Máme v plánu zakoupit si na večer nějaké místní víno přímo od obyvatel Tenerife, a tak se vydáváme objevovat dále ostrov směrem do pohoří Anaga. Všichni nasedáme do auta a vydáváme se do vesničky Taganana.
Manžel totiž v průvodci vyčetl, že tu místní lidé prodávají výborné kvalitní víno, a tak zdoláváme deštný les pohoří Anagy. Neodoláme, a jelikož na chvilku přestalo pršet, zastavíme se na vyhlídce Cruz del Carmen (španělsky Mirador). Ta pochází ze 17. století a rozprostírá se ve výšce 920 metrů nad mořem. Rozhodneme se vidět alespoň kousek z deštného lesa, a tak putujeme „cestou smyslů“ po cca 1 km dlouhém okruhu, který je vhodný i pro kočárky. Vdechujeme krásný vzduch bujné vegetace a kocháme se pohledem na sytě žluté rostlinky a kmeny stromů. Těšíme se krásným výhledům do krajiny. Opět začíná pršet, a tak nasedáme do auta a pokračujeme serpentinami a mlhou za naším původním cílem.
Za ztížených povětrnostních podmínek a vydatného deště nakonec dorážíme do vesničky Taganana. Dcerku ihned uchvátí místní hřiště na začátku a ratolesti domorodců, takže nám trvá více než půlhodinu než se vydáváme pěšky hledat místní pěstitele vína. Obdivujeme se místní architektuře, bílé domky s barevnými obrysy dveří a oken jakoby vypadly z obrázku španělského malíře. Taganana se nachází ve velmi úrodné části – daří se zde zemědělství – místní obyvatelé pěstují pomeranče, papáju, cukrovou třtinu i víno.
Prolezli jsme snad celou vesničku, avšak po místních vinařích ani památky. Naši pouť však nehodláme jen tak vzdát, a tak vstoupíme do místního baru. Ptáme se po lahvi místního vína, očekáváme výběr na degustaci – místo toho nás nepříliš ochotná servírka upozorní na to, že mají pouze jeden druh vína a to červené – bez bližší specifikace nám nalévá trochu na ochutnání. S manželem oba lehce usrkneme a zjistíme, že tato odrůda neodpovídá tomu, co hledáme. S díky prcháme zpátky k našemu vozidlu. Tak na víno do Taganany již nikoho posílat nebudeme.
Z Taganany je to už jen kousek k pobřeží, a tak se rozhodneme vydat se Roque de las Bodegas. Tohoto rozhodnutí nelitujeme – necháváme se unášet pohledem na skaliska v oceánu, divoce narážející vlny, pár lodiček kotvících v zátoce a množstvím upravených rybářských restaurací.
Místní víno jsme nakonec paradoxně objevili na trhu v sousední vesničce Tegueste vzdálené přibližně 1 km od našeho domova na místním trhu takzvaném „mercadillu“, který se koná každý víkend.
