Spolu s ním sice také jeho kolegyně Lucie Výborná, ovšem ta se zůčastní hlavně proto, aby byla zachována genderová rovnost. Úspěch akce bude totiž pochopitelně záviset především na šefrédaktorovi Radiožurnálu, což potvrzuje i titulek na stránkách Českého rozhlasu Dvojky „Jan Pokorný musí přežít 52 hodin moderování.“
Již před rokem byla téměř celá republika vzrušena heroickým výkonem obou moderátorů, když jak uvádí ČRo “Jan Pokorný spolu s Lucií Výbornou vytvořil rekord v nepřetržitém moderování. Bylo 90. výročí Českého rozhlasu, 90 hostů a 48 hodin rozhovorů. Letos se rozhodli přidat deset hostů a pět hodin rozhovorů. „Chceme, aby to byla oslava tohoto žánru, na kterém si Český rozhlas zakládá. Musí se totiž umět,“ říká Jan Pokorný.“
To je skvělá zpráva, protože zřejmě právě jen těch deset rozhovorů do stovky chybělo k tomu, aby se z toho již loni stala celosvětová rozhlasová událost, největší od doby před 75 lety, kdy americké rozhlasové posluchače vyděsila adaptace románu Válka světů od H. G. Wellse. Svět si totiž prostě potrpí na kulatá čísla, což bude ale letos již napraveno.
Tento pokus o rekord má i mnoho dalších pozitiv. Jak každý ví, tak stále více našich občanů přichází na to, že ne všechno za dřívější údajné totality bylo špatné, když byly sice „fronty na banány, nikoliv ale fronty na pracáku“. Navíc už tehdy u nás prakticky všichni obdivovali opravdové pracanty, včetně Stachanova a dalších sovětských úderníků. Dokonce i nepřátelé socialismu jim třeba v 50. letech skládali hold písněmi jako „Rokenrol je hudba nová, roztančí i Stachanova.“
Proč tedy znovu neoživit tradici opravdových úderníků? A když je třeba dnes dříve proslulé hornictví v útlumu, tak se prostě zvolí jiná profese. V tom byl tento nápad Českého rozhlasu naprosto geniální, a jistě to bude teď inspirovat i další. Takže záhy budeme mít úderníky jistě i v České televizi, v call centrech, ve finančním poradenství, nebo na ulici Milady Horákové v Brně. Zrovna tam se při její celkové rekonstrukci jen postává u lopat, jak včera doložila jedna televize.
Další pozitivní zprávou je i to, že Jan Pokorný jako zralý padesátník, je tímto inspirací i pro všechny občany, kteří kvůli svému předdůchodovému věku mají někdy problémy s uplatněním na trhu práce. Jistěže i v Českém rozhlase je spousta mladých redaktorů, ovšem v konkursu na to, kdo podnikne tento pokus o světový rekord v moderování, již podruhé zvítězil právě Jan Pokorný, ač již veterán. Tím dává celé republice jasně na vědomí, že pokud je někdo opravdu schopný, tak není překážkou žádný věk. O tom, že Jan Pokorný opravdu schopný je, svědčí i to, že rekordní rozhlasové rozhovory vyjdou i knižně, když „do 24 hodin po skončení 100 statečných letos v nakladatelství Grada zkusíme vydat knihu s rozhovory, které budou v rámci rozhlasového maratónu odvysílány. „Je nad námi bič. Rozhovory, které povedeme, musí být opravdu dobré – nesmíme zkrátka vypnout!“ říká moderátor Jan Pokorný.“
Teď už nezbývá než držet palce, ať vše dobře dopadne, o čemž jistě nikdo vůbec nepochybuje. Výrazně to zvýší i prestiž veřejnoprávních médií, protože při vší úctě k soukromým rozhlasovým stanicím je třeba poznamenat – která z nich by na to měla? Na stránkách Českého rozhlasu se již po vteřinách odpočítává čas do startu, když vše vypukne již dnes v 15:00 hod.
