Přes školy se převalila kovidová tsunami. I proto máme plné nemocnice a sto mrtvých denně

Pohybujeme se ode zdi ke zdi. Po dlouhém lockdownu v minulém školním roce vyhlásili politici heslo: Už ani den zavřené školy! Kovid je ale neposlechl. Spousta žáků skončila v karanténě. Nebylo by lepší přejít na distanční výuku?

Kandidát na ministra školství Petr Gazdík navrhl, aby vláda prodloužila vánoční prázdniny o tři dny. Proti tomu se ale rázně postavil Robert Plaga v demisi. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch namítl, že proti jsou i ředitelé nemocnic. Naopak odborníci delší prázdniny podporují. Řešením by bylo přejít na distanční výuku. To by pomohlo zastavit šíření epidemie přes školy do rodin, snížit počty hospitalizovaných kvůli kovidu a zachránily by se stovky životů.

První, od koho zazněl návrh na uzavření škol, byl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ten viděl již v říjnu, že se plní nemocnice podobnou rychlostí jako loni a že se naplňuje nehorší ze tří scénářů, které prezentoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek již v srpnu 2021.

V září se přestalo s preventivním testováním ve školách a výsledek se brzy dostavil: počty nakažených žáků stouply na historická maxima ve všech věkových kategoriích od studentů středních škol přes žáky základních škol a nakonec i děti z mateřinek. Například počet jedenáctiletých žáků nakažených kovidem byl na začátku prosince pětkrát vyšší než při minulém maximu v únoru 2021. Tři minulé vlny na grafu pozitivních žáků vypadají v porovnání s aktuální kovidovou tsunami jen jako zčeřená hladina.

Hospitalizace u dětí stouply na dvojnásobek oproti maximu z března. Zásadní problém ovšem je, že přes školy se kovid roznáší do rodin, kde obzvláště prarodiče končí v nemocnicích. Proto máme za listopad více než 2400 mrtvých na kovid, což je jen o málo více než za loňský říjen. Bohužel děláme úplně stejnou chybu už popáté: odkládáme efektivní opatření a zavádíme chaotické zákazy v okrajových oblastech, kde se kovid šíří minimálně.

Hlavním zdrojem současné epidemie jsou školy, proto je nutné dělat opatření především v nich. Pomohlo by, kdyby se nepřestalo s testováním žáků a pracovníků škol dvakrát týdně. To sice bylo nakonec obnoveno, ale až v listopadu. A navíc jen v pondělky, aby v karanténě končilo minimum dětí. Pro hygienu totiž existují jen kontakty dva dny zpět, páteční přítomnost pozitivního žáka ve třídě se nepočítá...

Během podzimu vystoupaly počty pozitivních přes 10 000 denně, načež zkolabovalo trasování hygien. Aktuálně trvá 7 až 12 dní, než hygienici vytrasují třídu. Kovid ale nečeká a šíří se, kde může. Vláda by musela zvýšit počet trasovačů minimálně o tisícovku, aby zvládli současný nápor. Pomohlo by zapojit do trasování oficiálně právě školy, stejně ředitelé obvolávají rodiče dětí, že byl ve třídě pozitivní žák, ať vezmou raději své ratolesti na PCR test, protože hygiena se jim ozve za týden nebo vůbec. Stále chybí jednotná metodika pro trasovače z hygien, jak krok za krokem postupovat při výskytu koronaviru ve třídě. To je velký dluh hlavní hygieničky Svčinové, která má současný chaos kolem kovidu ve školách na svědomí.

Kdyby byl Robert Plaga zodpovědným ministrem školství, nikdy by nedopustil ukončení preventivního testování žáků a raději by odstoupil. Kdyby naslouchal hlasům z praxe, novelizoval by legislativu, aby ředitelé škol dostali jednoznačnou pravomoc převést třídu na maximálně 14 dní na distanční výuku. Tu by školy potřebovaly především nyní při kolapsu trasování. Robert Plaga mohl prosadit alespoň nošení roušek ve vyšších ročnících základních škol a na středních školách, jak navrhuje MeSES, nebo homogenitu tříd v mateřských školách, kterou zavedli na Slovensku. Pan ministr ale nepodnikl vůbec nic! Už poněkolikáté zcela zmizel z očí a nechal o sobě slyšet až nyní, kdy vystoupil proti delším prázdninám.

Přitom vánoční prázdniny prodlužuje až do 10. ledna 2022 Portugalsko, které je na tom epidemiologicky mnohem lépe než Česko, nebo Belgie. Polsko, Slovensko, Dánsko nebo Norsko přecházejí na on-line výuku. Jen my budeme mít otevřené školy, dokud se všichni v nich nepromoří nebo nezemřou. Přitom předloňské vánoční prázdniny byly o 5 dní delší než ty letošní a nikdo tehdy nehořekoval, že to fatálně negativně ovlivní znalosti žáků…

Na mnoha školách nyní místo prezenčního vzdělávání probíhá hybridní výuka, což znamená, že část třídy je doma v karanténě a zbytek chodí dál do školy. Během týdne se to průběžně mění, jak přibývají vytrasovaní žáci. V posledním listopadovém týdnu bylo v karanténě například 15 500 žáků jen ve Středočeském kraji (ostatní krajské hygienické stanice bohužel přesné údaje nezveřejňují, což je jen další ukázka nepochopnosti koncepční práce u hlavní hygieničky Pavly Svrčinové). Od září se nakazilo 11 % žáků od 6 do 18 let. To je skoro stejně jako před tím za rok a půl epidemie! Celkem už byla shledána covid-19 pozitivní oficiálně celkem čtvrtina všech žáků. Skutečné hodnoty budou ovšem mnohem vyšší.

