraně, k druhým lidem ohleduplně a laskavě, umí se pro danou společenskou událost vhodně obléknout (není jim jedno, jak vypadají) a umí v každé situaci zvolit ta správná slova.

Být buranem je tak snadné! Stačí se chovat tak, jak chceme. Anebo jak je nám přirozené? Poslední roky to v naší zemi vypadá, že být buranem je jakási „módní vlna“. Ale každý soudný (anebo spíš moudrý) člověk uzná, že mnohem těžší je znát pravidla společenského chování, tedy etiketu, a řídit se jimi.

Proto mám doma publikaci od vyhlášeného mistra etikety Ladislava Špačka „Velkou knihu etikety“ z roku 2006. Samozřejmě nechybí ani kniha knih od našeho největšího československého průkopníka etikety Jiřího Stanislava Guth-Jarkovského „Společenský katechismus“ z roku 1921. Zde si můžete přečíst moji recenzi: https://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=644530

Když jsem tedy objevila další knihu, „Vysokou školu bontonu“ s podtitulem „500 tipů do pohody (i nepohody)“ od Marie Formáčkové a Michaeli Zindelové, byla jsem nadšená! S chutí jsem se do knihy ihned začetla. Byl to skvěle strávený čas, kterého jsem nelitovala. Kniha mě velice obohatila. Nejen to, taky jsem nahlédla, kde jsem chybovala a snažím se chybějící pravidla naučit.

Jedná se o knihu naučnou. Knihu, která vám rozšíří obzory a otevře dveře do společnosti a srdce lidí.

„Podle vědeckých výzkumů víme, že lidské oko může provést dvacet pět možných stupňů pootevření. Přimhouřený zrak značí smyslnost, přivřený vztek nebo snahu na něco si vzpomenout. Oči vysílající pohled zpod sklopených řas jsou specifické pro ženy a mohou být i jistou sexuální výzvou. Ale pozor, podobně se dívá člověk, který zaostřuje pohled bez brýlí. Pozor na oči při setkání v zahraničí, platí tam jiné zvyky. Při jejich nedodržování můžete narušit jinak příjemný kontakt. Tak například Američan si delší pohled do očí vysvětluje jako otevřenost, Japonce podobný pohled rozlítí, protože podle něho jde o projev malého respektu.“

O ČEM JE KNIHA?

Hlubší znalosti společenského chování se nikde nevyučují, a právě proto vám v každodenních situacích, se kterými se potkáváte, může pomoci našich rovných 500 tipů a rad. V různých časových pásmech zeměkoule se můžete setkat s tím, že co my považujeme za velmi slušné v naší společenské kultuře, může být jinde velmi neslušné (přesnost zachování termínu, barva oblečení, ale také pouhé gesto). Čas pokročil a geniální Společenský katechismus Jiřího Gutha-Jarkovského přece jen nepokrývá všechny okolnosti, do kterých se můžete snadno a rychle dostat. Tato kniha ano.

„Nikdy nepřijímejte hosty v domácím oblečení. Pokud nejde o vaše dobré přátele, nevypadá to dobře. Pokud vás v domácím oděvu zastihne neohlášená návštěva, omluvte se hostům a jděte se převléknout. Výjimkou je ohlášená návštěva u nemocného – ten může přijmout známé v županu nebo dokonce v posteli.“

POZITIVA A NEGATIVA KNIHY

Kniha je vynikající příručkou pro každého člověka. Obohatí děti, které se budou čím dál více setkávat se společenskými situacemi, a bude od nich vyžadováno správné chování. Doporučila bych, aby knihu vzali do rukou rodiče a zábavnou formou ji s dětmi pročetli.

Na mnoha stránkách knihy jsou TIPY PRO VÁS, pak FAUX PAS a TABU. Tyto tři části nabízejí různé informace, které mohou zpříjemnit učení se etiketě zábavnou formou (tím, jak se co nedělá a jak by se člověk mohl snadno a jednoduše ztrapnit). Zvláště děti by tyto části mohly pobavit a rozesmát.

Etiketa je v knize podána jednoduchou formou, takže zaručeně zaujme i velké odpůrce čtení. Knihu bych doporučila každému, ať již mužům či ženám, jakéhokoliv věku. Jak vidím ostatně sama na sobě, život je plný rozličných společenských situací a stále je čemu se učit.

Vynikající částí publikace je část, kde autorky vysvětlují, jak co jíme (počínaje ananasem, artyčoky až po zmrzlinu a žabí stehýnka).

Další skvělá část, kterou jsem dosud neobjevila v žádné knize o etiketě, jsou podrobné informace o hostech. Zde se dozvíte, co mají, nebo naopak nesnáší z nápojů či pokrmů jiné národnosti, a čím byste si mohli „zavařit“, anebo dokonce zhatit svůj předjednaný obchod (začínáme od Němců, Švédů, Řeků, Francouzů, přes Nory, Rusy, Italy, Indy až k Židům a Arabům). Kuchyně, stolování, ale i obchodování mají rozličná pravidla v různých zemích. Např. u nás byste se během pracovního oběda s českým obchodním partnerem znemožnili, kdybyste mlaskali a říhali. Ale pokud budete jednat s vietnamským obchodním partnerem, pak se znemožníte, pokud to dělat nebudete.

Vyzdvihla bych také část, která se týká pánského a dámského oblékání. Najdete zde všechno, co potřebujete vědět pro všechny myslitelné společenské příležitosti.

Jediné negativum knihy spatřuji v mylné informaci, že je přípustné, aby si muž oblékl do práce v letním období kalhoty a k tomu košili s krátkými rukávy. To je zcela nepřípustné! Košile s krátkým rukávem, a může být sebehezčí, je určena pouze a jenom na pláž. Toto je rovněž jeden z největších prohřešků českých mužů. Snad proto, že takových košil jsou plné obchody.

„Vědomé komolení jména vyvolává někdy nepřátelskou reakci. Reakce může mít i nenapravitelné následky. Přezdívka je věc vašeho soukromí, nikdy ji ovšem nepoužívejte v pracovním styku nebo na úřadech.“

STYL AUTOREK, JAZYK A GRAMATIKA

• Kniha je srozumitelně napsaná (ačkoliv je naučná)
• Autorky používají spisovný jazyk.
• Kniha je napsána zajímavou formou, takže se nebudete nudit.
• Text je členěn na tematické odstavce, velmi dobře se tedy čte.
• Korektury byly odvedeny profesionálně.

„Obecně muži nosí ponožky kratší, než je vhodné. Pamatujte na to, že „holé“ nohy jsou ve společnosti zakázány!“

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Každému čtenáři, dítětem, které umí číst počínaje, přes dámu či gentlemana v nejlepších letech. Kniha čtenáře obohatí v každém ohledu a pozvedne morálku na vyšší úroveň. Nikdy není pozdě naučit se chovat vybraně, být laskavý a ohleduplný k lidem, usmát se na ně, umět se vhodně obléknout, chovat se přiměřeně ve společnosti a umět říct v pravou chvíli ta správná slova. To je umění! To je etiketa.

Příjemné jarní dny a vybroušenou etiketu Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

FORMÁČKOVÁ, Marie, ZINDELOVÁ, Michaele. Vysoká škola bontonu. Nakladatelství XYZ. Praha. 2006. 214 stran. ISBN 80-86864-56-1.