Často až vědecké rozbory co by kdyby, pokud jde o srpen 1968, pomíjejí jednu zásadní věc. Všichni sovětští papaláši, kteří o okupaci rozhodli, tak jistě neučinili kvůli záchraně proletářského internacionalismu, ale především pro svá vlastní korýtka. O ta by mohla přijít buď část z nich, kdyby je Brežněv potrestal za selhání v případě odtržení Československa vyhnáním na Sibiř, nebo by o ně přišla většina z nich, kdyby se Sovětský svaz následně už tehdy rozložil.
Došlo tedy k „okupaci“, kterou Sověti správně vyhodnotili jako naprostou tutovku, když po československých zkušenostech z války i z roku 1948 bylo naprosto jasné, že se bez problémů opět najde dostatek nových československých kolaborantů, kteří změny využijí pro svůj kariérní start. Což se jak známo stalo, když je podpořili i mnozí šikovní kolaboranti, kteří se angažovali už za války a těsně po ní. Prostě v našem národě jsou vždy připraveni lidé, kteří se chopí každé příležitosti, kdy můžou žít na úkor svých spoluobčanů. Což pochopitelně „okupantům“ významně ulehčilo situaci, mohli se klidně vrátit do Sovětského svazu třeba už po srpnu 1969. Tehdy už naše vládnoucí elita totiž nechala vraždit vlastní spoluobčany sama, už k tomu nikoho zvenčí nepotřebovala.
Podobně v roce 1989 se dostala k moci nová vlna těch, kteří nemají problém s okrádáním vlastních spoluobčanů, pochopitelně včetně mnoha kolaborantských čimanů, kteří získali ostruhy již v předchozích totalitních fázích. Je třeba zdůraznit, že ti jsou tak na úplně stejném hodnotovém žebříčku, jako jejich předchůdci. Jsou to prostě podobní šmejdi jako ti, kteří využili sovětských tanků, aby mohli okrádat své spoluobčany.
Jenže teď už tady sovětské ani jiné tanky naštěstí nemáme, takže bychom měli překonat své pohodlí a možná strach, a o nápravu se důsledně snažit sami. Je ovšem smutným paradoxem, že zatímco v srpnu 1968 i o rok později obětovalo život za svobodu mnoho mladých, dnešní mladé generaci jakoby bylo všechno už jedno. Ale snad je to jen mylný dojem, a především mladí konečně dokážou, že jim různí korupčníci a úplatkáři, od vlády až po nejnižší stupně řízení, vůbec nejsou lhostejní.
