Prezident Václav Klaus vetoval druhý pilíř důchodové reformy. Finanční společnosti ale dále věří, že do konce roku bude schválen. Poté budou veřejnost bombardovat informacemi o jeho výhodnosti. Nevěřte jim! A penzijním fondům se vyhýbejte, jak to jen jde.
Prezident vetoval druhý pilíř důchodové reformy spočívající v individuálním dobrovolném důchodovém spoření v privátních fondech. Veto prezidenta padlo z důvodu naprostého chaosu ohledně tohoto druhého pilíře, který mohl v extrémním případě způsobit ztrátu důvěry v penzijní systém. To, že se na tak významné reformě nedokážou zúčastněné subjekty dohodnout a postupovat společně při jejím vysvětlování, ukazuje, jak šíleným monstrem tato reforma je. Vše lze do konce roku ustanovit vyhláškou, zaznívá z penzijních fondů, které se doslova třesou na kořist v podobě peněz, těch kteří monstru uvěří.
Pojďme jednoduše zanalyzovat samotný název onoho zázračného "spoření", ve kterém druhý pilíř reformy spočívá, abychom pochopili, co se v něm skrývá:
Individuální dobrovolné důchodové spoření je slovní spojení, které vám říká: "Jako stát z vás již nejsme schopni vytáhnout více peněz formou všelijakých daní, a proto se o vaše důchody již nemůžeme postarat. Vaše důchody jsou vaše věc." Toto také potvrdili svým prohlášením poslanci ODS Petr Tluchoř a Ivan Fuksa, obsahující větu, že: "důchodovou reformu již nelze financovat zvyšováním daní."
Slovo dobrovolné v sobě skrývá motivaci: "Jako stát vám dáváme tu skvělou možnost - se o sebe postarat sami." Tuhle možnost mi nikdo dávat nemusí. O této své roli samoživitele v důchodu jsem přesvědčen. A mou zcela nejoblíbenější pasáží je, že se jedná o spoření v privátních fondech. To tedy znamená, že vaše peníze budou spravovat vybrané finanční společnosti, které je budou umisťovat na trh s cennými papíry. Za tuto službu si samozřejmě budou účtovat různé poplatky. Přístup k vašim penězům budou mít od vašeho podpisu až do úplného konce "spoření". Z fondu samozřejmě nebude možno nikdy vystoupit. Finanční společnosti si tak garantují tok vaší hotovosti po desítky let a sami nejsou nijak zodpovědní za samotné reálné zhodnocení.
Celé toto individuální dobrovolné důchodové spoření v privátních fondech a další formy kolektivního investování (podílové fondy, fondy v životních pojistkách apod.) bych přirovnal k procesu, ve kterém se zavážete, že desítky let budete posílat prodejci aut vaši hotovost a on vám za ty desítky let vydá auto. Průšvih ale je, že nevíte, zda půjde o Felicii nebo BMW - popřípadě, zda to vůbec na nějaké auto vyjde.
Tím, že si pro svou budoucnost zvolíte upsání penzijnímu fondu, volíte svět financí, ve kterém peníze posíláte jiným subjektům a nad svými prostředky ztrácíte po desetiletí absolutně kontrolu.
Individuálnímu dobrovolnému důchodovému spoření v privátních fondech se vyhněte.
Jedná se o dokonalou loupež. Bez nadsázky.
