Neznám ženu, která by nemilovala ráda květiny… Ať jde o dívku, mladou slečnu, dospělou ženu či dámu v letech, jedno mají společné. Ať jsou jakéhokoliv věku, mají rády květiny. Rády květiny dostáváme k různým příležitostem, ale proč vlastně? Jen tak, pro radost, k narozeninám či svátku, z lásky či jako omluvu? Z jakých důvodů jste dostaly květiny? Jaký důvod byl pro vás opravdu zvláštní?
Zažila jsem několik zajímavých situací s květinami, některé byly milé, radostné, zamilované, jiné mě dohnaly k pláči a další? Ani nevím, jak to popsat. Možná trapné by bylo to správné slovo.
Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem se rozvedla. Ráno jsem byla u soudu, kde bylo rozvedeno mé manželství. Hned po vynesení rozsudku jsem musela do redakce, kde jsem pracovala jako novinářka. Bylo mi ten den dost mizerně. Ale život šel dál a stejně tak i práce a události, které přinášely následující hodiny a které nemohly počkat, protože druhý den muselo vyjít čerstvé vydání našeho deníku.
Ten den mi volal jeden známý, ale neměla jsem náladu na nic, natož se bavit. Odmítla jsem ho s tím, že mám za sebou rozvod, celodenní službu, musím být v redakci a raději bych byla někde sama a plakala.
Za pár hodin mě zavolali na recepci. Tam na mě čekal poslíček z květinářství, který mi přinesl od známého ohromný pugét různých květin pestrých barev. Byl tak obrovský, že se nevešel do žádné vázy v redakci! Nakonec mi jedna z kolegyň půjčila květináč, do kterého jsem květiny dala. Kytice vážila asi dva kilogramy! K tomu jsem dostala krabici pravých belgických pralinek.
Byla jsem v šoku, ale zároveň velmi mile překvapena, protože tohle jsem opravdu nečekala! Byl to největší pugét v mém životě, jaký jsem kdy dostala. Důvod byl prostý - aby mi nebylo smutno!
Pokud si myslíte, že s Vámi, milé dámy, květiny nic nedělají, vřele doporučuji vašim protějškům zkusit darovat obrovský pugét! To pohne s každým! Změní se něco ve vašem srdci. Odzbrojí vás to! Ale hlavně, květiny Vám přinesou radost a potěšení. A ten, který vám je věnuje, tím zcela jistě něco sděluje. Jinak by to totiž nedělal.
Pokud jste ještě něco takového nezažila, pak nezoufejte, ale věřte! Doufejte! Jsem člověk naděje a věřím, že každá žena si takový okamžik zaslouží! A on jednou přijde…
Několikrát jsem dostala květiny jen tak. Většinou to byly bílé či červené růže. Často jedna, maximálně pět růží.
Téměř samozřejmostí jsou pro mě květiny k narozeninám či svátku.
Musím však smutně přiznat, že květiny dostávám většinou na začátku vztahu. Když už je jasné, že mě má partner „jistou“, pak se darování květin scvrkne na minimum, co předepisuje společenská etiketa.
Kladu si otázku - Proč? Pánové zemdlívají? Zapomínají na romantiku? V každém případě je to škoda… Květiny jsou dle mého názoru milá pozornost (a může být velká či malá), která způsobí obrovskou radost. Zvláště tehdy, když to my, ženy, nečekáme.
Pojďme diskutovat, psát a vyjádřete svůj názor. Kdy jste dostala květiny naposledy? A jaký nejzvláštnější důvod byl pro darování kytice?
Krásné dny a mnoho květin Vám přeje Vaše blogerka, Hana Rebeka Šiander
Fotografie:
www.flikr.com
