Paradoxně bez velkého zájmu našich médií se objevila minulý týden zpráva, že se v Polsku snižují důchody 41 tisícům bývalých spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti a taky několika největším papalášům, kdy si teď např. Jaruzelski přijde místo našich 53 tis. korun "jen" na polovinu. Pro Poláky je to velmi dobrá zpráva zejména proto, že je důkazem toho, že v zemi už neexistuje prolnutí bývalých estébácko-komunistických zločinců s nynější vládou a zastupiteli na všech úrovních, jako třeba u nás.
Tzn. že dnešní polští politici i třeba soudci atd. už nemají strach, že by na ně někdo třeba vytáhnul zavčas uklizený svazek jako u nás, kdy není žádnou výjimkou, že se svazek StB prostě ztratil, aniž by existoval záznam o jeho skartaci. Ten kdo si zavčas zmizení svého svazku objednal a jistě také dobře zaplatil, nemůže mít nikdy jistotu, že nebyla udělána kopie, protože na korektnost se v těchto kruzích nikdy nehrálo. Pochopitelně, že těmto lidem to zase nedělá tak velké potíže, protože už svou kariéru za totality dělali v rozporu se svým svědomím. Aspoň se dá takhle usuzovat podle toho, že většína z bývalých nomenklaturních kádrů včetně třeba našich nynějších ministrů své totalitní aktivity různě omlouvá a nikdo z nich neprohlašuje, že by byl totalitou nějak nadšen. Přestože se pobírání nejrůznějších výhod daných aktivní příslušností k totalitní mašinérii pochopitelně nebránil.
Důsledkem je ovšem volné pokračování snad největší často zmiňované totalitní zrůdnosti, masové schizofrenie, kdy se několik generací učilo, že něco jiného se říká doma a něco jiného ve škole, v práci či kdekoliv jinde, kde by mohlo být nějaké udavačské ucho. Podobně i dnes nemůže část našich představitelů mluvit a jednat podle svého přesvědčení, protože je někomu zavázána za ukrytí svých starých hříchů.
S tím souvisí i jistý rys naší národní povahy, servilnost či onen sice již otřepaný ale pravdivý "rektální alpinismus" jak mi před pár dny připomněl kamarád Mirek. Před časem se zůčastnil s představiteli italské firmy kde působí přijetí u hejtmana, a je úplně jedno u kterého, neboť to jistě nebyla žádnou výjimkou. Největší "dojem" tam na něj udělalo chování hejtmanových poskoků a podržtašek či jak je všechny nazvat, což Mirek lakonicky zhodnotil "Pak se jeden nediví, že se všichny považují za Bohy, když vůbec neznají něco jako zpětná vazba, když jim každý jen pochlebuje."
Podobně si jistě nedovolí vytknout nikdo ze Sazky nic Aleši Hušákovi, neřku-li dokonce to, že byl agentem StB, stejně jako u Miroslava Šloufa není důležité to, odkud získává prostředky pro sociální demokracii ale jen a jen to, že je prostě schopným manažerem. Takže už sedmé desetiletí tyjí naši estébáčtí a jiní čimani z mlčící většiny, a zřejmě si v tom budou libovat i nadále, protože Česká republika není Polsko a nám smrádek nevadí , hlavně když je teploučko.
