Zatímco komunističtí papaláši do našich životů během vánočních svátků nijak nevstupovali, neobtěžovali ani na Silvestra při půlnočním přípitku, a se svými rudými pindami začali vždy až po novoročním obědě ústy presidenta, dosazeného Moskvou za podpory sovětských tanků, dnes je situace jiná. Minimálně pro paní Trenčanskou, které Městská policie odtáhla v roce 2002 auto. Vůbec ji o tom neinformovala, načež jej více než 6 let hlídalo parkoviště, spřízněné s Magistrátem města Brna, opět aniž by paní Trenčanská o tom věděla, o uzavření nějaké smlouvy o parkování ani nemluvě.
O všem se paní Trenčanská dověděla až v prosinci 2008, kdy jí vůbec poprvé dokázal Magistrát města Brna sdělit, nikoliv ovšem svými zaměstnanci ale až prostřednictvím exekutora, že jí počátkem nového milénia odtáhnul auto, o které se jí navíc již více než 6 let stará na parkovišti. Včetně toho, že to nedělá zadarmo, ale zatím za cca 250 tisíc včetně úroků. Kamarád František, tehdejší kolega paní Trenčanské, mně o případu řekl s tím, že by to mohlo být dobré téma na blog, jako příklad toho, že někdy může hned několik pracovníků Magistrátu učinit absurdní až poblázněné rozhodnutí.
16. prosince 2008 jsem tedy na blogu iDNES pobavil touto kuriozitou přes 4 tisíce čtenářů, kteří se tak již dva týdny před Silvestrem pořádně zasmáli. Případ zaujal i tištěnou MF DNES, která mu vzápětí věnovala téměř celou stranu, a když okamžitě reagoval mluvčí Magistrátu pan Žára s tím, že se má paní Trenčanská dostavit aby se vše vyřešilo, zdálo se, že se z tohoto předvánočního mediálního sólokapra stane splasknutá bublina. Jenže když nás pár dnů před Štědrým dnem přijal náměstek primátora Onderky mj.i pro dopravu, pan Ladislav Macek, přišla studená sprcha: " V jaké záležitosti jste přišli?" - "Přece kvůli dvousettisícové pokutě za odtažení auta, vy o tom nevíte" dodali jsme s údivem. Odpovědí bylo "nevím" a když jsme podotkli, že o tom psala opakovaně i MF Dnes, zmínil pan náměstek, že noviny vůbec nečte. To jsme značně znejistěli a předali jsme mu k nahlédnutí soudní dokumenty. Po jejich prohlédnutí pan náměstek Macek jen poznamenal, že sám by se o svůj majetek staral. A decentně nás vypoklonkoval ze své honosné kanceláře.
To jsme tedy poprvé trošku znejistěli, či byli hlavně překvapeni z toho, že pan primátor má v týmu na důležitém postu ignoranta pokud jde o získávání přehledu o situaci ve městě, který se ještě chlubí tím, že nesleduje místní média. Stejně jako jen plácájícího mluvčího, který dal MFDnes ničím nepodložený příslib. Takže jsme spolu s dalšími známými a přáteli mysleli během Vánoc i na to, proč není pan primátor Onderka v tomto případě primátorem všech Brňáků, ale pouze primátorem svého technického náměstka Macka a mluvčího Žáry. Čekali jsme prostě jiný přístup, než v dobách totality, kdy pochopitelně drželi aparátčíci při sobě na dřívějších městských národních výborech. Na druhé straně je to jen dokladem toho, že dnešní funkcionáři mají silnější pozici než za totality.
Také tehdy se chovali ke svým voličům podobně přezíravě, museli ovšem dbát na to, co psal komunistický tisk, o čemž se navíc ještě po stranické linii školili. To už ale odpadlo, dnes jsou jak je vidět opravdu neomezenými pány. Ok, nic se ale přesto neděje, řekli jsme si, máme demokratické soudy, a tak když mě nemajetná paní Trenčanská požádala o to abych jí napsal odvolání, že na advokáta nemá peníze, rád jsem s touto formalitou souhlasil. Samotného mě zajímalo, jak se bude pan primátor Onderka tvářit na soudní rozhodnutí, které zamítne žalobu jeho týmu na úhradu nikým neobjednaného několikaletého parkovného. Na Magistrátu města Brna totiž zřejmě nikdo dodnes netuší, že uzavírání smluv musí být dle zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle kterého je sice "Složitel povinen uhradit schovateli nezbytné náklady na úschovu a opatrování věci." ovšem "Schovatel však o úhradu nákladů musí požádat. Nárok na odměnu má schovatel tehdy, když to účastníci ve smlouvě potvrdí."
