Kam patří dvouleté děti? Do školky, k mamince, do jeslí, internátu nebo dětské skupiny?

V aktuální diskuzi o jeslích se zapomíná na skutečnost, že nejvíc dětí do tří let navštěvuje mateřské školy. Podmínky pro dvouleťáky je nutné výrazně zlepšit především u 45000 dětí ve školkách, a to včetně podpory jejich učitelek.

Ministryně Jana Maláčová navrhuje přejmenovat dětské skupiny na jesle. Tato změna názvu dává smysl. Kromě rodičů, kteří mají v současnosti své ratolesti v dětské skupině, si totiž málokdo dokáže představit, o jaká zařízení se jedná a pro koho jsou určena. Co jsou jesle, ví skoro každý, protože do jejich oficiálního zrušení měly u nás dlouhou tradici a leckdo je přímo navštěvoval. Jesle byly určeny pro děti do tří let, spadaly pod ministerstvo zdravotnictví a o děti v nich pečoval zdravotnický personál. Některá zařízení používají v názvu slovo „jesle“ i v současnosti, ale jejich zřizovatelem jsou buď soukromé firmy, nebo obce.

Dětské skupiny, které je nahradily, spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí a jsou rovněž primárně určeny pro děti do tří let, i když je mohou navštěvovat i ty starší. O děti v nich pečují proškolené chůvy. Doposud byly dětské skupiny financovány především z evropských fondů, a to sumou v řádu miliard korun. Nyní se to má změnit. Podle chystané novely na ně půjdou peníze přímo ze státního rozpočtu. Ovšem nemalou část nákladů budou nadále hradit přímo rodiče. 

Pro starší děti od tří let věku jsou určeny mateřské školy, což jsou vzdělávací zařízení, která spadají pod ministerstvo školství, a pracují v nich učitelky. Kvůli poklesu počtu dětí museli zřizovatelé mateřských škol vyřešit problém, zda sníží počet tříd a propustí část zaměstnanců, nebo volná místa obsadí mladšími dětmi. A protože se mateřská škola, kterou navštěvuje méně než 24 dětí na třídu, rázem ocitne ve finančních problémech, musely ředitelky mateřinek začít přijímat stále mladší a mladší děti. Důsledkem je, že v současnosti navštěvuje školky více než 45 000 dvouletých dětí.

Mateřské školy ovšem nejsou uzpůsobené péči o dvouleté děti. Ty jsou většinou ve stejné třídě společně se staršími děti, někdy dokonce i s předškoláky. Děti do tří let často musí nosit pleny, jsou pro ně určeny jiné hračky a bývají mnohem méně samostatné. Problém nastává u společných vycházek se staršími dětmi. Dění ve školce se tak musí přizpůsobit těm nejmladším, což omezuje rozvoj nejstarších dětí. Je skoro nad lidské síly, aby učitelka, která je ve třídě sama na až 28 dětí, vše zvládala. Od ministerstva školství k mateřským školám s dvouletými dětmi bohužel cílená podpora doputuje málokdy. Školky si mohou zažádat v rámci tzv. šablon o finance navíc, což ale obnáší spoustu byrokracie.

Naopak podpora ministerstva práce a sociálních věcí v případě stejně starých dětí v dětských skupinách je obrovská. Ministryně Jana Maláčová původně navrhla, aby na šest dětí byla v dětské skupině vždy jedna chůva. Dětskou skupinu může navštěvovat maximálně 24 dětí, takže by o ně pečovaly dokonce čtyři dospělé osoby zároveň, což je čtyřnásobek personálu oproti mateřským školám. Kvůli značným finančním nákladům byla ovšem původní novela stažena a aktuální návrh počítá s tím, že v dětské skupině by byly maximálně tři chůvy od 13 dětí výše, jak je tomu nyní, kdy jsou financovány přes evropské fondy. To je ovšem stále třikrát více, než u mateřinek.

Tento příklad dobře ukazuje, jak je u nás péče o dvouleté děti nekoncepční. Spadá pod různá ministerstva, která spolu příliš nekomunikují a nedokážou se domluvit na společném postupu. Chaos způsobilo i to, když v době ministryně Kateřiny Valachové prosadila ČSSD přes poslanecký návrh do školského zákona garanci míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách. Díky novele Václava Klause a jeho tehdejších kolegů z ODS byl tento paragraf ze zákona naštěstí vypuštěn. V opačném případě by hrozilo, že zaniknou dětské skupiny, které v současnosti navštěvuje více než 14 000 dětí, a tyto děti se přesunou do mateřinek. Finance utracené z evropských fondů by tak přišly vniveč, zatímco stát by musel investovat desítky miliard do výstavby nových budov pro mateřské školy. Tuto novelu podpořila Pedagogická komora. K jejímu prosazení výrazně přispěla i petice „Dvouleté děti do školky nepatří“ se značným počtem podpisů, kterou organizovali Marek Hermann a Jiří Halda. Velké pomoci a podpory učitelkám mateřinek se dostalo i od senátora Jiřího Růžičky, který k tématu uspořádal v Senátu veřejné slyšení.

Úletu některých politiků s povinností vytvořit v mateřských školách místa pro všechny dvouleté děti se sice podařilo zabránit, ale vláda nadále nechává učitelky mateřských škol, které se snaží pečovat o dvouleté děti a zároveň vzdělávat ty starší, na holičkách. 

Myslím si, že by stát měl pro děti do tří let garantovat stejné podmínky, a to bez ohledu na skutečnost, zda navštěvují dětskou skupinu, mateřskou školu nebo jiné zařízení, například soukromé jesle. Peníze by měly jít přímo za dítětem. Je přece jedno, které zařízení dítě navštěvuje, nebo zda o něj rodiče pečují doma. Různě nastavené podmínky nutí rodiny chovat se podle toho, co je pro ně ekonomicky výhodnější, nikoliv podle toho, kterou možnost preferují. Tlak na umísťování dětí do veřejných mateřských škol nepoleví, protože platba rodičů je tam v řádech stokorun, zatímco v dětských skupinách a soukromých školkách nadále půjde o tisícovky korun měsíčně.

Je prokázáno, že čím je dítě mladší, tím efektivnější je investice do jeho rozvoje. V Česku máme bohužel vše naopak. Učitelky mateřských škol pobírají nejnižší platy – nastupují za necelých 22 000 korun hrubého měsíčně, mají nejvyšší úvazek ze všech učitelů a počet dětí ve třídě je u nás mnohem vyšší, než v ostatních státech Evropské unie (včetně Slovenska). 

Vláda musí konečně přestat přehlížet problémy předškolního vzdělávání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) by měl přestat ignorovat problémy mateřských škol a musí se o ně začít starat alespoň tak, jak to dělá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v případě dětských skupin.

Poznámka: Komentář původně vyšel ve zkrácené verzi v tištěné MF DNES (11. října 2019) pod názvem Velká bitva o dvouleté děti.