Známé reálie, okolnosti a některé důsledky popisuji v předešlém článku, nebudu se opakovat. Pro zájemce - http://selucky.blog.idnes.cz/c/206208/Vitezstvi-dojmu-nad-zivotem-Porody-doma-v-Brne.html . Pronikáním do hloubky případu se vynořují nové, velmi zásadní otázky. Jedna z nich je - jak mohlo toto řízení dopadnout tak nekompetentně, proč nebyli tázání znalci, jak vypadaly znalecké posudky... Protože nejsem právník, budu se na to dívat filozoficky a medicínsky. Tam je také mnoho podstatných otázek a nepochopitelných vývodů. Pokud se rozhodnutí brněnského soudu stane pravomocným rozhodnutím, bude to mít velmi zásadní dopady na většinu občanů. Proto je vhodné se k tomu případu vracet, i když by se zdálo, že není co nového říct.
První otázkou na pomezí filozofie a práva je otázka, zda matka může v každém případě rozhodovat o svém dítěti. Setkává se tady několik právních výkladů, ale když řešili případ odmítnutého potratu ze zásadních zdravotních důvodů na Slovensku, padlo rozhodnutí, že matka může plně rozhodovat o svém dítěti, dokud je v jejím těle. Porodem tato jednoznačnost končí. Protože máme stejný historický, právní a kulturní základ, zřejmě by u nás toto rozhodování dopadlo stejně. Takže od porodu jsou situace, kdy za matku, nebo i proti jejímu přání, smí nebo musí rozhodnout stát v zastoupení zdravotníkem. Nebudu citovat paragrafy, nicméně prakticky jde o situace, kdy hrozí (postupem podle matky) poškození zdraví nebo života dítěte. V dlouhodobých případech tak rozhoduje sociálka nebo soud, v akutních musí rozhodnout lékař, který u této situace je. Dosud by se mnou jistě souhlasila jak liga na ochranu práv, tak brněnský soudce . Toto uspořádání je celkem logické i z hlediska ochrany dětských práv a ochrany společnosti a jejich členů. Nejsou jenom orientované a duševně zdravé matky, nejsou jenom rozumné matky zásadně pečující o své dítě......
V tomto případě se jako zásadní pro rozhodování soudní stolice vynořila otázka, v jakém stavu bylo dítě při příjezdu RZP osádky. Protože lékař konstatoval, že jde o fysiologického novorozence dobrých parametrů (Apgar 10), soudce pominul ostatní fakta a z toho naprosto mylně vyvodil, že nebyl důvod nutit rodiče silou k transportu do pár minut vzdálené porodnice. Jednak je otázka, zda opravdu o dítě bez rizika medicínsky šlo, při příjmu bylo jistě podchlazené, což může být začátek zásadních problémů, proto také bylo 3 dny v inkubátoru. Také medicínsky existuje něco jako adaptace novorozence na "nové" prostředí - dýchání, změna funkčnosti srdce odpojením od placenty......a v tomto období nejsou překvapením projevy zásadních vad, o kterých se nevědělo a nemohlo vědět, nejdou dříve zjistit. Také při opožděné reakci na první příznaky komplikací se dá zadělat na velmi zásadní problémy... Odborná společnost považuje za jedině správné a závazné, aby se po nesledovaném či nekontrolovaném porodu mimo zdi nemocnice dítě transportovalo ihned do porodnice k vyšetření. Že to nevěděl nebo opominul soudce, je docela zvláštní a velmi by mne zajímalo, co ho k tomu vedlo, jaké znalecké posudky připustil nebo nepřipustil, jak to vlastně probíhalo.
Bez ohledu na zjevné, nezjevné či nepřítomné patologie dítěte po porodu je potřeba se na situaci podívat z pohledu posádky RZP. Lékaři musí běžně řešit nejenom patologické stavy, zjištěný problém, ale i podezření na něj, nebo situaci, kdy se na základě jasných příznaků očekává, že se něco "pokazí" následně. Je to poměrně častá situace, například neurčité zažívací potíže trvající nějakou dobu, z hlediska laika nepodstatné až směšné, musí vést lékaře k úvaze, zda se nejedná o první nenápadné příznaky nádoru a podle toho musí konat - pacienta vyšetřit, třeba i včetně kolonoskopie a gastroskopie, což rozhodně nejsou vyšetření bez rizika. Asi nejběžnější příklad takové situace – aktivita při podezření- je důvodné podezření na zánět slepého střeva (APE), kdy první příznaky jsou nejednoznačné, leckdy atypické, přes to musí chirurg při věcně oprávněném podezření na APE indikovat akutní operaci, prostě zjistilo se, že čekání na rozvoj nemoci s jasnými příznaky je daleko nebezpečnější a může vést k zásadním trvalým následkům nebo i k úmrtí při veškeré super péči. Proto dobrá chirurgie má až kolem 50% indikací k APE, kde se najde jiný problém , který by nebyl k akutní operaci, kdyby se to dalo zjistit předem. Prostě hnisání v břichu, neplodnost nebo smrt jsou dostatečné hrozby ve srovnáni s minimálním rizikem „zbytečné“ operace. Další mylná laická představa je, že až budou komplikace, zavoláme lékaře (nebo zajedeme do nemocnice) a oni vše vyřeší. To ano, vyřeší se mnohé, ale vše nikoliv. Jenom snad v amerických seriálech, v praxi může někdy být velmi pozdě, některé zásadní průšvihy se vyvíjí v minutách a záhy jsou nevratné….
