- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Málokdo z nás ho znal. Já sama jsem si Jana Fischera trochu pamatovala jako šéfa Českého statistického úřadu (ČSÚ), kam nastoupil v dubnu 2003. Nejvíce jsem si ho všimla, když se konaly volby v červnu 2006.
Pak byla jmenována 4. září 2006 první vláda předsedy Mirka Topolánka, po nevyslovení důvěry i jeho druhá vláda 8. listopadu 2006. Po druhém nevyslovení důvěry vládě se hledal nový premiér a z mnoha jmen byl vybrán právě Fischer.
Prezident Václav Klaus jmenoval Fischera předsedou vlády 9. dubna 2009. Sestavil vládu a se jmenovanými ministry a ministryněmi předstoupil před sněmovnu, aby obdržel její důvěru.
S udělenou důvěrou vládl jeden rok a dva měsíce. V porovnání s předchozím premiérem Topolánkem, který byl agresivní na novináře, kolegy a proslul svými sprostými gesty a soukromými aférami, byl Fischer klidný, vyrovnaný, prost všech afér. Zázemí mu tvořila jeho rodina, která ho ve funkci podporovala a v těžkých chvílích mu byla oporou.
Fischer naskočil do „rozjetého rychlíku“, aby 8. května 2009 převzal post předsedy v Radě Evropské unie v průběhu Evropského předsednictví. Mistrně ho dovedl až do jeho závěru a předal jej nově úřadujícímu Švédsku. Jeho zdatné vedení si chválili i přední evropští politici.
JAN FISCHER – (2. ledna 1951) se narodil do židovské rodiny matematických statistiků a pojistných matematiků. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, obor statistika a ekonomie. Je statistikem a politikem. Od roku 2003 do roku 2009 byl šéfem ČSÚ. Od roku 2009 – 2010 byl předsedou úřednické vlády. Od května 2009 do července 2009 stál v čele Rady Evropské unie. Od roku 2010 bude zastávat post viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj a přestěhuje se i s rodinou do Velké Británie.
Také úspěšně čelil ekonomické krizi a snažil se s novými ministry snížit další zadlužování státního rozpočtu. Dovedl Českou republiku až k volbám do Poslanecké sněmovny PČR, pro které se hledal několikrát vhodný termín.
Úřednická vláda, která původně měla zastoupit oficiálně jmenovanou vládu, tak stála v čele ČR víc jak rok. Mnozí přední politici si nedělali velké iluze o Fischerovi. Opak byl ale pravdou.
Myslím, že nebudu přehánět, když napíši, že nás všechny překvapil vysokou důvěryhodností obyvatel.
Překonal tak žebříčky důvěryhodnosti nejen politiků v historii České republiky, ale dokonce i v celých dějinách existence Československého státu od jeho vzniku v roce 1918.
Průzkum společnosti SANEP z ledna 2010 ukázal, že důvěra Jana Fischera mezi politiky dosáhla 82,9 procenta. I další průzkumy veřejného mínění nezůstaly pozadu. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění dosáhla obliba Fischera v dubnu 2010 72 procenta lidí. V březnu 2010 přinesl průzkum STEM, že kladně hodnotí práci Fischera 89 procenta lidí.
Pro mě byl a je Jan Fischer politik s lidskou tváří. I když se mohl přestěhovat do reprezentační Kramářovy vily, neudělal to. Zůstal raději s rodinou na pražském barrandovském sídlišti. Své působení v čele země hodnotí střízlivě, nebojí si přiznat chyby.
S novináři nikdy nebojoval, i když ho zpočátku kritizovali. Účast v politice, která změnila jeho život v dubnu 2009, sám Fischer hodnotí slovy jako „ruční granát hozený do rodinného života“. On i jeho rodina si kvůli extrémistům vysloužili ochranku. Kdyby si měl vybrat znovu, zda vezme místo premiéra, rozhodl by se stejně.
Obyčejný, skromný a pracovitý člověk, který miluje svou zemi, rodinu a svého B-ha. Je to jeden z mála politiků v této zemi, kterého si vážím a mohu říci, že jsem na něj hrdá.
Odkazy a fotografie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Fischer
http://cs.wikipedia.org/wiki/Topol%C3%A1nek
http://www.protext.cz/zprava.php?id=11785
http://www.stem.cz/clanek/1933
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha