Před chvilkou skončila na Radiožurnálu vzpomínka na tzv. Antichartu, od které uplynulo 37 let. Včetně toho, že ji podepsal tehdy již nemocný Jan Werich, a že o něco později při setkání hudebníků promluvil samotný Karel Gott. Posluchačům byla dopřána i část záznamu jeho projevu, včetně toho, že jako každý zpěvák raději zpívá než mluví, ale že jsou v životě chvíle, kdy se promluvit musí. Pak byla zmíněna Eva Pilarová, které férově přiznala, že věděla moc dobře co podepisuje, ale že měla prostě strach, že odmítnutí by zničilo její kariéru. Taky byly zmíněny cifry, kolik set národních a zasloužilých umělců, a kolik tisíc umělců vůbec tento papír podepsalo. Včetně poznámky, že celá akce udělala rudým aparátčíkům vlastně medvědí službu, když teprve po široce publikované „Antichartě“ se lidé začali zajímat ve větším měřítku o vlastní Chartu 77.
Kupodivu dodnes ještě žádný historik nebyl schopen zdokumentovat ani v nejmenším to, kdo se skutečně na akci Anticharta konkrétně podílel, kteří soudruzi ideologové to podali Husákovi jako zlepšovák. O tom, že se tomu vůbec nevěnuje Ústav pro studium totalitních režimů, to už je zbytečné zmiňovat. Tento ústav se svým ročním rozpočtem pouhých 140 milionů tak tak zabezpečuje jen základní provoz. Možná kdyby našel pár desítek tisíc na nějakého externistu, dozvěděli bychom se všechno o původcích tohoto morálního znásilnění umělců už za pár týdnů.
Ale asi není poptávka, dnes to zřejmě nikoho nezajímá. Jenže pak na tom jsme stejně jako dříve, kdy nám toho rudí mocipáni také moc nesdělovali. Místo toho je aktuálně velmi populární sice nevyhlášená, ale o to oblíbenější soutěž, o nejslušnějšího totalitního komunistu, kde každá přihláška láme vrcholné příčky i žebříčků na našem blogu. Problém je pak ale v tom, že mladší lidé co Antichartu nezažili si pak myslí, že celá totalita vznikla tak nějak sama od sebe, nějakou záhadnou vyšší mocí. Jak jinak, když byli jen slušní komunisti, kteří těžko mohli někomu ubližovat.
Součásti pořadu na Radiožurnálu byla i soutěž s otázkami, kde byla Anticharta podepsána, který zpěvák pronesl projev, a který budoucí president byl signatářem Charty 77. Možná by to mohlo být inspirací i pro přínosnější soutěž, kdo Antichartu vymyslel a prosadil. Nebo snad, že by se na to vypsal nějaký grant? V každém případě se může říct, že by výsledek zajímal hodně z nás. I za tu cenu, že by pak zřejmě poněkud ubylo těch slušných komunistů.
Na tomto místě je ovšem třeba politovat, že když byl nynější největší expert přes kulturu Daniel Herman šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů, tak tehdy v tomto směru taky neudělal vůbec nic. A to si jistě u kulturní obce mohl hodně šplhnout...
