Dovolím si píchnout do vosího hnízda. Nicméně léčím lidi už čtvrtstoletí, mám na to i papír a se zájmem se dívám kolem sebe. Ne, že bych snad měl dojem, že mám patent na rozum, ale na druhou stranu jsem už toho dost zažil a mám na to nějaký názor. Doufám, že ani alternativní diskutující mi ho nebudou upírat. Zvláště do faktologické diskuze se jistě zapojím. Příznivci alternativní léčby, i vy ostatní, až si to přečtete, třeba se do mne pusťte.
Lidské vědění se vyvíjí tisíce let a v medicíně je snaha dalším generacím předávat zkušenosti, proto se od starověku píší učebnice, které ukazují dobové názory na podstatu života, zdraví a léčení. Je to velmi zajímavé, ale o tom někdy jindy. Původní léčení zaříkáním, psychomanipulací, pouštěním krve nebo nasazování pijavic, léčením bylinami a stravou pokročilo přes izolaci účinných látek k jejich ev. výrobě uměle. Chirurgické obory původně zvládaly amputovat končetiny, vyjmout kameny, otevřít tělesné dutiny a vypustit hnis. Vše s obrovským rizikem a extrémní bolestí. Podstatné zrychlení rozvoje medicíny se událo v minulém století, hybatelem některých věcí byl obecný vývoj vědy, nahromadění nemocných ve válkách, rozvojem technologií. Jenom přehledně vyjmenuji pár příkladů- léky na tlak, na srdce, aspirin, anestezie při bolestivých výkonech, všechny invazivní výkony, traumatologie...- vše se prudce mění v řádu desítek let, poslední dobou i rychleji.
Poslední léta je velký tlak na eliminaci dojmů v medicíně a používání Evidence Based Medicine (EBM), prostě podložit každý názor, že to nebo ono léčení nebo postup funguje (nebo taky nefunguje) na základě rozsáhlých zkoumání mj. hlavně výsledků léčení na konkrétních pacientech. Výsledky léčení musí být přínos, musí být opakovatelné, musí fungovat na podstatném procentu pacientů a nesmí škodit. Tyto výsledky se ověřují v laboratořích, na zvířatech, pak na malém počtu dobrovolníků a nakonec na velkých počtech lidí, většinou na mnoha pracovištích v různých koutech světa. Pokud to jde, pak se to děje srovnáváním výsledků s placebem nebo s jinak (podle zásad dobré medicíny) uznávaným lékem nebo postupem. Tyto výsledky se velmi podrobně dokumentují (jeden pacient -protokol o stovkách stran) jak klinicky, tak laboratorně, mikroskopicky nebo jinak. Pak se statisticky vyhodnocují výsledky a tím pak ta či ona metoda či lék nabude (nebo nenabude) jméno ověřeného postupu. Je prostě snaha eliminovat náhodu, osobní názor jednoho nebo skupiny lékařů, lobbistické tlaky atp. Také se hlídá maximální bezpečnost takové léčby. Také proto zavedení konkrétního léku od jeho vyvinutí v laboratoři do uvedení do běžné praxe trvá 7, 10 i více let.
A co nám nabízí alternativci- dojmy, neověřené metody, postupy před stovkami let zapomenuté a překonané, metody, které přímo odporují současnému poznání vědy atp. Další velmi zásadní je problém toho, že za alternativní (nelékařskou) radu vlastně nikdo neručí. Super, chtěl bych se tak mít, rozdávat rady a nenést za to odpovědnost a ještě třeba brát slušný prachy. Taky jsou zajímavé ty soubory příkladů. Většinou bez jasného určení a potvrzení vstupního stavu, vždy s vynikajícím výsledkem, žádná doložitelná fakta krom příběhů lidí. Nezpochybňuji ty příběhy (i když občas...). Prostě porovnávám metodiku hodnocení výsledků. To, že něco funguje na pár lidech (nejsou doložitelné tisíce výsledků z různých koutů světa jako u EBM) nemusí znamenat, že je to univerzálně dobrá metoda. Nebo krátkodobé zlepšení nemusí znamenat zažehnání problému a vyléčení.
Dalším problémem je zodpovědnost. Jedním z velkých problémů ve vyšetřování a léčení lidí je rozpoznání problému, o co vlastně jde, protože dost často i velmi rozličné nemoci zvláště v raných stadiích mají příznaky nevýrazné, nejednoznačné a velmi podobné s jinými nemocemi, nebo dokonce stejné. (také viz: http://selucky.blog.idnes.cz/c/179958/Proc-umiraji-deti-a-kdo-za-to-muze.html ). Pokud mám problém a chci se léčit, očekávám dohledání příčiny nemoci a léčbu příčiny (pokud to jde, což ale rozhodně není vždycky) a současně také vyloučení jiných možných nemocí a problémů a to někdy bývá podstatnější problém než vlastní léčení. Toto ale rozhodně alternativci nezaručují, jim je hned vše jasno, všechno vědí, mají svoje příčiny a svoje postupy.... a nijak neručí za vyloučení jiných možností.
Lékařská věda a umění dnes zvládne neuvěřitelné věci, ale současně jí mnoho chybí k dokonalosti. Mnohé se neví, někdy není zjistitelná příčina nemoci, na některé věci není lék, občas se "léčí" a ví se, že to ani nemůže dobře dopadnout a že jde o prodloužení života nebo změnu jeho kvality k lepšímu. Personál také někdy nemá nebo si nenajde dost času, není empatický, občas nerespektuje pacientův názor na vlastní léčbu. Ano, ale pořád je to na úrovni poznání 21. století a výsledky se stále lepší, proti stavu třeba před sto lety jsou neuvěřitelně lepší.
Proč se ale proboha vracet do středověku? Nechat se vyšetřovat a léčit alternativně mi připadá podobné, jako by někdo reinkarnoval letce z počátku století, posadil ho do jumbo jetu na místo pilota a zájemci o alternativní létání by si zaplatili a nasedli. Nevím, raději se svěřím dnešním pilotům ČSA když už to musí být, i když se vždycky trošku bojím….. Piloti z Čech mají i ve světě dobré jméno. Jako čeští lékaři.
