Déja vu

Uviděl jsem kdesi na internetu pana Turka v nějakém nóbl autě, z okénka kterého trčela jeho snad hajlující pravice.

Pohled na obrázek, jehož účelem je pana Turka před volbami znemožnit, ve mně vyvolal vzpomínku na červen roku 1990, na první popřevratové svobodné volby. Pracoval jsem v té době na Moravě, která byla tehdy v převažující míře oblepena plakáty, na nichž stálo: „Republika potřebuje politiky čestné, spravedlivé, lidové“.

Možná jsem ten text trochu popletl, ale smysl byl stejný nebo podobný. Na plakátech mimo jiných osob býval nejčastěji pan Bartončík.

Podotýkám, že lidovce jsem nikdy nemusel, i když pan Čunek mi je vcelku sympatický, ale třeba pan Kalousek nikoliv, byť ten je lidovcem bývalým.

Nevím nakolik byla tehdejší mohutná lidovecká kampaň úspěšná, ale kdesi kdosi vyhodnotil, že pro budoucí vývoj by lidovecký úspěch nebyl tím pravým ořechovým. A tak se stalo, že za cenu porušení tehdejších volebních pravidel (myslím, že byla jakákoliv agitace zakázána 48 hodin před volbami) v předvečer voleb nám pan Havel a pan Ruml v televizi oznámili, že pan Bartončík je lump. A zabralo to. Možná, že lumpem byl, ani už nevím, zda si vůbec stěžoval, a jestli vůbec měl takovou možnost.

Hajlující pan Turek v době umělé inteligence je už jinej level, ale vzpomínku na doby dávno minulé přivolal.