O rok později, tedy před Vánocemi 2009 ovšem Městský soud rozhodl, že paní Trenčanská musí statisícové parkovné uhradit, navíc navýšené o další úroky. Ani se neobtěžoval nějakým vyvracením skutečnosti, že paní Trenčanská nebyla o odtahu ani parkování vůbec informována, což by v jiných částech republiky možné nebylo. Takže chtě nechtě, opět jsme trávili vánoční svátky přemýšlením o tom, jak dbá primátor Roman Onderka na to, aby se jeho občanům neděly žádné křivdy, navíc vinou pracovníků Magistrátu.
Následovalo odvolání již ke Krajskému soudu, a po roce přišlo potvrzení správnosti předchozího rozsudku Městského soudu v Brně, jak jinak než opět těsně před Vánocemi. Téměř šestistránkový elaborát obsahuje jako bonus či "Nad rámec toho, co uvedl soud I. stupně" i vskutku kuriózní konstatování, že "celý vzniklý případ je důsledkem zcela laxního a nezodpovědného přístupu paní Trenčanské k péči o její majetek, když připustila, že do vozidla si chodily hrát romské děti, přestože auto pravidelně zamykala" K tomu je třeba dodat, že i kdyby si tam chodily hrát děti, již by nebyly schopny odtlačit auto z parkoviště do vozovky, kvůli čemuž bylo nakonec odtaženo. Což mělo být městským policistům zřejmé, že muselo dojít k pokusu o krádež, když bylo auto v noci ve vozovce a za ním bylo na parkovišti volné místo. Takže bylo jasné, že auto ve vozovce nemohl zaparkovat jeho majitel. Jenže to by si vyžádalo větší nasazení a mnohem jednoduší bylo, auto prostě odtáhnout jako překážku provozu. Navíc se žádný soud přes naše upozornění nezajímal o to, jestli je cena požadovaná za parkování včetně DPH, a jestli parkoviště DPH pravidelně odvádělo.
Ale i kdyby na tom měla paní Trenčanská plnou vinu, nic to nemění na skutečnosti, že měla být bezprostředně informována o tom, že její auto v zůstatkové hodnotě tři tisíce korun je umístěno na parkovišti s denní sazbou až 100.- Kč. To jí bylo ale dáno na vědomí až po více než šesti letech! Někdy si tak říkám, oč by měla paní Trenčanská klidnější život, kdyby pokračovala rudá totalita. Sice nemohla kvůli otci studovat vysokou školu, nebyla ovšem nezaměstnanou bezdomovkyní. Lépe by se ale vedlo možná i Romanu Onderkovi a Ladislavu Mackovi. Pan Onderka by se se svými schopnostmi prosadil jistě i v jiném společenském zřízení, a jako předseda třeba městského národního výboru by nemusel studovat nějakou cizí univerzitu za 300 tisíc, a ještě k tomu snášet poznámky, že má anglo-americké vzdělání, aniž by uměl anglicky. V klidu by si udělal vokovickou Sorbonnu, a nikdo by si nic nedovolil. Podobně jako by si nikdo nedovolil upozorňovat na to, že si pan Ladislav Macek za své poctivě vydělané peníze trošku rozšířil chatku na přehradě.
Takže paní Trenčanské zbývá už jen dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. "Naštěstí" je naprosto nemajetná takže soud vyhověl žádosti o přidělení nezbytného advokáta, velmi rychle, za což je třeba vyslovit pochvalu. Nezbývá než doufat, že aspoň vrchní instance projeví zdravý rozum i smysl pro spravedlnost v tom smyslu, že není možné dělat byznys takovým způsobem, že Městská policie přihodí ve spolupráce s Magistrátem města Brna soukromému parkovišti mnohaletou zakázku bez vědomí nedobrovolného zákazníka.
/Pro případ, že by se někdo chtěl blíže seznámit s tímto parkovacím veledílem, může si v archivu tohoto blogu zadat klíčové slovo Onderka, a vyjede mu přes deset článků s historií této kauzy. Nejen za sebe pak doufám, že pro přímé účastníky bude již o příštích Vánocích historií i samotný pan primátor, myslet na něj i během svátků míru a klidu opravdu není to pravé ořechové./