Je jen málo míst, kde se může kovid šířit rychleji než ve školách. Kde jinde je spolu v jedné místnosti přes 30 lidí bez roušek řadu hodin? Nehledě na školní jídelny, obzvláště když se zjistí, že nakažené byly kuchařky…

V karanténách se ocitají nejen žáci, ale i pracovníci škol. Takže výuku supluje, kdo může. Buď mají učitelé několik hodin navíc denně za nepřítomné kolegy, nebo místo nich učí asistenti pedagoga, případně zaskočí uklízečka... Za nemocné kuchařky zase zaskakují třeba ředitelky mateřských škol. Počty dětí ve školkách klesly na čtvrtinu. V některých základních školách zbyli jen tři žáci ve třídě – zbytek je na distanční výuce. Tohle má ke kvalitnímu vzdělávání hodně daleko a způsobuje to jen stres na všech stranách.

Proto by bylo nejlepší převést školy na distanční výuku. Ovšem nikoliv plošně, ale jen u těch škol, kde se vyskytl koronavirus. Tuto pravomoc by měl mít jednoznačně ředitel školy a neměl by mu do rozhodování zasahovat zřizovatel školy (starosta či krajský úředník). Děti zdravotníků a dalších důležitých profesí by mohly nadále chodit do školy, jak tomu bylo při minulých uzavírkách škol. Jen bych doporučoval, aby místo sítě pověřených škol navštěvovaly svou kmenovou školu, kde jsou zvyklé. Postaral by se tam o ně očkovaný personál. Tito žáci by se každý den ráno otestovali, aby nedošlo k rozšíření nákazy. A byli by i v menších skupinkách, než je současných až 34 žáků ve třídě. Nyní je to tak, že dítě snadno skončí v karanténě, takže rodič zdravotník s ním musí zůstat doma, pobírá ošetřovné a nemůže pracovat. Distanční výuka by tudíž nemocnicím odlehčila. Nejen tím, že by klesl celkový počet nakažených a tím i hospitalizovaných, ale méně zaměstnanců by bylo doma s nakaženým dítětem.

Bohužel politici vytvořili před volbami atmosféru „už žádný lockdown“ a „už ani jeden den zavřené školy“. Důsledkem jsou přetížené nemocnice a spousta zbytečných úmrtí na kovid. Stejně máme školy napůl zavřené, protože se žáci střídají v karanténách.

Část škol nakonec vyhlásí před vánočními prázdninami ředitelská volna, ale těch je k dispozici na celý školní rok jen 5 dní. Řada ředitelů část vyčerpala na prosloužení podzimních prázdnin, jak doporučovala vláda. Co školám alespoň navýšit jejich počet na 15 dní ročně? V nouzovém stavu, který vláda vyhlásila, lze jakékoliv opatření zavést velmi rychle. A v případě změny zákonů lze využít institut legislativní nouze, kdy novela projde kolečkem vláda, Poslanecká sněmovna, Senát a podpis prezidenta během jednoho týdne. I zde platí okřídlené „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy…“, v čemž je mistr právě současný ministr školství, který zodpovědnost za svůj resort opakovně alibisticky hází na ministerstvo zdravotnictví…

A ještě jeden paradox: Robert Plaga prosazuje seškrtání učiva na polovinu, čímž vlastně naznačuje, že polovinu času nyní tráví žáci ve škole zbytečně… Z toho hlediska se jeho boj proti prodloužení prázdnin o pouhé tři dny jeví jako absurdní. Ministerstvo školství zároveň na jeho popud začalo pilotovat kombinovanou výuku ve školách, což znamená, že žáci budou některé dny doma. Takže vlastně totéž, čemu se nyní Robert Plaga zuby nehty brání – nechce nyní ani distanční výuku, ani delší prázdniny, ale výše kritizovanou hybridní výuku chce do budoucna jako běžnou součást vzdělávání.

Většina učitelů už druhý rok marně čeká, kdy konečně premiér tohoto naprosto neschopného ministra odvolá z funkce. Snad brzy skončí a nahradí ho lepší nástupce. Myslím si, že horším ministrem už být nikdo nemůže. Robert Plaga právě udělal za svým čtyřletým působením na ministerstvu školství poslední kaňku.

Článek vyšel původně ve zkrácené verzi v tištěné MF DNES dne 13. prosince 2021 pod názvem Boj o delší vánoční prázdniny.

P.S. - Odpověď Asociace nemocnic k prodloužení prázdnin

Vážený pane prezidente,
dovoluji si vám tímto sdělit k Vašemu dotazu, že za Asociaci nemocnic ČR se nám v této krátké lhůtě nepodařilo získat jednotnou odpověď na Vámi položenou otázku. Obecně převládá názor, že se nedoporučuje prodlužovat prázdniny, nejen z hlediska kvality výuky, ale především proto, že by hrozil výrazný výpadek našich zaměstnanců, kteří by zůstali s dětmi doma. Pokud by došlo k prodloužení prázdnin nebo přechodu na distanční výuku, pak se jeví jako žádoucí zajištění presenční výuky pro děti zdravotníků .
S pozdravem
JUDr. Josef Svoboda
za ANČR