Obrana Cermatu a jeho přijímacích zkoušek na střední školy

Jednotná přijímací zkouška je nejspravedlivější z možných řešení, jak vybrat z uchazečů o studium na středních školách ty s největší šancí uspět u maturity. I proto máme jen 5 % žáků, kteří maturitu nezvládnou ani na třetí pokus.

Zájemci o studium na středních školách s maturitou musejí každé jaro absolvovat jednotné testy z češtiny a matematiky, které připravuje Cermat. Jako každý rok se na mediální obloze zjevili bojovníci z Eduinu a Scia, kteří podnikají kobercové nálety na vybrané úlohy nebo přijímačky jako celek. Jsou tyto testy opravdu tak špatné, jak opakovaně tvrdí někteří novináři? Myslím si, že opak je pravdou. Když v kovidové době nebyly testy povinné, využila je stejně většina středních škol dobrovolně.

Moc dobře si pamatuji dobu před zavedením jednotné přijímací zkoušky na všechny maturitní obory. Ve školství panoval chaos, který zbytečně stresoval žáky. Jedna škola používala testy od Scia, jiná od Cermatu. Učitelé další školy vyrobili na koleně vlastní testy, jejichž kvalitu nikdo neověřoval. Kromě testů z češtiny a matematiky někde zavedli test z obecných studijních předpokladů (čili úlohy na logické myšlení a porozumění textu), jinde test ze všeobecných znalostí (rozuměj náhodný výběr faktografických otázek z dějepisu, zeměpisu, občanské výchovy a dalších předmětů). 

Trénink není biflování

Nyní žáci přesně vědí, že musí absolvovat test z matematiky, který z velké části ověřuje matematickou gramotnost, a test z češtiny, který je zaměřen především na čtenářskou gramotnost. Mají k dispozici úlohy z minulých let. Na Youtube najdou videa zdarma, kde se vysvětluje postup řešení. Ano, rodiče mohou žákovi zakoupit i placenou přípravu na tyto testy, ale podle mého názoru jde o vyhozené peníze. 

Nemyslím si, že jsou zvýhodněny děti bohatých rodičů, kteří mají finance na přípravné kurzy k přijímačkám. Už proto, že na tyto testy se nelze prostě jen nabiflovat. Orientují se na porozumění textu a vyšší kognitivní funkce, nikoliv na pouhé vědomosti. Žáci bohatých rodičů mají výhodu spíše v tom, že jim mohou zaplatit vysoké školné na soukromých školách…

V poslední době se skoro nezmiňuje píle, houževnatost či cílevědomost jako základ úspěchu v pracovním životě. Ve skutečnosti jde o hlavní znaky úspěšných lidí. Vzpomínám si, jak jsem před rokem 1989 počítal příklady z „Bělouna“, což byla publikace s úlohami z matematiky. Kdo měl ze základní školy solidní průměr známek a zdárně samostatně vypočítal všechny příklady z této cvičebnice, měl přijetí na gymnázium téměř jisté (pokud nevyhořel v češtině na diktátu nebo větných rozborech). Příprava na testy je zároveň přípravou na pozdější studium na stření škole. Kdo se nedokáže připravit, měl by velké problémy v průběhu celého studia, obzvláště u maturity. Nenazývejme přípravu na přijímačky biflováním, je to prostě trénink. Kdo chodí denně hrát fotbal, zlepšuje se.

Obrana Cermatu

U přijímacích testů je dobré používat efektivní strategie. Kdo je nepoužívá, ať už při testování nebo v životě, tak má logicky menší šance na úspěch. V případě testů z Cermatu stačí odpovědět nejprve na všechny stručné úlohy; u uzavřených otázek, kde neznáte správnou odpověď, postupovat vylučovací metodou nebo radši něco náhodně zaškrtnout (třeba tu nejdelší nebo nejsložitější formulaci) než neodpovědět vůbec; u delších zadání z češtiny si nejprve přečíst otázky, až pak začít se čtením výchozího textu.

Hlasy požadující zrušení Cermatu, což je organizace přímo řízená ministerstvem školství (nikoliv nějaká komerční firma), příliš nechápu. Jakou alternativu máme, která by ho nahradila? Že testování převezme Scio? To by ale došlo k nebezpečnému střetu zájmů. Scio totiž nyní nabízí placenou přípravu na testy od Cermatu. Nově by Scio nabízelo placenou přípravu na testy Scia! To považuji za absurdní (ovšem v minulosti tomu tak opravdu chvíli bylo…). Už proto je nutné zajistit přísné oddělení kompetencí, kdy jedna instituce zadává a vyhodnocuje testy, a úplně jiné organizace nezávisle nabízejí přípravné kurzy na ně. Respektive z toho finančně profitují... Bohužel se tyto firmy intenzivně snaží vyvolat v rodičích pocit nejistoty až paniku, že bez placených produktů se jejich děti na vysněnou školu nemají šanci dostat. Opravdu to jde i bez nich. 

Otestujme všechny žáky

Výsledky jednotného testování musí ze zákona tvořit 60 procent přijímací zkoušky. Zbylá část je plně v gesci konkrétní střední školy. Většina ředitelů si ale vystačí s výsledky testů od Cermatu a případnými bonusy za známky na vysvědčení nebo za umístění v matematické olympiádě či podobných soutěžích. 

Určitý problém vidím v tom, že zhruba třicet procent dětí žádné testy neskládá. Jedná se o budoucí žáky nematuritních oborů. Díky testům víme, co umí a neumí zájemci o studium na středních školách s maturitou alespoň z češtiny a matematiky. Co si odnášejí ze základní školy budoucí učni, bohužel netušíme. Víme, co se naučili uchazeči o studium na osmiletých gymnáziích. Co umí jejich spolužáci, ovšem nikdo netuší. 

Myslím si, že by bylo přínosné, kdyby si testy od Cermatu vyzkoušeli všichni deváťáci i všichni páťáci. Díky tomu bychom měli spoustu zajímavých informací o výsledcích výuky na každé škole, a to plošně za celou populaci. A za čtyři roky bychom se dozvěděli, jak se konkrétní žák zlepšil mezi testováním v 5. ročníku a 9. ročníku základní školy. Možná by bylo lepší, kdyby žáci nejprve složili testy od Cermatu a až pak by se hlásili na konkrétní střední školu. Každá střední škola by si stanovila bodovou hranici, kterou musí uchazeč přeskočit, aby mohl být přijat. Kdo by měl bodů méně, hlásit by se na ni nemohl. Některá by si určila 90 %, jiná 10 %. Už tohle by o dané škole leccos vypovědělo…

Myslím si, že testy od Cermatu nejsou zlo, jak se to snaží vylíčit někteří „experti“ nebo novináři polapení ve vlivových sítích Eduinu a Scia. Podle mého názoru přínosy jednotné přijímací zkoušky výrazně převažují. 

Článek původně vyšel 21. dubna 2022 v tištěné MF DNES pod názvem „Jednotné testy? Určitě nerušit!“ ve zkrácené podobě.