Když se vrátíme ke konkrétnímu případu v Brně- porod nevedený a nesledovaný porodní asistentkou, nevěrohodné informace, nekonformní prostředí pavlačového bytu s několika lidmi a psy v místnosti - pro znalého záchranáře (RZP) jasná situace. I kdyby bylo dítě více jak zdravé, jak medicínsky, tak prostředím a dalšími okolnostmi lze případ vyhodnotit jako nestandardní, rozhodně nezaručující bezchybné reakce rodičů na vývoj situace = odvézt do porodnice k vyšetření a dalšímu rozhodnutí. Při personálním a přístrojovém vybavení RZP nemohou zjistit a zajistit vše, krom toho MUSELI reagovat i na PODEZŘENÍ, že se něco pár minut nebo hodin po jejich odchodu může zdravotně něco zásadního přihodit a že rodiče nemusí následnou situaci zvládnout i pokud by se zvládnout dala (a to jistě nejsou všechny). Takto je to také v "manuálu" co mají dělat, takto se také dodatečně vyjádřili autority oboru. Proč to nevěděl a nerespektoval soudce je opravdu zajímavé.
Zdánlivá záchrana zdravotníků by mohl být negativní revers. Ale už dnes tu máme přepapírováno a přeprávnikováno a platnost reversu má několik podmínek- pacient plně chápe, vše včetně možných komplikací, je mu to důkladně, podrobně a opakovaně ve variantách vysvětleno, měl čas se rozmyslet, je prokazatelně při vědomí, svéprávný a schopen rozhodovat, není nijak tlačen bolestí nebo nedostatkem času……. To ale matka (plně orientovaná, bez bolesti, tlaku i třeba jen časového…) po porodu z hlediska práva rozhodně není. Takže žádný revers by nikoho neochránil před ničím. Každý právní nedouk by ho u soudu v tomto případě " roztrhal" na kusy, pokud by se po odjezdu zdravotníků něco přihodilo. Krom toho RZP nemá čas hodinu diskutovat s rodiči o aspektech svobody osobnosti ve vztahu ke zdraví jejich dítěte....Může být tu stejnou minutu potřebná k opravdové záchraně života a ne k účasti na diskusním fóru.
Z mého pohledu jde zjednodušit situaci do dvou variant. Buď šlo o plánovaný porod doma, pak je docela darebáctví a adrenalinový sport, že ho nevedla porodní asistentka. Pokud ho tak jak tak dovedli k nějakému konci a chtěli zůstat doma a mysleli si, že je všechno v pořádku, neměli nikoho volat. Pokud zavolali, je to zneužití RZP a pojišťovna by měla na nich vymáhat proplacení. Nebo neměli dojem, že je vše v pořádku, zavolali RZP a pak měli sledovat doporučení lékaře záchranáře. Což opět neudělali. Kde je problém? Pokud si mysleli, že přijede porodník a pediatr, nebo porodní asistentka- žijí v reálii ČR? Dá se od nich čekat další bezproblémová péče o novorozence s nulovými zádrhely? Asi nedá.
Pokud rozhodnutí brněnského soudu dospěje do pravomocného rozhodnutí, znamená to,že případné následné komplikace vedoucí ke smrti dítěte by byly pro rodiče beztrestné. Možná by (skoro jistě) vymáhali odškodné na RZP. Bude to vlastně znamenat, že se můžete chovat jakkoliv nezodpovědně, vymýšlet lecjaké ptákoviny pro své dítě a nemusíte nijak respektovat lékaře. Až Vaše dítě zemře, jistě Vás nějaký brněnský soudce osvobodí a zjistí, co všechno zdravotníci zanedbali. Mohlo by to také znamenat, že lékaři NESMÍ konat při podezření, při důvodných pochybnostech. Takže konat nebudou, bude prostě méně vyšetřování a operací "pro jistotu" , více zásadních zdravotních komplikací a mrtvých? Budou lékaře i dál soudci odsuzovat za nedostatek zjevných patologií v případech, kdy je nerozumné čekat na plný rozvoj nemoci? Opravdu to chcete?
Toto rozhodnutí má a bude mít další mnohé zásadní dopady na zdravotní péči pro Vás všechny. Bude dražší (musíme si zaplatit pojišťovny a právníky), bude daleko hůř dostupná (nechtějí sloužit ani za milion RZP, ubývá porodníků, anesteziologů, chirurgů …..- prostě akutních a průšvihových profesí) a za ty , co zbudou, budete platit i při jejich mizerných výkonech (budou muset uvažovat o právních aspektech svého konání a o ligách pro práva těch i oněch místo přemýšlení o léčbě) jak mourovatí. A to platí i pro inkriminovaného brněnského soudce. Už dnes absolventi gymnázií chodí leckde jinam raději než na medicínu. A pokud už ji vystudují, vyhýbají se "rizikovým" oborům. Proč asi? Taky mezi absolventy medicíny je téměř 80% žen. Opravdu věříte, že budou chtít dělat rizikové obory se zhruba 10 a víc letou přípravou? Právníci Vás nevyléčí. To je celkem jisté.
Poznámka pro fanatiky a méně chápavé. Nemám zásadní problém s porody doma, pokud bude ten, kdo jej povede plně právně zodpovědný za eventuální komplikace A to dnes není. Myslím si ale, že je to zjevný krok zpět a že ho může absolvovat jedině zaslepený sektář nebo milovník adrenalinových sportů. Je mi ale líto těch dětí.
