Radim Smetka, místopředseda Svobodných, souhlasil s poskytnutím odpovědí na některé mé otázky. Ačkoliv nejsem jejich voličem, Svobodní mě velmi zajímají: Rád totiž vidím rostoucí zájem voličů o další stranu v liberální části politického spektra, které vnímám jako pro českou společnost zcela zásadní. Odpovědi pana Smetky mi pomohly si mnohé názory vyjasnit a doufám že stejně tak pomůžou i vám.
Má ve 21. století ještě smysl dělit politické spektrum na pravici a levici? Dá se vůbec nějak jednoduše shrnout moderní pravice z pohledu Svobodných?
Dělení myšlenkových proudů zcela jistě smysl má. Problémem ve 21. století je spíše zmatení pojmů. Pojmy levice a pravice uzmuly skupiny, které s pravicí či levicí mají pramálo společného, mnohdy reprezentující myšlenkovou vyprázdněnost a prosazování zájmů úzkých skupin. Svobodní vnímají moderní pravici jako pravici pro obyčejné lidi, která hájí univerzální pravidla pro všechny, dobrovolnost a svobodu volby v nejširším možném pojetí.
Jakožto středový volič souhlasím se snížením daňové zátěže a umenšením role státu, ale zároveň se obávám snížení kvality života méně šťastných a schopných vrstev společnosti. Mohl bych poprosit o shrnutí optimálního modelu sociální a zdravotní politiky Svobodných?
Svobodní prosazují koncept negativní daně jako jediné univerzální dávky, která významně zjednoduší byrokracii, nastaví jasná pravidla sociální pomoci, zabrání kumulování dávek a překrývání nástrojů sociální pomoci a především zachová motivaci k vlastnímu výdělku. V oblasti zdravotnictví prosazujeme minimální zdravotní daň výměnou za zajištění základní péče. Cílem je rozšíření možnosti výběru variant a cen jednotlivých pojistných programů, který navrátí do zdravotnictví motivaci k vylepšování služeb pod vlivem konkurence. Obecně jsme přesvědčeni o tom, že právě dnešní systém méně šťastným a méně schopným ubližuje nejvíce, byť je rétorika obhájců zachování systému opačná.
Nakolik myslíte, že mezi členy Svobodných hraje roli objektivismus, filosofický směr založený Ayn Randovou? (V některých libertariánsky laděných politických hnutích jde o zásadní úhelný kámen).
Mezi členy a příznivci Svobodných znám asi jen dva nebo tři lidi, kteří se hlásí k objektivismu jako své životní filosofii. Nicméně myšlenky Ayn Randové jsou zcela jistě blízké většině Svobodných. I pro mne je Ayn Randová inspirativní a mám rád některé její citáty. Většina Svobodných včetně mě se však hlásí k obecnějšímu pojetí liberalismu.
Často a rád slyším, že Svobodní chtějí rušit mnoho zbytečných daní a nesmyslných úřadů. Lze ale naopak shrnout, které daně a úřady by Svobodní chtěli zachovat nebo sloučit a proč?
Nedá se říct, že by některá daň byla lidem ryze prospěšná, ale samozřejmě platí, že ty daně, které neobsahují výjimky a jejichž nakládání lze snadno kontrolovat, jsou méně škodlivé. Svobodní proto prosazují například nahrazení daně z nemovitosti a podílu obce na dani z příjmu novou obecní daní. Na rozdíl od daně z příjmu nebude protékat přes stát, ale bude putovat přímo obci a nebude se odvíjet od rozlohy nemovitého majetku. Věříme, že díky tomu bude možné prosazovat myšlenky snižování daní a hospodárné politiky i na komunální úrovni. V rušení úřadů a agendy státu chtějí Svobodní postupovat od toho, co pomáhá jen vybrané skupině lidí na úkor ostatních k tomu, co pomáhá většině. Proto chtějí zachovat agendu, která slouží všem (např. jurisdikce, vnitřní a vnější bezpečnost, …).
Jaký je postoj Svobodných k nepodmíněnému základnímu příjmu? Podle mnohých zastánců by vedl k výraznému zeštíhlení správy a zároveň k řešení některých palčivých a dlouhodobých společenských bolestí v oblastech osobní svobody (zabránění zneužívání životní situace zaměstnance ze strany zaměstnavatele, obnova živé kultury, komunitní a dobrovolnická práce, rekvalifikace a inovace).
Svobodní odmítají základní nepodmíněný příjem. K zeštíhlení státní správy dojde i zavedením negativní daně. Propagátoři základního nepodmíněného příjmu často zapomínají, že hodnotu, která je v rámci konceptu přerozdělována, musí někdo vytvořit. Řada z nich nedokáže ani věrohodně vyčíslit, které výdaje a jakým způsobem zredukují, aby ufinancovali tento koncept. Pro nás není morálně přijatelný koncept, kdy proto, aby jeden mohl tvořit živou kulturu či dobrovolnickou práci, bude muset druhý pracovat dvakrát tolik, co dosud.
